Reportáže v regionech
Zámek Mníšek pod Brdy
Veselo je i v zimním období na zámku v Mníšku pod Brdy. Pro velké i malé návštěvníky tu pravidelně chystají zajímavé prohlídky a akce. Při nich se samozřejmě všichni mohou dozvědět o historii stavby s poněkud neobvyklým exteriérem. Má sice čtyři boky, ale jen tři věže, což má podle pověsti na svědomí pekelník. Každopádně stojí všechny tři věže za prohlédnutí. V té první najdete kapli s krásnou výzdobou, ve druhé pak hodiny. Nejen typické věžní, ale také jedny ve stropě věže. Věž třetí je pak lovecká. Šlechtické sídlo bylo původně renesanční, jeho barokní podobu má na svědomí Servác Engel, který přišel na zbídačené panství po třicetileté válce. A pro své poddané to byl anděl nejen jménem. V interiérech si pak připomeneme i majitele poslední – manžele Kastovy. Ti byli nadšenými cestovateli a paní hraběnka navíc i vášnivou fotografkou. Dochovaly se po ní některé přístroje i snímky.
Zámek Mníšek pod Brdy
Příbramští betlémáři
Betlémy k Vánocům patří neodmyslitelně. Zdobí velká prostranství, kostely, ale i domácnosti. My se tentokrát vypravíme na Příbramsko, abychom se dozvěděli, co je typické pro tamní ztvárnění vánočního příběhu. Našimi hostiteli budou členové spolku příbramských betlémářů, v němž se sdružuje takřka stovka betlémářů z celé republiky. Dozvíme se, že nezahálejí ani v létě, protože je potřeba sbírat a také publikovat nové poznatky a samozřejmě opravovat betlémy, které putování po výstavách občas trochu poznamená. Pro domácí betlémy pocházející z Příbramska bývalo typické například pozadí z papíru postříkaného barvou, klihem a leštěncem, tedy sirníkem olovnatým. Po rozsvícení se krásně třpytilo. Na těch dřevěných pak často bývalo na pozadí město, které tvořilo kulisu příběhu. Velké bývají také postavičky. A povíme si i o betlémech chlebových, kterých se ovšem moc nedochovalo.
Příbramští betlémáři
Liběchov a Želízy
Barokní zámek patří k ozdobám Liběchova na Mělnicku. My si samozřejmě připomeneme, že jeho podoba je dílem slavného architekta Františka Maxmiliána Kaňky a výzdoba v zahradě zase prací Matyáše Bernarda Brauna. Zajímat se ale budeme hlavně o díla sochaře Václava Levého, který právě na liběchovském zámku odstartoval svou uměleckou dráhu. A to tam původně nastoupil jako pomocník do kuchyně. Prozradíme vám, jak se z kuchtíka stal významný umělec, kde všude tvořil, že jeho díla obdivoval i papež či císařovna Sisi. A vypravíme se také kousek dál od Liběchova, do obce Želízy. Tam totiž Václav Levý vytvořil skalní reliéf Čertovy hlavy. Ten odnepaměti zakrývaly vysoké stromy, ale nedávno byly vykáceny a neobvyklé dílo si teď všichni mohou pořádně prohlédnout.
Liběchov a Želízy
První dámy
Příběhy československých a českých prezidentů známe většinou velmi dobře. Méně toho už víme o životě jejich manželek, které se musely vypořádat s nelehkou rolí první dámy. Jim je věnována výstava v muzeu v Roztokách u Prahy. Nemůže na ní samozřejmě chybět Charlotte Masaryková, manželka prvního prezidenta samostatného Československa. Tato emancipovaná dáma byla svému manželovi velkou oporou, jenže po roce 1918 už byla nemocná, takže její roli musely převzít dcery. Alice se například věnovala práci v Československém červeném kříži a také chodu prezidentské kanceláře. Nahlédneme i do života dalších prvních dam – Hany Benešové, Marty Gottwaldové a nezapomeneme samozřejmě ani na Olgu Havlovou, kterou připomínají různé osobní předměty i dopisy, na Dagmar Havlovou nebo Lívii Klausovou, která nám představí své každodenní povinnosti.
První dámy
Advent v Kouřimi
Adventní období bývalo vždycky časem vánočních příprav. Na ně dohlížela v dobách našich předků řada tajemných postav. My jsme si do současnosti dochovali Mikuláše a jeho obchůzku s čerty a anděly. Dřív ovšem ve staveních vyhlíželi také Barborky. Na svátek této světice obcházely postavy zahalené většinou v bílém hávu a muži se mohli těšit na vyšlehání proutím. Svobodné ženy si zase domů nosily třešňové větvičky, barborky, a doufaly, že jim do Štedrého dne rozkvetou, což bylo signálem, že se do roka vdají. U kostela prý rozhazoval sladkosti Ambrož, který pro ně se shýbající děti vyplácel koštětem. O Luckách jste možná už slyšeli. Ty dohlížely na dodržování zákazu některých domácích prací, hlavně předení. A nejstrašidelnější postavou byla Perchta, která dbala na to, aby byl dodržován půst. Ve skanzenu v Kouřimi si kromě adventních postav představíme i samotnou přípravu Vánoc.