Reportáže v regionech
Po stopách Josefa Suka
Na Sedlčansku se vypravíme po stopách známého hudebního skladatele a houslového virtuosa Josefa Suka. Narodil se tu, přesně v Křečovicích a celý kraj mu byl víc než blízký. Místní dodnes na slavného rodáka nezapomněli, místy, která měl rád, zájemce dokonce provede stezka. Naše putování začneme v samotných Sedlčanech, kde měl malý Josef své první veřejné vystoupení. Housličky, na které tehdy hrál, patří k pokladům expozice sedlčanského muzea. V domě, kde se Josef Suk narodil, dnes najdeme jeho památník s původním nábytkem a také klavírem. Vypravit se můžeme i do míst, která bývala skladateli inspirací, ale kde třeba také s oblibou rybařil. A k tomu všemu vám samozřejmě přidáme povídání o tom, jak se ze syna místního pana učitele a regenschoriho stal slavný muzikant.
Po stopách Josefa Suka
Čechova stodola
Výprava do českého historie nás čeká v Bukové u Příbrami. Paní Helena Petáková přišla na to, jak v praxi uplatnit Komenského myšlenku o škole hrou. Starou stodolu proměnila v místo, kde se malí školáci zábavnou formou poučí a ještě k tomu si i vyzkouší svou šikovnost. Do našich dějin zavítají ve společnosti kněžny Libuše, která je seznámí s řadou pověstí, ale také vyzkouší jejich pozornost. Odměnou za správné odpovědi je pak penízek směnitelný za zajímavé suvenýry ve zdejším obchůdku. Pozornosti se těší také dílna, kde si návštěvníci mohou tvořit z moduritu. Kančí zuby, rodové erby. Na podzim se tu ale rodí i strašáci z dýní, o Velikonocích zase zdobí vajíčka. Odměnou pro malé návštěvníky je i dolování nerostného bohatství v jeskyni, v teplých měsících to může být také opěkání buřtů na zahradě.
Čechova chalupa
Panenky
Hrát si s panenkami, přetvářet je, šít jim oblečky, to všechno bavilo Dagmar Jurčíkovou už v dětství. Ráda také malovala, pak se začala učit práci s porcelánem a panenkářství. Dnes při životě udržuje takřka zaniklé umělecké řemeslo, kterému se v časech před první světovou válkou věnovali i ve velkých továrnách na výrobu porcelánu. Dozvíme se, kde bere paní Dagmar inspiraci a co všechno musí udělat, aby její panenka měla nejen všechny potřebné části, ale také hezký a zajímavý výraz v obličeji. Dřív mívaly často panenky z porcelánu jen hlavičku a tělíčko pak třeba z textilu, paní Dagmar je z křehké hmoty tvoří celé. V ateliéru potkáme i porcelánové andělíčky s křidélky a s hvězdičkami na čele, kteří mají, stejně jako panenky, krásné oblečení.
Panenky
Svíčkárna v Šestajovicích
V Šestajovicích otevřeli manželé Netíkovi před dvaceti lety svíčkárnu. Tehdy vyráběli hlavně ručně, odlévali do forem. Ještě v roce 1997 měli k dispozici jen starý licí stroj, který dokázal denně vyrobit zhruba dvě stovky svíček. A ruční barvení bylo taky hodně pomalé. Ale výrobu Netíkovi postupně rozšiřovali a dnes jejich moderní vybavení vytvoří až tři tisíce kusů svíček za hodinu. Projdeme si zrod svíčky pěkně od začátku. Všechno začíná u parafinu, který je potřeba upravit do práškového stavu. Z něj pak stroj vytvoří svíčky konkrétního tvaru. A na řadu přijde knot, politura a třeba i zdobení. To si mohou návštěvníci svíčkárny také sami vyzkoušet a návštěvu rádi uvítají i obyvatelé minifarmy, mezi něž patří například poníci, minikozičky nebo prasátka göttingenská.
Svíčkárna v Šestajovicích
Rybova mše
Jana Jakuba Rybu proslavila nejen u nás především jeho vánoční vše. Málokdo ví, že tenhle učitel a nadšený muzikant složil skladeb mnohem víc, prý až kolem patnácti set. Mnohé z nich poprvé zazněly v kostele Povýšení Svatého Kříže ve Starém Rožmitále, kde Ryba působil dlouhé roky jako ředitel kůru a kde objevil varhany z roku 1750. V Rožmitále pod Třemšínem si připomeneme nejen Rybovu hudbu, ale také jeho působení tady. Přišel jako mladý učitel s velkou láskou k hudbě. Ale křivdil by mu každý, kdo by se domníval, že kvůli muzice šidil školu. Dochovaly se totiž záznamy o tom, jak moc dbal o vzdělávání svých svěřenců, ale třeba i o čistotu ve škole. Naopak nevíme takřka nic o okolnostech vzniku jeho nejslavnějšího díla. Jen to, že poprvé ve zdejším kostele zazněla mše pravděpodobně na Štědrý den roku 1796 a autor ji složil pro místní hudebníky.