Reportáže v regionech
Zámek Berchtold
Za zámkem Berchtold jsme se vypravili do Kunic, do kterých je to z hlavního města jen kousek. Jeho majiteli jsou už sedm let Růžičkovi, kteří se postarali o proměnu z chátrajícího bývalého panského sídla v cíl mnohých turistů. Václav Růžička jako kluk hrával nedaleko zámku fotbal a bývalé panské sídlo mu jako milovníkovi historie učarovalo. Na celý život. Začal se spolu s dalšími členy rodiny zajímat i o jeho historii. A tak nám mohl prozradit, že panský dvůr tu stával už ve čtrnáctém století. Na současné podobě areálu se nejvíc podepsali, v tom dobrém slova smyslu, páni Milnerové, kterým zámek patřil na konci 19. století. Jméno ovšem získal podle Otakara Berchtolda, který tu s manželkou Kateřinou žil na počátku století minulého. Prohlédneme si například Červený salonek a nahlédneme také do nejstarších zámeckých prostor, v nichž bylo obnoveno vesnické muzeum.
Zámek Berchtold
Krakovec
Víte, kdy a kde vyrostl první zámek u nás? Museli byste zapátrat v hodně daleké minulosti. Bylo to totiž zhruba dvě stovky let před tím, než se pohodlná šlechtická sídla stala módou. Krakovec na Křivoklátsku byl vybudován už na konci 14. století a bylo to sídlo opravdu reprezentativní. Velká okna a uvnitř pěkně teplíčko. Šířilo se důmyslně vymyšlenými průduchy. Žádné dvě místnosti nebyly stejné a marně byste tu hledali pravoúhlé rohy. Prostě unikát, dokonce v evropském měřítku. Nabídnout můžeme i další zajímavosti. Například sochu Jana Husa, který tu pobýval před odjezdem do Kostnice. Moc ale neodpovídá naší vžité představě o podobě slavného kazatele. Představuje ho jako menšího a dosti zakulaceného muže. Zkusime zapátrat, jak to bylo doopravdy. A připomeneme si i to, že na Krakovci se už léta líbí také filmařům.
Krakovec
Cvrnkání kuliček
Hliněné kuličky nebo skleněnky známe všichni a většina z nás si určitě někdy zkusila dostat je co nejrychleji do důlku. Představte si, že cvrnkání kuliček je pravděpodobně nejstarším sportem v dějinách lidstva. Bavil se jím už Caesar, ale kuličky znali ještě dřív, už v dobách starých Egypťanů a Aztéků. Hrálo se kuličkami z různých materiálů, ale třeba také peckami z ovoce. Dnes je cvrnkání kuliček samostatnou disciplinou, která má i svého světového šampiona. Tímhle titulem se pyšní také Zbyněk Fojtík. Protože se na řadě turnajů vyžadují kuličky hliněné a ty nikdo už moc nevyráběl, pustil se pan Fojtík do výroby sám. Prozradí nám, co to obnáší a také něco o pravidlech a turnajích. Dozvíme se také, že na regule dohlíží Český kuličkářský svaz.
Cvrnkání kuliček
Košíkářka
K Velikonocům patří i proutěné košíky a ošatky. Na jejich výrobu se zajedeme podívat k Zuzaně Talajcsikové do Veltrus. Paní Zuzana se pro košíkářské řemeslo rozhodla už v dětství a v patnácti se vydala do učení do Mělníka. Měla to štěstí, že do tajů řemesla pronikala vedle zkušených mistrů. Předvede nám, jak takový košík z vrbového proutí vzniká. Spotřebuje na něj zhruba dvě stovky proutků, na ošatku o něco méně. Tam ale zase proutky musí být oloupané, aby kůra neprovoněla pečivo. Pokud si myslíte, že na proutí chodí někam k potoku, pak jste na omylu. Košíkáři si vrby pěstují na polích. A trvá pěkně dlouho, někdy i celý rok, než jsou sklizené proutky správně připravené k pletení. Přítel paní Zuzany Vladimír Dvořák se zase věnuje výrobě pomlázek a ukáže nám, jak plete. Nejčastěji používá osm proutků. Pokud byste chtěli oba vidět při práci na vlastní oči, dáme vám tip.
Košíkářka
Lesní ateliér Kuba
Kersko proslavil hlavně spisovatel Bohumil Hrabal, který v něm žil. Dlouhé roky ale jméno lesní osady šíří do světa také keramik Bronislav Kuba. Pochází z Moravy, do středních Čech se přestěhoval za manželkou a společně dnes provozují Lesní ateliér Kuba. V něm vznikají na hrnčířském kruhu různé dekorativní předměty z hlíny, například kočičky, zajíčci, ovečky a kytičky. Pan Kuba vyrábí zásadně na kruhu, rád používá šamotové hlíny, což není úplně obvyklé. Prozradí nám, v čem je jejich přednost a ukáže, jak se v jeho rukách rodí zajíček. Dozvíme se také, proč začal vyrábět kočky a seznámíme se s kočičí modelkou, která s Kubovými žije už dvanáct let. Pozveme vás také na výstavu, na které si prohlédnete kresby džbánů řady známých osobností, výrobky různých keramiků a na ukázky tradičních řemesel.