Reportáže v regionech
Sedlecká monstrance
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Kutné Hoře-Sedleci je jednou z nejznámějších pamětihodností Kutnohorska. Vyrostla ve druhé polovině dvanáctého století zásluhou mnichů z cisterciáckého řádu. Ti si totiž v Sedleci tehdy vybudovali klášter, jehož součástí chrám byl. Později pak jeho podobu ovlivnil i slavný barokní stavitel Jan Blažej Santini. K největším chrámovým pokladům dodnes patří takzvaná Sedlecká monstrance. Jedná se pravděpodobně o nejstarší gotickou monstranci na světě, kterou osud moc nešetřil. Před husitskými boji byla ukryta klášteře v Klosterneuburgu, před ohrožením v dobách třicetileté války ji pak chránil úkryt vj ednom z výklenků katedrály. Prozradíme, kdo a jak ji objevil i to, co ji čeká v nejbližší době.
Sedlecká monstrance
Pohádkové srdce
Výlet do slavných časů českého království spojíme s výletem do světa fantazie a pohádek při návštěvě hradu Karlštejn. Právě tam totiž probíhá výstava výtvarnice a strašidloložky Vítězslavy Klimtové Pohádkové srdce Evropy. Setkáme se na ní s postavičkami, které sama vytvořila, některé představují skutečné osobnosti naší historie, další nás zavedou do světa tajemství a kouzel. Na Karlštejně samozřejmě nemůže chybět Karel IV. ani jeho matka Eliška Přemyslovna. Připomeneme si jejich osudy, ale zavítáme i do historie ještě starší. Kněžna Libuše například vidí město, jehož sláva hvězd se dotýká a nechybí ani patron české země svatý Václav. Společnost velikánům českých dějin dělají postavičky, které možná kdysi dělaly společnost i obyvatelům Karlštejna. Sám Karel IV. prý kdysi nedaleko hradu potkal skřítka.
Pohádkové srdce
Vévodkyně Savojská
Do Kostelce nad Černými lesy se vypravíme na výstavu věnované šlechtičně, která se výrazně zapsala do historie regionu. Marie Terezie Savojská zdědila černokostelecké panství po svém otci Janovi Adamovi I. z Lichtenštejnu na počátku 18. století. A po celý svůj další život mu věnovala velkou péči. Právě tady se provdala za vévodu Evžena Tomáše Savojského, kterému pak porodila syna. Jejich rodinnému štěstí ale osud nepřál. Nejprve podlehl zákeřné nemoci vévoda a později také jejich jediný společný potomek. Po jeho smrti se Marie Terezie Savojská začala věnovat charitě. Budovala špitály, kostely, pečovala o chudé, a to všechno v míře, která v té době rozhodně nebyla obvyklá. Dodnes ji na Černokostelecku připomínají některá její díla, ale také místa spojená s jejím životem.
Vévodkyně Savojská
Štěchovice
Štěchovice si někteří z nás spojují se známými úpeřejemi zvanými Svatojánské proudy, jiní s přehradou. Každopádně je to oblíbené rekrační středisko nedaleko Prahy. A přitom ještě ve druhé polovině 19. století to byl takřka zapomenutý kraj s okouzlující přírodou. V desátém století byla oblast kolem Štěchovic knížetem Boleslavem věnována klášteru stojícímu na ostrově u Davle. V darovací listině ale nejsou Štěchovice konkrétně zmíněny. Ty bychom našli až v bule Přemysla Otakara I., který výsady a majetek kláštera potvrdil. Pokud bychom hledali počátky turistického ruchu, pak bychom se mohli posunout do druhé poloviny století devatenáctého. Pražská paroplavení společnost tedy zavedla pravidelnou lodní dopravu směrem na Slapy a za velkého zájemu lidí připlul 26. srpna 1865 první parník do Štěchovic. Do té doby se po Vltavě plavily jen vory, které z ní ovšem vyhnala stavba přehrad.
Štěchovice a Slapy
Cyklostezka Příbram-Rožmitál
Do Brd tentokrát vyrazíme na kolech. Cyklostezek bychom tu našli celou řadu, my jsme si vybrali trasu mezi Příbramí a Rožmitálem pod Třemšínem. Nabízí příjemný terén pro rodinný výlet a navíc také hned několik zajímavých zastávek. Tou první bude důl Řimbaba, kde se těžily stříbrné a železné rudy. Dnes tu najdeme skanzen, který nám těžbu a zpracování připomene a můžeme nahlédnout i do podzemí, jehož část je přístupná. Pak popojedeme k Vysoké u Příbrami. Tam zase zavzpomínáme na hudebního skladatele antonína Dvořáka. Často pobýval na tamním zámečku, pak si tu dokonce pořídil vilu a složil tu hodně svých skladeb. Prý tu našel i inspiraci pro Rusalku. A pak se ještě zastavíme ve Starém Rožmitále. V tamním kostele totiž býval varhaníkem Jan Jakub Ryba.