Reportáže v regionech
Tvrz Malešov
Do Malešova v poslední době láká turisty opravená středověká tvrz. Její současná podoba je zásluhou Ondřeje Slačálka, který chátrající památku zakoupil a pustil se do její obnovy. Provede nás a dozvíme se od něj, co všechno už má ve svém novém sídle za sebou. Procházku začneme u portálu. Inspirací pro jeho vytvoření byl nalezený stovky let starý kus původního, který posloužil kameníkovi jako vzor při výrobě. Pak se podíváme, kudy se do tvrze vcházelo, vyzkoušíme, jak funguje padací most a nevynecháme ani věž. Její obnova proběhla tradičními postupy našich předků. Uvnitř je k vidění výstava o rekonstrukci tvrze a středověkém bydlení. Navíc nahlédneme i do černé kuchyně, kde si zájemci mohou vyzkoušet, jak fungovala, a také do středověké ložnice.
Tvrz Malešov
Rozhledna Bohdanka
I když máme rozhleden různé podoby a různého stáří na našem území spoustu, čas od času nějaká i dnes přibude. Jedna z nejmladších se jmenuje Bohdanka a vyrostla nedaleko obce Bohdaneč, v místech, která dřív bývala majetkem Želivského kláštera. Jsou jí teprve dva roky, první nápady na její výstavbu se ale zrodily už na počátku našeho tisíciletí. Její tvar koresponduje s okolní přírodou, hlavně s jehličnatými stromy, které v ní převládají. Jako materiál posloužilo i dřevo, což už dnes nebývá tak časté jako dřív. Může se pochlubit tím, že je nejvyšší stavbou svého druhu v Evropě, vyrostla do výšky 52 metrů a vyšlápnout nahoru můžete po 216 schodech. Trocha námahy i zadýchání ale stojí za to. Při přízni počasí můžete zahlédnout i Říp nebo vrcholky Krkonoš.
Rozhledna Bohdanka
Turistické značení
Toulat se po naší vlasti pod vedením turistických značek můžeme už přes sto let. První trasu členové tehdejšího Prvního označovacího družstva Klubu českých turistů vyznačili ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Turisté se domnívali, že skončila díky vzniklé přehradě pod vodou, ale zjistili, že to tak není. Velmi záhy se vyznačení dočkala i cesta z Karlštejna, tehdy nazývaného Karlovým Týnem, ke Svatému Janu pod Skalou. Na tu vyrazíme společně a cestou se dozvíme, jak vlastně naše slavné turistické značení v prvopočátcích vypadalo. Víte, že se používala jen červená barva a teprve krátce před pádem monarchie se s ohledem na přibývající počet tras přidala třeba zelená, žlutá nebo modrá? Prozradíme vám i to, jak vlastní značení probíhalo.
Turistické značení
Hořovický zámek
Jedním ze zámků zdobících okolí hlavního města je ten hořovický. Panské sídlo v podobě dvorce tu vyrostlo už ve 13. století zásluhou pánů ze Žerotína. Zámek ale pochází ze století sedmnáctého a je dílem tehdejších majitelů panství, pánů z Vrbna. Ti na něm pobývali zhruba 150 let, po nich se tu usadila hrabata z Hanau, jimž zámek patřil až do konce druhé světové války. Podporovali v kraji výrobu litiny, dodnes je připomíná Hanavský pavilon v Praze, v němž při Jubilejní zemské výstavě v roce 1890 předváděli právě výrobky z litiny. Ale zpátky do hořovického zámku. Můžeme si tu prohlédnout prostory, v nichž žilo panstvo, ale i místa vyhrazená služebnictvu. Dozvíme se třeba to, co se zámeckým pánům vařívalo. A ve sklepení se pak vypravíme do světa hraček.
Hořovický zámek
Zámek Kačina
Na zámku Kačina nedaleko Kutné Hory bývalo veselo. Panstvo si tu užívalo lovů, pikniků, projížděk na lodičkách, prostě všech možných kratochvílí. Krásné chvíle svým hostům dopřával hrabě Rudolf Chotek, královský místodržící za vlády Marie Terezie. Zámek ve stylu empíru nechal vystavět v roce 1822. Jak to tu vypadalo v časech panstva s modrou krví, to nám připomene nová expozice. V zámku si můžeme prohlédnout tradiční komnaty, dámskou pracovnu i knihovnu, ale nahlédnout teď smíme i do prostor, které byly vyhrazeny služebnictvu. Zajímavá vás, jak vypadala zámecká kuchyně a co v ní všechno měli kuchaři a jejich pomocníci k dispozici? Nebo byste rádi věděli, jak si pradleny uměly poradit s panskými košilemi? Můžete se přiučit a při různých akcích i přiložit ruku k dílu.