Reportáže v regionech
Kutnou Horou na kole
Kutnou Horu a její okolí budeme tentokrát poznávat z cyklistického sedla. Čeká nás pětatřicet kilometrů dlouhá naučná cyklostezka s více než padesátkou zastavení, která začíná u Vlašského dvora. Nabídne nám několik výhledů, a nutno říct, že některé zatím málo známé, na město a pak samozřejmě řadu přírodních nebo geologických zajímavostí. Vypravíme se například na tři vrchy – Kuklík, Sukov a Kaňk, o kterých se při své věštbě zmiňovala už kněžna Libuše. Dozvíme se, že například na Sukově se už ve dvanáctém století pěstovala vinná réva, což uvádí i Kosmas ve své kronice. A narazíme také na partu nadšenců, kteří čistí starou štolu Blátivka, aby ji mohli zpřístupnit návštěvníkům.
Kutnou Horou na kole
Nové Strašecí – Keltové
Za tajemnými Kelty se vypravíme do muzea v Novém Strašecí. Doklady o jejich osídlení najdeme po celých Čechách, ale právě na Novostrašecku bylo velmi významné. Tamní obyvatelé jako první začali používat švartnu. Vyráběli z ní korálky a další předměty, které dokázali vyhladit tak, že vypadaly skoro jako černé sklo. Zájem o ně byl v celé Evropě. V expozici muzea se o Keltech dozvíme podstatně víc. Narazíme tam například na opukovou hlavu Kelta, prý nejkrásnější v celé Evropě, a připomeneme si i to, jak naši dávní předci žili a co jedli. A abychom nebyli jednostranní, vydáme se alespoň na chvíli i po stopách Slovanů, kteří mají v muzeu v Novém Strašecí také svou expozici.
Nové Strašecí - Keltové
Hrnčíř z Mutějovic
Jiří Duchek se vyučil kuchařem, ale před dvaceti lety mu učaroval hrnčířský kruh. Nejen, že začal vyrábět keramiku, ale dokonce se přestěhoval mimo Prahu a v Mutějovicích na Rakovnicku, kde se usadil, vybudoval vedle dílny také galerii. Při práci používá staré technologie, které už upadly takřka v zapomnění a často se nechává inspirovat pro nás exotickými a hlavně historickými motivy. Například asijskou či keltskou kulturou. Neobvyklé je i vypalování, na které používá pec vytápěnou dřevem. A na ojedinělosti přidává jeho výrobkům i zvláštní povrchová úprava. Pokud byste měli chuť prohlédnout si různé misky, šálky a další keramické předměty na vlastní oči, poradíme vám, kde byste měli příležitost.
Hrnčíř z Mutějovic
Třemšínsko
Víte, jak vznikl název vrchu Třemšín? Podle pověsti stojí za jeho zrodem tři zlaté pruty ukryté ve studni. Tři pruty neboli tři šíny a název byl na světě. Ty pruty se prý mimochodem dodnes nikomu ze studny, která zbyla na vrcholku Třemšína po starém hradu, nepodařilo odnést. Pokud dáte před dobýváním pokladu přednost hezkému výhledu, pak vás určitě zaujme stará rozhledna kousek od studny. A po cestě dolů se zastavíme ještě u kapličky, jejíž historie i poslání je dodnes tajemstvím. Připomeneme si i několik slavných osobností z Rožmitálu pod Třemšínem a tradici poutí, které byly velmi oblíbenou událostí nejen mezi věřícími, ale také mezi vlastenci.
Třemšínsko
Muzeum Eduarda Štorcha
K výletu do Lobče na Mělnicku zlákáme určitě hlavně milovníky dávné historie a také příznivce díla Eduarda Štorcha. Právě tady totiž slavný spisovatel dlouhá léta žil a má tu dokonce své muzeum. Eduard Štorch se narodil v Ostroměři u Hořic, vystudoval v Hradci Králové a působil pak i v Praze. Ale protože se zajímal o archeologii a věděl, že u Lobče bývala dávná hradiště, usadil se nakonec tam. Věnoval se zkoumání okolí a získával tam i inspiraci pro svá díla. V Lobči napsal například Minehavu. Do pravěku se na chvíli vypravíme i my, při prohlídce expozice v muzeu. A zastavíme se pak ještě v domku, kde Eduard Štorch žil a také psal.