Reportáže v regionech
Benátky nad Jizerou
Benátky nad Jizerou jako takové neexistují dlouho, vznikly totiž sloučením několika obcí těsně před koncem druhé světové války. Ale přesto tu můžeme najít zámek, který je o hodně starší než vlastní město. Vyrostl v šestnáctém století na troskách kláštera a během staletí prošel řadou stavebních úprav. Posledním majitelem s modrou krví byl hrabě Rudolf Ferdinand Kinský, jehož zásluhou ovšem panství zkrachovalo a on zámek prodal. Dnes v jeho prostorách sídlí muzeum a my nahlédneme hned do několika zajímavých expozic. Například do té věnované jednomu ze zámeckých pánů Janovi z Werthu. Mimochodem jeho duch tu prý dodnes straší. Vzhlédnout můžeme i ke hvězdám, díky expozici, která připomíná Tycha Brahe a za zmínku stojí i sbírka starých hraček, kterou jsme si ovšem prohlédli nedávno.
Benátky nad Jizerou
František Kmoch
František Kmoch byl muzikantem s talentem od Pánaboha. Mnozí z nás si myslí, že jeho rodištěm je Kolín, ale on prvně spatřil světlo světa v Zásmukách. Stal se učitelem, ale díky své lásce k hudbě zameškával výuku a nakonec se rozhodl kantořiny nechat a věnovat se jen muzicírování. Jeho život i hudební počiny připomíná výstava, kterou si společně prohlédneme v kolínském muzeu. Najdeme na ní například hodně starou taktovku, kterou dostal František Kmoch jako ocenění hry svého orchestru, dozvíme se, ve kterém filmu zazněla jeho hudba a nezapomeneme samozřejmě ani na festival, který se na počest slavného muzikanta v Kolíně pravidelně koná. Letošní ročník je totiž doslova za dveřmi.
František Kmoch
Europa Jagellonica
Do doby, kdy našim zemím, ale nejen jim, vládli Jagellonci zavítáme díky projektu Europa Jagellonica. Jde o projekt mezinárodní, který se představí u nás, v Polsku a Německu. Momentálně můžeme zajímavou výstavu navštívit v Kutné Hoře. Středočeské město nebylo vybráno náhodou, právě v něm byl v roce 1471 zvolen Vladislav II. Jagellonský českým králem. Na výstavě si připomeneme ale i další představitele původem litevského velkoknížecího rodu a řadu předmětů s jejich epochou souvisejících. Například vzácný relikviářový diptych, který získal Vladislav I. Jako válečnou kořist po bitvě u Grunwaldu v roce 1410. A porozhlédneme se i po nejvýznamnějších kutnohorských památkách, které také Jagellonce zažily.
Europa Jagellonica
Ostrostřelci v Rakovníku
První zmínky o ostrostřelcích ve světě pocházejí z 11. a 12. století, u nás pak ze století patnactého, kdy vznikaly první spolky v Teplicích a Duchcově. Na počátku šestnáctého století je pak už doložen i ostrostřelecký spolek v Rakovníku. V roce 1514 totiž vyslal deset svých členů do Uher, aby vypomohli při jakési válečné půtce. Spolky původně vznikaly pro obranu měst tam, kde neměli k dispozici vojenskou posádku. Brzy se ale u střelců projevil sportovní duch, a tak začali soutěžit o to, kdo se umí lépe trefit. Nejprve stříleli takzvaně ku ptáku, v 18. a 19. století se pak objevily malované terče. V Rakovníku na starou tradici navázali a dokonce si založili muzeum. Dozvíme se, jak vypadaly uniformy, jak se soutěžilo o titul krále střelců a také třeba to, kdy zažily ostrostřelecké spolky své nejslavnějši časy.
Ostrostřelci v Rakovníku
Průhonický park
Průhonický park na okraji Prahy je nerozlučně spjat se jménem hraběte Arnošta Emanuela Silva-Taroucy. Tento příslušník slavného portugalského rodu byl sice vzdělánim právník, ale učarovaly mu rostliny a stal se jedním z nejuznávanějších zahradníků své doby. V Průhonicích založil krajinářský park, ve kterém spojil domácí s exotickými rostlinami. Ze svých cest přivezl spoustu vzácných rostlin, které se pak staly součástí Alpina. Byl to také on, kdo nechal do areálu přivézt takzvanou Českou chaloupku a navíc se zasloužil o vznik místní botanické zahrady. V areálu začal vysazovat jako prvni rododendrony, které jsou pro něj tolik typické. A aby jeho zásluh bylo ještě víc, podepsal se také na současné podobě průhonického zámku. Koncem 19. století ho nechal přestavět architektem Jiřím Stibralem ve stylu české novorenesance.