Reportáže v regionech
Štěchovice
Štěchovice si někteří z nás spojují se známými úpeřejemi zvanými Svatojánské proudy, jiní s přehradou. Každopádně je to oblíbené rekrační středisko nedaleko Prahy. A přitom ještě ve druhé polovině 19. století to byl takřka zapomenutý kraj s okouzlující přírodou. V desátém století byla oblast kolem Štěchovic knížetem Boleslavem věnována klášteru stojícímu na ostrově u Davle. V darovací listině ale nejsou Štěchovice konkrétně zmíněny. Ty bychom našli až v bule Přemysla Otakara I., který výsady a majetek kláštera potvrdil. Pokud bychom hledali počátky turistického ruchu, pak bychom se mohli posunout do druhé poloviny století devatenáctého. Pražská paroplavení společnost tedy zavedla pravidelnou lodní dopravu směrem na Slapy a za velkého zájemu lidí připlul 26. srpna 1865 první parník do Štěchovic. Do té doby se po Vltavě plavily jen vory, které z ní ovšem vyhnala stavba přehrad.
Štěchovice a Slapy
Cyklostezka Příbram-Rožmitál
Do Brd tentokrát vyrazíme na kolech. Cyklostezek bychom tu našli celou řadu, my jsme si vybrali trasu mezi Příbramí a Rožmitálem pod Třemšínem. Nabízí příjemný terén pro rodinný výlet a navíc také hned několik zajímavých zastávek. Tou první bude důl Řimbaba, kde se těžily stříbrné a železné rudy. Dnes tu najdeme skanzen, který nám těžbu a zpracování připomene a můžeme nahlédnout i do podzemí, jehož část je přístupná. Pak popojedeme k Vysoké u Příbrami. Tam zase zavzpomínáme na hudebního skladatele antonína Dvořáka. Často pobýval na tamním zámečku, pak si tu dokonce pořídil vilu a složil tu hodně svých skladeb. Prý tu našel i inspiraci pro Rusalku. A pak se ještě zastavíme ve Starém Rožmitále. V tamním kostele totiž býval varhaníkem Jan Jakub Ryba.
Cyklostezka Příbram-Rožmitál
Benátky nad Jizerou
Benátky nad Jizerou jako takové neexistují dlouho, vznikly totiž sloučením několika obcí těsně před koncem druhé světové války. Ale přesto tu můžeme najít zámek, který je o hodně starší než vlastní město. Vyrostl v šestnáctém století na troskách kláštera a během staletí prošel řadou stavebních úprav. Posledním majitelem s modrou krví byl hrabě Rudolf Ferdinand Kinský, jehož zásluhou ovšem panství zkrachovalo a on zámek prodal. Dnes v jeho prostorách sídlí muzeum a my nahlédneme hned do několika zajímavých expozic. Například do té věnované jednomu ze zámeckých pánů Janovi z Werthu. Mimochodem jeho duch tu prý dodnes straší. Vzhlédnout můžeme i ke hvězdám, díky expozici, která připomíná Tycha Brahe a za zmínku stojí i sbírka starých hraček, kterou jsme si ovšem prohlédli nedávno.
Benátky nad Jizerou
František Kmoch
František Kmoch byl muzikantem s talentem od Pánaboha. Mnozí z nás si myslí, že jeho rodištěm je Kolín, ale on prvně spatřil světlo světa v Zásmukách. Stal se učitelem, ale díky své lásce k hudbě zameškával výuku a nakonec se rozhodl kantořiny nechat a věnovat se jen muzicírování. Jeho život i hudební počiny připomíná výstava, kterou si společně prohlédneme v kolínském muzeu. Najdeme na ní například hodně starou taktovku, kterou dostal František Kmoch jako ocenění hry svého orchestru, dozvíme se, ve kterém filmu zazněla jeho hudba a nezapomeneme samozřejmě ani na festival, který se na počest slavného muzikanta v Kolíně pravidelně koná. Letošní ročník je totiž doslova za dveřmi.
František Kmoch
Europa Jagellonica
Do doby, kdy našim zemím, ale nejen jim, vládli Jagellonci zavítáme díky projektu Europa Jagellonica. Jde o projekt mezinárodní, který se představí u nás, v Polsku a Německu. Momentálně můžeme zajímavou výstavu navštívit v Kutné Hoře. Středočeské město nebylo vybráno náhodou, právě v něm byl v roce 1471 zvolen Vladislav II. Jagellonský českým králem. Na výstavě si připomeneme ale i další představitele původem litevského velkoknížecího rodu a řadu předmětů s jejich epochou souvisejících. Například vzácný relikviářový diptych, který získal Vladislav I. Jako válečnou kořist po bitvě u Grunwaldu v roce 1410. A porozhlédneme se i po nejvýznamnějších kutnohorských památkách, které také Jagellonce zažily.