Reportáže v regionech
Ostrostřelci v Rakovníku
První zmínky o ostrostřelcích ve světě pocházejí z 11. a 12. století, u nás pak ze století patnactého, kdy vznikaly první spolky v Teplicích a Duchcově. Na počátku šestnáctého století je pak už doložen i ostrostřelecký spolek v Rakovníku. V roce 1514 totiž vyslal deset svých členů do Uher, aby vypomohli při jakési válečné půtce. Spolky původně vznikaly pro obranu měst tam, kde neměli k dispozici vojenskou posádku. Brzy se ale u střelců projevil sportovní duch, a tak začali soutěžit o to, kdo se umí lépe trefit. Nejprve stříleli takzvaně ku ptáku, v 18. a 19. století se pak objevily malované terče. V Rakovníku na starou tradici navázali a dokonce si založili muzeum. Dozvíme se, jak vypadaly uniformy, jak se soutěžilo o titul krále střelců a také třeba to, kdy zažily ostrostřelecké spolky své nejslavnějši časy.
Ostrostřelci v Rakovníku
Průhonický park
Průhonický park na okraji Prahy je nerozlučně spjat se jménem hraběte Arnošta Emanuela Silva-Taroucy. Tento příslušník slavného portugalského rodu byl sice vzdělánim právník, ale učarovaly mu rostliny a stal se jedním z nejuznávanějších zahradníků své doby. V Průhonicích založil krajinářský park, ve kterém spojil domácí s exotickými rostlinami. Ze svých cest přivezl spoustu vzácných rostlin, které se pak staly součástí Alpina. Byl to také on, kdo nechal do areálu přivézt takzvanou Českou chaloupku a navíc se zasloužil o vznik místní botanické zahrady. V areálu začal vysazovat jako prvni rododendrony, které jsou pro něj tolik typické. A aby jeho zásluh bylo ještě víc, podepsal se také na současné podobě průhonického zámku. Koncem 19. století ho nechal přestavět architektem Jiřím Stibralem ve stylu české novorenesance.
Průhonický park
Zámek Berchtold
Za zámkem Berchtold jsme se vypravili do Kunic, do kterých je to z hlavního města jen kousek. Jeho majiteli jsou už sedm let Růžičkovi, kteří se postarali o proměnu z chátrajícího bývalého panského sídla v cíl mnohých turistů. Václav Růžička jako kluk hrával nedaleko zámku fotbal a bývalé panské sídlo mu jako milovníkovi historie učarovalo. Na celý život. Začal se spolu s dalšími členy rodiny zajímat i o jeho historii. A tak nám mohl prozradit, že panský dvůr tu stával už ve čtrnáctém století. Na současné podobě areálu se nejvíc podepsali, v tom dobrém slova smyslu, páni Milnerové, kterým zámek patřil na konci 19. století. Jméno ovšem získal podle Otakara Berchtolda, který tu s manželkou Kateřinou žil na počátku století minulého. Prohlédneme si například Červený salonek a nahlédneme také do nejstarších zámeckých prostor, v nichž bylo obnoveno vesnické muzeum.
Zámek Berchtold
Krakovec
Víte, kdy a kde vyrostl první zámek u nás? Museli byste zapátrat v hodně daleké minulosti. Bylo to totiž zhruba dvě stovky let před tím, než se pohodlná šlechtická sídla stala módou. Krakovec na Křivoklátsku byl vybudován už na konci 14. století a bylo to sídlo opravdu reprezentativní. Velká okna a uvnitř pěkně teplíčko. Šířilo se důmyslně vymyšlenými průduchy. Žádné dvě místnosti nebyly stejné a marně byste tu hledali pravoúhlé rohy. Prostě unikát, dokonce v evropském měřítku. Nabídnout můžeme i další zajímavosti. Například sochu Jana Husa, který tu pobýval před odjezdem do Kostnice. Moc ale neodpovídá naší vžité představě o podobě slavného kazatele. Představuje ho jako menšího a dosti zakulaceného muže. Zkusime zapátrat, jak to bylo doopravdy. A připomeneme si i to, že na Krakovci se už léta líbí také filmařům.
Krakovec
Cvrnkání kuliček
Hliněné kuličky nebo skleněnky známe všichni a většina z nás si určitě někdy zkusila dostat je co nejrychleji do důlku. Představte si, že cvrnkání kuliček je pravděpodobně nejstarším sportem v dějinách lidstva. Bavil se jím už Caesar, ale kuličky znali ještě dřív, už v dobách starých Egypťanů a Aztéků. Hrálo se kuličkami z různých materiálů, ale třeba také peckami z ovoce. Dnes je cvrnkání kuliček samostatnou disciplinou, která má i svého světového šampiona. Tímhle titulem se pyšní také Zbyněk Fojtík. Protože se na řadě turnajů vyžadují kuličky hliněné a ty nikdo už moc nevyráběl, pustil se pan Fojtík do výroby sám. Prozradí nám, co to obnáší a také něco o pravidlech a turnajích. Dozvíme se také, že na regule dohlíží Český kuličkářský svaz.