Reportáže v regionech
Košíkářka
K Velikonocům patří i proutěné košíky a ošatky. Na jejich výrobu se zajedeme podívat k Zuzaně Talajcsikové do Veltrus. Paní Zuzana se pro košíkářské řemeslo rozhodla už v dětství a v patnácti se vydala do učení do Mělníka. Měla to štěstí, že do tajů řemesla pronikala vedle zkušených mistrů. Předvede nám, jak takový košík z vrbového proutí vzniká. Spotřebuje na něj zhruba dvě stovky proutků, na ošatku o něco méně. Tam ale zase proutky musí být oloupané, aby kůra neprovoněla pečivo. Pokud si myslíte, že na proutí chodí někam k potoku, pak jste na omylu. Košíkáři si vrby pěstují na polích. A trvá pěkně dlouho, někdy i celý rok, než jsou sklizené proutky správně připravené k pletení. Přítel paní Zuzany Vladimír Dvořák se zase věnuje výrobě pomlázek a ukáže nám, jak plete. Nejčastěji používá osm proutků. Pokud byste chtěli oba vidět při práci na vlastní oči, dáme vám tip.
Košíkářka
Lesní ateliér Kuba
Kersko proslavil hlavně spisovatel Bohumil Hrabal, který v něm žil. Dlouhé roky ale jméno lesní osady šíří do světa také keramik Bronislav Kuba. Pochází z Moravy, do středních Čech se přestěhoval za manželkou a společně dnes provozují Lesní ateliér Kuba. V něm vznikají na hrnčířském kruhu různé dekorativní předměty z hlíny, například kočičky, zajíčci, ovečky a kytičky. Pan Kuba vyrábí zásadně na kruhu, rád používá šamotové hlíny, což není úplně obvyklé. Prozradí nám, v čem je jejich přednost a ukáže, jak se v jeho rukách rodí zajíček. Dozvíme se také, proč začal vyrábět kočky a seznámíme se s kočičí modelkou, která s Kubovými žije už dvanáct let. Pozveme vás také na výstavu, na které si prohlédnete kresby džbánů řady známých osobností, výrobky různých keramiků a na ukázky tradičních řemesel.
Lesní ateliér Kuba
Plaňany
Plaňany nedaleko Kolína historie poprvé zmiňuje už dávno, Ovšem jako Plaňasy. Stávaly na obchodní stezce, později na císařské silnici mezi Prahou a Vídní. Procházeli a později projížděli jimi tudíž všichni putující oběma směry, vojáky nevyjímaje. Ale i jejich vpády Plaňany přežily a je v nich dodnes k vidění hodně zajímavostí. Nejvíc asi na první pohled upoutají věže. Patří různě starým kostelům a zvonici. Nejmladší je kostel sv. Jana Křtitele. Vyrostl na počátku 20. století a nepřehlédnutelná je jeho věž. Odchýlila se totiž na vrcholku o celý metr do strany. Mladému kostelu dělá společnost druhý, o devět století starší. A hned vedle nich můžeme obdivovat renesanční zvonici. Povídat si budeme i o zvonech, nejen o tom, který zdobí zvonici.
Plaňany
Výrobce hraček
Hračky z několika druhů dřeva vyrábí už řadu let Otakar Franěk v Milovicích. Vyučil se se sice soustružníkem, ale chladný kov vyměnil za voňavé dřevo. Nejraději používá bukové a smrkové. Vyrabí z něj tradiční tvary – mašinky, zvířátka. Inspirací jsou mu i kousky jiných výrobců, některé hodně letité. V jeho hračkách nenajdeme žádné šroubky ani hřebíky, všechno vzniká jako hezká skládačka, jednotlivé kousky do sebe zapadají. Při práci mohou zájemci pana Fraňka vidět třeba na různých jarmarcích. Tam si dokonce mohou děti vyrobit svou vlastní píšťalku. A mnohé z nich si tam určitě také vyberou – někdo pejska, další třeba zvířátko z Afriky. Otakar Franěk ročně promění v hračky přibližně tři kubíky dřeva. Najvíc napilno má přes zimu, od jara do podzimu pak cestuje po už zmíněných jarmarcích.
Výrobce hraček
Orlojník
Petr Skála se už roky věnuje opravám věžních hodin. Zaujaly ho také orloje, naučil se znát každou částečku strojů, aby jim mohl pomáhat. Jejich fungování ho nadchlo. A od roku 2009 se věnuje orloji u nás nejznámějšímu – tomu na Staroměstské radnici. Stal se totiž dalším v řadě orlojníků. Co jeho práce obnáší? Dřív musel orlojník chodit natahovat hodiny každý den, dneska stačí jednout týdně zkontrolovat, jestli všechno funguje, jak má. Tu je něco potřeba promazat, jindy zase posunout. Petr Skála zná každý kousek historického skvostu. Mimochodem v době svého vzniku byl pražský orloj asi pětadvacátým v Evropě, dnes byste na celé naší planetě marně hledali starší s mechanismem dochovaným v původní podobě. K informacím o stroji přidá pan Skála pár dalších zajímavostí, třeba o okýnkách, ze kterých dnes zdraví přihlížející apoštolové.