Reportáže v regionech
Muzeum Keltů
Jedno z nejvýznamnějších středočeských keltských pohřebišť bylo na přelomu 19. a 20. století objeveno u Dobšic ve středním Polabí. Není proto divu, že v obci najdeme keltské muzeum. Dozvíme se v něm, že Keltové v oblasti žili mezi pátým a prvním stoletím před naším letopočtem, ale také řadu zajímavostí z jejich života. Třeba to, že byli velmi obávanými bojovníky. Do bojů prý vyráželi nazí, jen výrazně ozdobení barvami a i díky hlasitému pokřiku vzbuzovali postrach. V expozici ale můžeme nahlédnout i do poklidného života jejich osady. Uměli už mlít mouku, měli k dispozici chlebové pece. A ještě přidáme jeden tip na procházku. Z muzea máte šanci se svými ratolestmi vyrazit na naučnou stezku po stopách keltského kluka Dobše.
Muzeum Keltů
Farské muzeum Kondrac
Do obce Kondrac pod Velkým Blaníkem se vypravíme na prohlídku nově otevřeného farského muzea. Připomeneme si v něm, že tu za bezmála dvě stovky let existence fary působilo hned několik osobností, jejichž význam zasahoval dál za hranice obce. Dozvíme se také něco o životě farářů, kteří neměli za úkol jen konání bohoslužeb, ale bývali také matrikáři a dokonce vedli i evidenci o očkování. Fary navíc bývaly často jakýmsi centrem kulturního dění. Z muzea si ovšem můžete odvézt i vzpomínku na výlet, dokonce vlastnoručně vyrobenou. Bývalá černá kuchyně se proměnila v dílničku, kde se vyrábějí například svíčky ze včelího vosku nebo ruční papír.
Farské muzeum Kondrac
Hrací strojky Hořovice
V zámku v Hořovicích si můžete vybrat hned z několika prohlídkových okruhů. Někdo se vypraví za historií zdejších pánů, těch z Vrbna i Žerotínů. Mnozí návštěvníci si zase rozhodně nenechají ujít expozici starých hraček a také hracích strojků. Při prohlídce mezi hračkami, které zpříjemňovaly dětství našim předkům, nás čeká řada překvapení. Zjistíme třeba, že skládací obrázky, ty naše oblíbené puzzle, nejsou žádným ojevem moderní doby. Zajímavosti najdeme i mezi stroji sloužícími k přehrávání hudby. Například na počátku 20. století bývala velkým hitem pianola, upravené piano, které bývalo často k vidění v kinech při promítání němých filmů. A mohlo sloužit dokonce i jako hrací automat.
Hrací strojky Hořovice
Muzeum kočárů a sedel
Kočár, kterým jezdil knížepán za Eliškou do mlejna ve známé pohádce Zdeňka Trošky. Nebo ten, který jste mohli vidět ve filmu Báthory. Sedlo s postroji, které nasazovala Popelka svému oblíbenému Juráškovi. A stovky dalších hrdinů filmového plátna. To, že většina z nich je rodu neživotného, vůbec nevadí. Najdeme je v areálu zámečku Vysoká Lhota u Čerčan. Cestu k němu dobře znají tuzemští i zahraniční filmoví tvůrci, ale mohou sem zavítat také ti, pro které romantické i drsné příběhy vznikají. Ve stodole najdou zmiňované kočáry, hned naprosti sedla a ve stájích či výběhu koně, kteří jsou také ostřílenými hvězdami. Zejména filmů, kde dochází k velkým bitvám a soubojům.
Muzeum a zámeček Vysoká Lhota
Dvořákova cesta
Antonína Dvořáka a jeho rodnou Nelahozeves zná snad každý Čech. My vám ale tentokrát nabídneme šanci poznat ji trochu podrobněji a zároveň se projdeme místy, kterými malý chlapec z řeznické rodiny chodíval. Zámek je dominantou obce už od 16. století, z výšky tedy sledoval i narození budoucího hudebního génia. Zavedeme vás ke kostelíčku, kde byl prvorozený syn Antonín pokřtěn a kde také jen o několik let později hrával na varhany. A nemineme ani rodný dům s hospodou, kterou Dvořákovi provozovali. Vydáme se ale i o kousek dál. Díky Dvořákově stezce se můžeme vypravit podél Vltavy, cestou, kterou prý malý Antonín chodíval do Kralup za příbuznými. Procházka potěší nejen milovníky přírody, ale i železnice.