Reportáže v regionech
Na kole kolem Prčice
Když vás pozveme na výlet do Prčice, většina z vás se začne poohlížet po turistické obuvi. O legendárním pochodu, který láká tisíce milovníků výletů, bude samozřejmě taky řeč, ale zajímat nás bude hlavně to, co všechno je v Prčici k vidění. Vzhledem k tomu, že má bezmála čtyři desítky místních částí, tak to bude na trochu delší výlet. Začneme u zámku a místních sadů a vyrazíme směrem k Vrchoticím. Ty se pyšní tvrzí z 16. století vybudovanou vladyckým rodem Vrchotů. Areál se už několik let opravuje, jednou v něm možná bude muzeum pohlednic. Pak se zastavíme v Jetřichovicích, kde najdeme novogotický zámek, a kolem sjezdovky Monínec se vrátíme do Prčice. V tamním novém kulturním centru si dopřejeme lahůdku v podobě výstavy věnované české animované tvorbě.
Na kole kolem Prčice
Geopark Beroun
Do doby, kdy naše území bývalo dnem hlubokého pravěkého moře, se přeneseme při prohlídce expozice Muzea Českého krasu v Berouně. Dozvíme se, že právě díky této skutečnosti si u nás na své přicházeli všichni, kterým učarovali trilobiti nebo několik stovek milionů let staré zkameněliny korálů a dalších živočichů i rostlin. Připomeneme si slavného francouzského vědce Joachima Barranda, podle kterého oblast jeho úspěšných hledání dostala název Barrandien. Pro všechny, kteří by se chtěli stát jeho následovníky, bude jistě rájem venkovní muzejní expozice nazvaná Geopark Barrandien. Tam si totiž mohou zkusit najít svého vlastního trilobita a odnést si ho domů na památku. Při prohlídce se dozvíme samozřejmě i řadu dalších zajímavostí o pokladech, které na první pohled připomínají obyčejné kameny.
Geopark Beroun
Na kole v okolí Ratají
Příznivce turistiky v sedle bicyklu potěšíme výletem v okolí Ratají nad Sázavou. Začneme malou prohlídkou města, které svůj název dostalo podle oráčů. Jeho dominantou je zámek. Prochází sice rekonstrukcí, ale většinu jeho částí si už můžete prohlédnout. Dozvíte se například to, že v těchto místech stával nejspíš už v druhé polovině 10. století pomezní hrad. A pak poputujeme dál, nejprve směrem k vrchu zvanému Stařechov. Čeká nás tam neobvyklý památník nazvaný Kamenný stůl. Pokud vás zajímá, co připomíná, můžeme slíbit, že o tom bude řeč. Kamenných památníků bychom ovšem v okolí mohli objevit víc, hned čtyři kupříkladu vyrostly k poctě posledního majitele panství Jana Dobrotivého z rodu Lichtenštejnů. Náš výlet zakončíme tam, kde jsme ho začali, v Ratajích nad Sázavou.
Na kole v okolí Ratají
Japonské zahrady
Pokud máte rádi směs exotiky, klidu a přírody, pak se s námi určitě vypravte na Oleško za manželi Wiesnerovými, kteří vybudovali hned dvě japonské zahrady. Dozvíme se od nich, kdy a jak na tenhle nápad přišli, i to, jak budování probíhalo. Zjistíme, co symbolizují ozdoby vstupní brány a taky to, proč mají v zahradách křivolaké cestičky. Prý to tak má být, aby nemohli vstoupit zlí démoni, kteří mají rádi cesty rovné. Prohlédneme si taky jejich největší poklady. Nečekejte směs nejrůznější barev, ale hru odstínů zelené, kombinaci s kameny a vodou. Nejstarší dřeviny pamatují už víc než dvě století a k chloubám zahrady patří jalovec, kterému je zhruba sto let. Ve třicátých letech minulého století ho zasadil tatínek pana Václava a manželka majitele zahrady se postarala o jeho současný vzhled, který obdivují i návštěvy z Japonska.
Japonské zahrady
Zemědělské muzeum
Naši předci obdělávající pole to měli vždy těžké. Snažili se proto si svou práci co nejvíc usnadnit vynalézáním nejrůznějších pomocníků v podobě nástrojů a strojů. Jak se jim to v průběhu staletí dařilo, to připomíná expozice v čáslavském Zemědělském muzeu. Můžeme začít například u vody. Prohlédneme si vodní pumpu a zmíníme taky historii vodních mlýnů. Zastavíme se u žentouru, který většinou poháněl dobytek. A zapomenout nemůžeme ani na bratrance Veverkovy a jejich slavné ruchadlo. Oblibě se v muzeu těší i různé pracovní stroje, časté byly například lokomobily, které sloužily třeba k mlácení obilí nebo k pohonu dalších strojů. Hojně jsou v expozici zastoupeny traktory, které naší zemi díky výrobě v Brně proslavily doslova po celém světě. Bude nás samozřejmě zajímat třeba to, kdy a kdo u nás vyrobil první.