Reportáže v regionech
Metalová cesta
Mladou Boleslav proslavily především automobily značky Škoda. Ale rozhodně to není to jediné, čím se může město pochlubit. Přesvědčí nás o tom naučná stezka Metalová cesta, která na čtyřech kilometrech nabídne hned patnáct zastavení. Kromě zajímavých památek a dalších míst se mohou návštěvníci těšit i na kovové plastiky z dílny Davida Szalaye, které tematicky vystihují každé ze zastavení. Nikoho asi moc nepřekvapí, že výchozím místem je Auto Škoda Muzeum, kde odpočívají nejslavnější veteráni z továrny, kterou pánové Laurin a Klement založili už na konci 19. století. Za pozornost stojí i secesní budova divadla nebo hrad Michalovice. Ten prý vyrostl během 13. století a k jeho zajímavostem patří věž. Je totiž šikmá skoro stejně jako slavná kolegyně v italské Pise. Putování městem zakončíme na letišti, kde si připomínají jedno slavné výročí.


Metalová cesta
Muzeum hraček
Říká se, že ten, kdo si hraje, nezlobí. Jestli to opravdu platí, to si můžete na vlastní kůži vyzkoušet v Benátkách nad Jizerou. Muzeum hraček na tamním zámku láká děti i dospělé. Je výsledkem čtyřicetileté sběratelské vášně Jiřího Fialy. V jeho sbírce najdete hračky ze světa malých slečen i pánů kluků. Vzhledem k tomu, že paní Fialová pochází z dalekého Japonska, octly se mezi exponáty například také dětské kuchyňky z její domoviny. Největší zájem mají návštěvníci o různé mašinky. Na budování téhle části muzea se podílel i Fiala junior, který vlaky a vše s nimi spojené miluje od dětství. Sběratel hraček většinou nekončí jen u prostého hromadění. Získané předměty je potřeba zrestaurovat, občas opravit či upravit. I to u Fialů zvládají. Jiří Fiala se dokonce pouští i do výroby hraček, ukázkou je například náměstíčko umístěné ve výklenku.


Muzeum hraček
Zámek Mníšek pod Brdy
Veselo je i v zimním období na zámku v Mníšku pod Brdy. Pro velké i malé návštěvníky tu pravidelně chystají zajímavé prohlídky a akce. Při nich se samozřejmě všichni mohou dozvědět o historii stavby s poněkud neobvyklým exteriérem. Má sice čtyři boky, ale jen tři věže, což má podle pověsti na svědomí pekelník. Každopádně stojí všechny tři věže za prohlédnutí. V té první najdete kapli s krásnou výzdobou, ve druhé pak hodiny. Nejen typické věžní, ale také jedny ve stropě věže. Věž třetí je pak lovecká. Šlechtické sídlo bylo původně renesanční, jeho barokní podobu má na svědomí Servác Engel, který přišel na zbídačené panství po třicetileté válce. A pro své poddané to byl anděl nejen jménem. V interiérech si pak připomeneme i majitele poslední – manžele Kastovy. Ti byli nadšenými cestovateli a paní hraběnka navíc i vášnivou fotografkou. Dochovaly se po ní některé přístroje i snímky.


Zámek Mníšek pod Brdy
Příbramští betlémáři
Betlémy k Vánocům patří neodmyslitelně. Zdobí velká prostranství, kostely, ale i domácnosti. My se tentokrát vypravíme na Příbramsko, abychom se dozvěděli, co je typické pro tamní ztvárnění vánočního příběhu. Našimi hostiteli budou členové spolku příbramských betlémářů, v němž se sdružuje takřka stovka betlémářů z celé republiky. Dozvíme se, že nezahálejí ani v létě, protože je potřeba sbírat a také publikovat nové poznatky a samozřejmě opravovat betlémy, které putování po výstavách občas trochu poznamená. Pro domácí betlémy pocházející z Příbramska bývalo typické například pozadí z papíru postříkaného barvou, klihem a leštěncem, tedy sirníkem olovnatým. Po rozsvícení se krásně třpytilo. Na těch dřevěných pak často bývalo na pozadí město, které tvořilo kulisu příběhu. Velké bývají také postavičky. A povíme si i o betlémech chlebových, kterých se ovšem moc nedochovalo.


Příbramští betlémáři
Liběchov a Želízy
Barokní zámek patří k ozdobám Liběchova na Mělnicku. My si samozřejmě připomeneme, že jeho podoba je dílem slavného architekta Františka Maxmiliána Kaňky a výzdoba v zahradě zase prací Matyáše Bernarda Brauna. Zajímat se ale budeme hlavně o díla sochaře Václava Levého, který právě na liběchovském zámku odstartoval svou uměleckou dráhu. A to tam původně nastoupil jako pomocník do kuchyně. Prozradíme vám, jak se z kuchtíka stal významný umělec, kde všude tvořil, že jeho díla obdivoval i papež či císařovna Sisi. A vypravíme se také kousek dál od Liběchova, do obce Želízy. Tam totiž Václav Levý vytvořil skalní reliéf Čertovy hlavy. Ten odnepaměti zakrývaly vysoké stromy, ale nedávno byly vykáceny a neobvyklé dílo si teď všichni mohou pořádně prohlédnout.

