Reportáže v regionech
Muzeum krojů
Už páté narozeniny oslaví muzeum krojů v Kněževsi na Rakovnicku. Najdeme v něm ukázky krojů, které se nosívaly v Čechách, na Moravě i na Slovensku. Věra Čurdová je sbírá už roky a bylo jí líto, že je nemá kde ukazovat dalším zájemcům. A kněževeská škola nabídla tři třídy. Při procházce mezi jednotlivými exponáty se dozvíme, jak to bývalo s údržbou slavnostních oděvů, jak často se používaly, k čemu sloužily různé části i doplňky a paní Čurdová nám prozradí, jak se stará o to, aby její poklady co nejdéle odolaly působení zubu času. Čeká nás také řada zajímavostí. U starých paliček si povíme o výrobě paličkované krajky a prohlédneme si i takzvané kuchařky. Pokud nevíte, co si pod tímto označením máte představit, slibujeme, že vám to prozradíme.
Muzeum krojů
Kolínská řepařská drážka
Kolínskou řepařskou drážku jsme už společně navštívili, za těch pár let se tu ale hodně změnilo, a tak vás k ní a do jejího okolí zavedeme znovu. Mašinky tu vozí spousty návštěvníků, kteří mají navíc díky nově vybudované naučné stezce šanci dozvědět se o její historii, o podobných drážkách v okolí, pěstování řepy, ale také o minulosti obcí, kolem kterých se bílé zlato vozilo. Dozvíme se například, že tyhle koleje taky za války zachraňovaly lidi z nedaleké Petrolky před nálety. Vláček je naložil a dovezl do úkrytu, kde nebezpečné chvíle přečkali. Prohlédneme si nejen pomalu se prodlužující trať, ale také třeba právě opravovaný zámek Horskýfeld na kraji obce Býchory. Patřil krátkou dobu i zakladateli řepařské drážky Adolfovi Richterovi, ale jeho nejznámějším majitelem byl nejspíš houslový virtuos jan Kubelík.
Kolínská řepařská drážka
Historické traktory
Snad každému klukovi aspoň na chvíli učarovaly traktory. Většina z nich se spokojila s malými ve své krabici s hračkami, některým ale záliba vydržela až do dospělosti a pořídili si stroj v plné velikosti a síle. Sraz majitelů traktorů různých značek a různých dat výroby se konal v Ořechu u Prahy. Při procházce mezi desítkami zemědělských pomocníků si každý návštěvník mohl udělat představu o vývoji. Do nejstaršího období patří parní lokomobila Case z roku 1913, která poháněla všechny zemědělské stroje před elektřinou a elektromotory. Nechyběly ani zástupci slavné značky Zetor. Jako první spatřil světlo světa Zetor 15, který měl sloužit hlavně malým zemědělcům. Jejich konec a vznik velkých družstev znamenal ale také konec jeho výroby. Naleštěné fešáky bychom mohli prohlížet ještě dlouho, osobně se za nimi můžete do Ořechu vydat 7. října.
Historické traktory
Naučná stezka Podblanickem
Na kole i pěšky se můžete vypravit na toulky Podblanickem. Nejznámějším místem oblasti je určitě hora Blaník, v níž podle legendy podřimují rytíři, kteří nám Čechům vyjdou na pomoc, až nám bude nejhůř. Při našem výletu vám dokážeme, že důvodů k návštěvě Podblanicka je mnohem víc. Zastavíme se třeba v Louňovicích pod Blaníkem. Jsou rodištěm jednoho z nejznámějších hudebních skladatelů Jana Dismase Zelenky. Najdeme tu také malý zbytek premonstrátského kláštera, který vyrostl ve 12. století, ale nepřečkal husitské války. A ještě včelařské muzeum, kde se dozvíme o dlouhé tradici chovu včel a výroby medu v tomhle kraji. Pak se vydáme směrem ke známé hoře. K jejímu vrcholu nás dovede naučná stezka S rytířem na Blaník. Užijí si na ní hlavně děti, které se díky jednotlivým zastavením dozvědí spoustu zajímavostí o přírodě, zvířatech i ptácích. Na vrcholu si pak za odměnu můžete dopřát výhled z rozhledny.
Naučná stezka Podblanickem
Sokolník Jan Brož
Ovládnutí dravých ptáků lákalo naše předky už v dobách hodně dávno minulých. U nás se sokolnictví ve větší míře zabydlelo ve středověku, kdy se zalíbilo pánům s modrou krví. Nejčastěji byli využíváni sokolové, kteří u nás žili. Vzácnější a také dražší byli rarohové, kteří se k nám dostávali například z Islandu nebo Grónska. Oblibě se sokolnictví těší i dnes, takže si krásný let dravců můžeme při různých příležitostech užívat i my. Společně se vypravíme na Konopiště, kde své opeřené svěřence předvácí sokolník Jan Brož. Na koho se můžeme těšit? Třeba na třetího největšího okřídleného letce na světě orla bělohlavého nebo na raroha velkého. Narazíme ale i na sovy, jejichž výcvik je prý ale složitější než trénink dravců, protože tihle ptáci nejsou ve skutečnosti tak moudří, jak si o nich mnozí z nás myslí.