Reportáže v regionech
Hrací strojky Hořovice
V zámku v Hořovicích si můžete vybrat hned z několika prohlídkových okruhů. Někdo se vypraví za historií zdejších pánů, těch z Vrbna i Žerotínů. Mnozí návštěvníci si zase rozhodně nenechají ujít expozici starých hraček a také hracích strojků. Při prohlídce mezi hračkami, které zpříjemňovaly dětství našim předkům, nás čeká řada překvapení. Zjistíme třeba, že skládací obrázky, ty naše oblíbené puzzle, nejsou žádným ojevem moderní doby. Zajímavosti najdeme i mezi stroji sloužícími k přehrávání hudby. Například na počátku 20. století bývala velkým hitem pianola, upravené piano, které bývalo často k vidění v kinech při promítání němých filmů. A mohlo sloužit dokonce i jako hrací automat.
Hrací strojky Hořovice
Muzeum kočárů a sedel
Kočár, kterým jezdil knížepán za Eliškou do mlejna ve známé pohádce Zdeňka Trošky. Nebo ten, který jste mohli vidět ve filmu Báthory. Sedlo s postroji, které nasazovala Popelka svému oblíbenému Juráškovi. A stovky dalších hrdinů filmového plátna. To, že většina z nich je rodu neživotného, vůbec nevadí. Najdeme je v areálu zámečku Vysoká Lhota u Čerčan. Cestu k němu dobře znají tuzemští i zahraniční filmoví tvůrci, ale mohou sem zavítat také ti, pro které romantické i drsné příběhy vznikají. Ve stodole najdou zmiňované kočáry, hned naprosti sedla a ve stájích či výběhu koně, kteří jsou také ostřílenými hvězdami. Zejména filmů, kde dochází k velkým bitvám a soubojům.
Muzeum a zámeček Vysoká Lhota
Dvořákova cesta
Antonína Dvořáka a jeho rodnou Nelahozeves zná snad každý Čech. My vám ale tentokrát nabídneme šanci poznat ji trochu podrobněji a zároveň se projdeme místy, kterými malý chlapec z řeznické rodiny chodíval. Zámek je dominantou obce už od 16. století, z výšky tedy sledoval i narození budoucího hudebního génia. Zavedeme vás ke kostelíčku, kde byl prvorozený syn Antonín pokřtěn a kde také jen o několik let později hrával na varhany. A nemineme ani rodný dům s hospodou, kterou Dvořákovi provozovali. Vydáme se ale i o kousek dál. Díky Dvořákově stezce se můžeme vypravit podél Vltavy, cestou, kterou prý malý Antonín chodíval do Kralup za příbuznými. Procházka potěší nejen milovníky přírody, ale i železnice.
Nelahozeves
Řezbář Tibor Škvarla
Dřevo se stalo velkou láskou pana Tibora Škvarly. Narodil se sice v Prešově, ale zakotvil nakonec v Praze. Tam také navštívíme jeho dílnu, kde nám předvede něco ze svého řezbářského kumštu. Vytváří například modely pro Pohádkovou zemi Vítězslavy Klimtové, práci na jednom budeme chvíli sledovat. A při ní si budeme povídat o tom, jak se tahle láska narodila i o tom, že prvními dílky byly malé housličky připomínající tatínkovo hraní. Pokud byste si výsledky práce pana Škvarly chtěli prohlédnout v Praze, máte šanci na výstavě Staré pověsti české v Národním muzeu. Najdete tam třeba model malého hradiště a části středověké vesnice z časů prvních Slovanů.
Řezbář Tibor Škvarla
Oppidum Hrazany
Do dávné historie se vypravíme na Sedlčansku. Prohlédneme si keltské oppidum Hrazany, které naši dávní předci vybudovali na ostrohu nad řekou Vltavou. Svou rozlohou takřka čtyřiceti hektarů patřilo k největším na našem území a díky péči Hornického muzea v Příbrami je dnes přístupné návštěvníkům. Projdeme se také naučnou stezkou, která kolem něj vede a v bývalém Špýcharu v Prostřední Lhotě si ještě prohlédneme předměty objevené při výzkumu, který proběhl ve druhé polovině minulého století – různé zbraně, hrnčířské výrobky, ozdoby z kovů i mince. Na závěr se zastavíme u větrného mlýnu holandského typu v Příčovech.