Reportáže v regionech
Cyklostezka mezi chmelnicemi
Na Moravě se milovníci cykloturistiky rádi vydávají na toulky mezi vinohrady, v českých končinách mohou zkusit putování mezi vinicemi. My vyrazíme z Kolešovic, jedné z nejznámějších chmelařských obcí. Pojedeme podél trati známé železnice Kolešovky, kde se ještě v sedmdesátých letech „proháněly“ parní vlaky. Pak se zastavíme u staré tyčové chmelnice, která naposledy zažila sklizeň před sto lety. Letos se dočká obnovené premiéry, a to hned s vyhlášeným žateckým červeňákem. Necháme se poučit o tom, jak vypadá chmelařův rok a poputujeme dál, směrem ke Zderazi. V téhle obci se dřív mluvívalo takřka výhradně německy, za první republiky tu žily bezmála tři stovky obyvatel, z toho ale jen necelá desítka byli Češi. Ale časy se mění, takže se tu bez problému domluvíme i bez slovníku.
Cyklostezka mezi chmelnicemi
Zámek Křinec
Rodu Morzinů pocházejícímu z Itálie vděčíme za vybudování zámku Křinec na Nymbursku. Archeologové ale nedávno zjistili, že panstvo nestavělo pravděpodobně na zelené louce, ale možná v místech, kde už o hodně dřív stávala gotická tvrz. Momentálně zámek prochází rozsáhlou rekonstrukcí, do které se pustili noví zámečtí páni – rodina Harapesových. Zatím opravili to nejnutnější včetně střechy a část prostor letos už podruhé zpřístupnili veřejnosti. Prohlídka zlákala nás, takže se dozvíme, jak se tu žilo v časech pánů s modrou krví, i to, že po roce 1945 část areálu sloužila jako škola. A vydáme se i do parku. Dřív tu stávaly alegorické sochy připomínající čtyři roční období, ty ale byly před sto lety přesunuty na most přes řeku Mrlinu. A podíváme se také na opukový vrch Kuncberk, kde na přelomu 15. a 16. století stával hrádek.
Zámek Křinec
Na kole údolím Polepky
Myslíte, že bychom v okolí Kolína sotva hledali vodopády nebo skály jako stvořené pro horolezce? Omyl, oboje si prohlédneme při našem výletě na kole údolím potoka Polepky. Směřovat budeme z Kolína do Ratboře a můžete být klidní, terén zvládnou i vaši nejmenší. První naší zastávkou budou Berkovy skály připomínající, že se tu před stovkou milionů let rozlévalo moře. Dál se přesuneme k místu, kde kdysi stával poplužní dvůr. A právě na něm pobýval v dětství slavný rybníkář Jakub Krčín. Pak už nás čekají slíbené vodopády a nad nimi vesnice Polepy s kaplí zasvěcenou Cyrilovi a Metodějovi. O kousek dál se pak zastavíme u gotické tvrze a milovníkům lezení po skalách nabídneme tu u Kohoutova mlýna, která je pro ně doslova rájem. Zajímavostí nás čeká ještě víc.
Na kole údolím Polepky
Sedlecká monstrance
Katedrála Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Kutné Hoře-Sedleci je jednou z nejznámějších pamětihodností Kutnohorska. Vyrostla ve druhé polovině dvanáctého století zásluhou mnichů z cisterciáckého řádu. Ti si totiž v Sedleci tehdy vybudovali klášter, jehož součástí chrám byl. Později pak jeho podobu ovlivnil i slavný barokní stavitel Jan Blažej Santini. K největším chrámovým pokladům dodnes patří takzvaná Sedlecká monstrance. Jedná se pravděpodobně o nejstarší gotickou monstranci na světě, kterou osud moc nešetřil. Před husitskými boji byla ukryta klášteře v Klosterneuburgu, před ohrožením v dobách třicetileté války ji pak chránil úkryt vj ednom z výklenků katedrály. Prozradíme, kdo a jak ji objevil i to, co ji čeká v nejbližší době.
Sedlecká monstrance
Pohádkové srdce
Výlet do slavných časů českého království spojíme s výletem do světa fantazie a pohádek při návštěvě hradu Karlštejn. Právě tam totiž probíhá výstava výtvarnice a strašidloložky Vítězslavy Klimtové Pohádkové srdce Evropy. Setkáme se na ní s postavičkami, které sama vytvořila, některé představují skutečné osobnosti naší historie, další nás zavedou do světa tajemství a kouzel. Na Karlštejně samozřejmě nemůže chybět Karel IV. ani jeho matka Eliška Přemyslovna. Připomeneme si jejich osudy, ale zavítáme i do historie ještě starší. Kněžna Libuše například vidí město, jehož sláva hvězd se dotýká a nechybí ani patron české země svatý Václav. Společnost velikánům českých dějin dělají postavičky, které možná kdysi dělaly společnost i obyvatelům Karlštejna. Sám Karel IV. prý kdysi nedaleko hradu potkal skřítka.