Reportáže v regionech
Muzeum ve Slaném
Za historií města Slaný se vypravíme do tamního muzea. Připomeneme si, že u jeho zrodu, stejně jako u vzniku divadla a knihovny, stál místní učitel, dramatik i spisovatel Václav Štech. Při procházce muzeem si budeme povídat o historii města, v níž důležitou roli sehráli asi nejznámější šlechtičtí majitelé, panstvo z rodu Martiniců, později Clam-Martiniců. Nejvýznamnějším představitelem rodu byl Jaroslav Bořita z Martinic, který zastával významné funkce v českém království. Pro město Slaný měl ale větší význam jeho syn, který do něj například přivedl františkány nebo řád piaristů. Prohlédneme si také rozsáhlou sbírku ostrostřeleckých terčů, z nichž nejstarší je z konce 18. století. Dozvíme se něco o historii ostrostřeleckých sportů i o vývoji terčů.
Muzeum ve Slaném
Ke Štěchovicím po vodě
Potěšila by vás romantická plavba po Vltavě? Pak se vydejte s námi z Davle směrem ke Štěchovicím. Co nás čeká? Nejprve starý kostel svatého Kiliána, jediný tohoto jména u nás. A pak elektrárna. Její výstavba začala už před druhou světovou válku, zařízení pak bylo spuštěno v roce 1943 a dodnes spolehlivě funguje v nezměněné podobě. Můžeme nahlédnout dovnitř, kde hučí Kaplanovy turbíny, až do padesátimetrové hloubky vás pak dovede touha navštívit přečerpávací elektrárnu. Zajímavé je i zdejší zdymadlo, které patří k nejvyšším plavebním komorám na světě. Hodně zážitků nás ale čeká i na souši. Vypravit se můžeme na procházku po Povltavské stezce. Dojdeme k nejstarší trampské osadě u nás. A zavzpomínáme také na legendární Svatojánské proudy, milované i obávané a na dobu před tím, než tu přehrada zdvihla hladinu Vltavy o dvě desítky metrů.
Ke Štěchovicím po vodě
Železniční modeláři
Pokud patříte k milovníkům malých železnic a vláčků na nich, tak se s námi určitě vypravte do Peček na Kolínsku. Členové Sdružení železničních modelářů nachystali úžasnou podívanou. Několikrát ročně připravují výstavy a jednou za rok pak se svými modely zaplní plochu 1200 metrů čtverečních. Co nás všechno čeká? Zabrousíme samozřejmě do historie, dozvíme se například, kdy si děti začaly hrát s vláčky a kdy se první začaly dovážet taky k nám. A pak se hlavně budeme rozhlížet. Na kolejišti se prohánějí různé unikáty. Třeba oblíbený motoráček Hurvínek, který má dokonce nainstalovanou kameru. Prohlédneme si i armádní vagón z doby druhé světové války. A nechybí ani život kolem železnice. Třeba chatová osada, hvězdárna, kouřící tovární komín, autobus, který dovede i zastavit na stanici a samozřejmě silnice s auty.
Železniční modeláři
Řezbář a pivní stezka
Libor Daenemark měl prodle rodinné tradice být nejspíš lékařem, ale už jako malému klukovi mu učarovala práce se dřevem. A v dospělosti si splnil svůj sen a stal se řezbářem. Tahle profese se ale před čtyřmi desítkami let nikde neučila, tak se musel učit sám. V jeho dílně se rodí malé figurky i velká díla. Vyřezal například loutky pro představení rakovnického divadla. A protože to byly vesměs záporné postavy, a ty se podle něj tvoří líp, moc si to užil. Rád tvoří taky betlémy a i na nich je vidět jeho osobitý přístup. Nedávno pak s keramikem Jiřím Duchkem udělali radost všem pžíznivcům pěnivého zlatavého moku nejen na Rakovnicku. Dali vzniknout takzvané Pivní naučné stezce, která představuje historii i technologii výroby piva v regionu. Má deset zastavení a na každém vás čeká dřevěná skříňka plná figurek.
Řezbář a pivní stezka
Bauerova vila
Do Libodřic na Kolínsku se vypravíme za místním klenotem, který je zároveň skvostem české kubistické architektury. Bauerovu vilu vystavěl Josef Gočár pro zdejšího velkostatkáře Adolfa Bauera v letech 1912 a 1913 a nutno dodat, že jde o jedinou vilu ve stylu kubismu u nás mimo velká města. Exteriér nenechá nikoho na pochybách, k jakému stylu patří, ale do interiérů si pan velkostatkář dopřál změnu. Kubismus tu připomínají pouze dveře a sloupky na schodišti. A řada zajímavých exponátů. Některé kousky připomínají původní vybavení, jiné pak patří k ukázkovým dílům stylu, který dal Bauerově vile vzniknout. Určitě vás zaujme například židle z roku 1911, kterou navrhl Pavel Janák nebo jeden z nejvzácnějších exponátů – kubistická váza od Vlastislava Hofmana.