Reportáže v regionech
Rožďalovice
Morový sloup a další dvě sochy z dílny Jana Brokofa, barokní zámek s rokokovou výzdobou interiérů nebo kostel svatého Havla. To všechno můžeme obdivovat v Rožďalovicích. Městečko, jemuž městská privilegia udělil už Jan Lucemburský, najdeme na rozhraní Středočeského a Královéhradeckého kraje. A při jeho návštěvě nemůžeme minout měšťanský dům podkrkonošského typu, který dnes slouží jako galerie. Připomíná totiž slavného rodáka Jiřího Melantricha. Proslavil se hlavně jako vydavatel knih, vydával i Bibli českou, které se v té době dokonce říkalo Melantriška. Málokdo ale ví, že ho živily hlavně hostince, vinohrady, vinopalny a taky nevěstince, které měl v různých koutech Prahy. Nabídneme vám také výlet do okolí a jednu zajímavou výstavu.
Rožďalovice
Sklářská naučná stezka
O tom, že sklářství se nedařilo jen na Šumavě nebo na severu Čech, vás přesvědčíme při procházce naučnou stezkou „Z historie sklářství“, která nás provede okolím obce Bohdaneč. Abychom se trochu seznámili s krajem, vyrazíme nejprve na teprve několik starou rozhlednu Bohdanku. Z neobvyklé stavby se porozhlédneme po okolí, ale dohlédnout bychom při troše štěstí mohli třeba až do Krkonoš. A pak už nás čekají dvě zastavení v místech, kterým vládli i vládnou mistři skláři. Tou první bude sklárna Jakub v Tasicích. Jestli vám přijde povědomá, pak se nepletete. Natáčel se tu seriál Synové a dcery Jakuba skláře. Zdejší pec už sice vyhasla, ale pořád se tu můžeme dozvědět hodně o tom, jak kdysi sklárny vypadaly a jak se v nich krásné tvary rodily. Vyzkoušet si vyfouknout vlastní výtvor pak můžeme v sousední Bělé, kde ve sklárně Anna pořád vládne čilý ruch.
Sklářská naučná stezka
Muzeum krojů
Už páté narozeniny oslaví muzeum krojů v Kněževsi na Rakovnicku. Najdeme v něm ukázky krojů, které se nosívaly v Čechách, na Moravě i na Slovensku. Věra Čurdová je sbírá už roky a bylo jí líto, že je nemá kde ukazovat dalším zájemcům. A kněževeská škola nabídla tři třídy. Při procházce mezi jednotlivými exponáty se dozvíme, jak to bývalo s údržbou slavnostních oděvů, jak často se používaly, k čemu sloužily různé části i doplňky a paní Čurdová nám prozradí, jak se stará o to, aby její poklady co nejdéle odolaly působení zubu času. Čeká nás také řada zajímavostí. U starých paliček si povíme o výrobě paličkované krajky a prohlédneme si i takzvané kuchařky. Pokud nevíte, co si pod tímto označením máte představit, slibujeme, že vám to prozradíme.
Muzeum krojů
Kolínská řepařská drážka
Kolínskou řepařskou drážku jsme už společně navštívili, za těch pár let se tu ale hodně změnilo, a tak vás k ní a do jejího okolí zavedeme znovu. Mašinky tu vozí spousty návštěvníků, kteří mají navíc díky nově vybudované naučné stezce šanci dozvědět se o její historii, o podobných drážkách v okolí, pěstování řepy, ale také o minulosti obcí, kolem kterých se bílé zlato vozilo. Dozvíme se například, že tyhle koleje taky za války zachraňovaly lidi z nedaleké Petrolky před nálety. Vláček je naložil a dovezl do úkrytu, kde nebezpečné chvíle přečkali. Prohlédneme si nejen pomalu se prodlužující trať, ale také třeba právě opravovaný zámek Horskýfeld na kraji obce Býchory. Patřil krátkou dobu i zakladateli řepařské drážky Adolfovi Richterovi, ale jeho nejznámějším majitelem byl nejspíš houslový virtuos jan Kubelík.
Kolínská řepařská drážka
Historické traktory
Snad každému klukovi aspoň na chvíli učarovaly traktory. Většina z nich se spokojila s malými ve své krabici s hračkami, některým ale záliba vydržela až do dospělosti a pořídili si stroj v plné velikosti a síle. Sraz majitelů traktorů různých značek a různých dat výroby se konal v Ořechu u Prahy. Při procházce mezi desítkami zemědělských pomocníků si každý návštěvník mohl udělat představu o vývoji. Do nejstaršího období patří parní lokomobila Case z roku 1913, která poháněla všechny zemědělské stroje před elektřinou a elektromotory. Nechyběly ani zástupci slavné značky Zetor. Jako první spatřil světlo světa Zetor 15, který měl sloužit hlavně malým zemědělcům. Jejich konec a vznik velkých družstev znamenal ale také konec jeho výroby. Naleštěné fešáky bychom mohli prohlížet ještě dlouho, osobně se za nimi můžete do Ořechu vydat 7. října.