Reportáže v regionech
Zámek Dobříš
Současná podoba zámku v Dobříši pochází z druhé poloviny 18. století. Sídlo rodu Manfelsdů vystavěné ve stylu rokoka ale mělo hned několik předchůdců. Tím nejstarším, který stával kousek od dnešního zámku, byl gotický hrad. Vystavět ho nechal Jan Lucemburský a dal mu za úkol střežit Zlatou stezku vedoucí z Pasova přes Šumavu do Prahy. Hrad si oblíbil i Karel IV., který sem přesunusul nejvyšší lovčí úřad Koruny české. Při prohlídce zámku si připomeneme bohatou výzdobu i vzácná umělecká díla. Projdeme se také rozlehlou zahradou, která patří k ozdobám zámeckého areálu. Najdeme v ní mimo jiné oranžérii s dochovanými motivy antických fresek.
Zámek Dobříš
Parní vlaky
Parním lokomotivám ve službách naší železnice odzvonilo už v osmdesátých letech minulého století, čas od času se ale na kolejích některý historický exemplář objeví. Než vyrazí na cestu, je pořeba ho pořádně roztopit, což zabere několik hodin. Pokud byste se chtěli vypravit na delší cestu, musíte počítat s velkými zásobami uhlí a také s dostatečným množstvím vody. Když parní lokomotiva Albatros jezdívala do Bratislavy, vozila s sebou uhlí na 500 kilometrů a vodu musela cestou doplňovat. Dnes takhle dlouhé cesty parním lokomotivám už nehrozí, vozí spíš turisty na výletních tratích. Vyrazit na romantickou cestu můžete už o velikonočním víkendu. Směr? Třeba železniční muzeum v Lužné, kde začíná nová sezóna.
Parní lokomotivy
Muzeum toalet a nočníků
Velmi neobvyklou expozici si prohlédneme na tvrzi Třebotov jen kousek od Prahy. Majitel tvrze Jan Sedláček se při rekonstrukci nechal inspirovat objeveným prevetem a také gotickou přístavbou vnější toalety a vybudoval muzeum toalet a nočníků. Do své sbírky postupně získal stovky nočníků. Asi největším unikátem je mezi nimi ten vyrobený pro Napoleona. Císař ho ovšem nikdy nepoužil, protože dekor až příliš připomínal vavřínový věnec a cenzura ho za tehdy už vězněným Napoleonem nedovolila poslat. Při prohlídce muzea se dozvíte také řadu zajímavosti o tom, jak probíhal vývoj zařízení, která používal císař i ten největší chudák. Třeba to, jak přišel nočník ke svému názvu, kde byste našli nejstarší zmínky o nakládání s lidskými odpady a nebo to, že první splachovací záchod použila anglická královna už v 16. století.
Tvrz Třebotov
Výstava Alfonse Muchy
Do dílny Alfonse Muchy nahlédneme ve Středočeské galerii GASK v Kutné Hoře. Tam se právě snaží představit dílo slavného umělce z trochu neobvyklého úhlu pohledu. Věnují se hlavně ženským tvářím, do nichž Mucha vkládal svůj ideál krásy. Připomeneme si rané období jeho tvorby, v němž si získal věhlas a obdiv v Paříži. Tvorbou série plakátů pro Théâtre de la Renaissance město na Seině doslova nadchnul. A úspěch slavil se svými plakáty komerčními. Navzdory těmto úspěchům toužil po návratu domů, kde se pak nadšeně vrhl do služeb ve prospěch vznikající republiky. Svou tvorbou ozdobil řadu staveb a připomeneme si i jeho nejslavnější dílo Slovanskou epopej.
Výstava Alfonse Muchy
Beroun
Středočeské město Beroun je v historických pramenech poprvé zmiňováno už v časech Přemysla Otakara II. Úplně nejstarší období existence města připomínají dodnes městské hradby, jedny z nejzachovalejších u nás. Fakt, že město stávalo na významné obchodní stezce mezi Plzní a Prahou zase dokazuje brána, která se jmenuje Plzeňská. Její současná podoba je barokní a ještě v osmnáctém století se u ní vybíralo clo. Na bráně najdeme i městský znak s medvědem. A o kus dál pak dokonce medvědy živé. Slavné hrdiny večerníčkovského seriálu o huňatých brášcích. Pravda, dnes už jsou z Vojty, Kuby a Matěje velcí chlapi, ale návštěvníky lákají pořád. Na závěr vás zavedeme na výstavu, která všechny návštěvníky vrací do dětství.