Reportáže v regionech
Rozhledna Bohdanka
I když máme rozhleden různé podoby a různého stáří na našem území spoustu, čas od času nějaká i dnes přibude. Jedna z nejmladších se jmenuje Bohdanka a vyrostla nedaleko obce Bohdaneč, v místech, která dřív bývala majetkem Želivského kláštera. Jsou jí teprve dva roky, první nápady na její výstavbu se ale zrodily už na počátku našeho tisíciletí. Její tvar koresponduje s okolní přírodou, hlavně s jehličnatými stromy, které v ní převládají. Jako materiál posloužilo i dřevo, což už dnes nebývá tak časté jako dřív. Může se pochlubit tím, že je nejvyšší stavbou svého druhu v Evropě, vyrostla do výšky 52 metrů a vyšlápnout nahoru můžete po 216 schodech. Trocha námahy i zadýchání ale stojí za to. Při přízni počasí můžete zahlédnout i Říp nebo vrcholky Krkonoš.
Rozhledna Bohdanka
Turistické značení
Toulat se po naší vlasti pod vedením turistických značek můžeme už přes sto let. První trasu členové tehdejšího Prvního označovacího družstva Klubu českých turistů vyznačili ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Turisté se domnívali, že skončila díky vzniklé přehradě pod vodou, ale zjistili, že to tak není. Velmi záhy se vyznačení dočkala i cesta z Karlštejna, tehdy nazývaného Karlovým Týnem, ke Svatému Janu pod Skalou. Na tu vyrazíme společně a cestou se dozvíme, jak vlastně naše slavné turistické značení v prvopočátcích vypadalo. Víte, že se používala jen červená barva a teprve krátce před pádem monarchie se s ohledem na přibývající počet tras přidala třeba zelená, žlutá nebo modrá? Prozradíme vám i to, jak vlastní značení probíhalo.
Turistické značení
Hořovický zámek
Jedním ze zámků zdobících okolí hlavního města je ten hořovický. Panské sídlo v podobě dvorce tu vyrostlo už ve 13. století zásluhou pánů ze Žerotína. Zámek ale pochází ze století sedmnáctého a je dílem tehdejších majitelů panství, pánů z Vrbna. Ti na něm pobývali zhruba 150 let, po nich se tu usadila hrabata z Hanau, jimž zámek patřil až do konce druhé světové války. Podporovali v kraji výrobu litiny, dodnes je připomíná Hanavský pavilon v Praze, v němž při Jubilejní zemské výstavě v roce 1890 předváděli právě výrobky z litiny. Ale zpátky do hořovického zámku. Můžeme si tu prohlédnout prostory, v nichž žilo panstvo, ale i místa vyhrazená služebnictvu. Dozvíme se třeba to, co se zámeckým pánům vařívalo. A ve sklepení se pak vypravíme do světa hraček.
Hořovický zámek
Zámek Kačina
Na zámku Kačina nedaleko Kutné Hory bývalo veselo. Panstvo si tu užívalo lovů, pikniků, projížděk na lodičkách, prostě všech možných kratochvílí. Krásné chvíle svým hostům dopřával hrabě Rudolf Chotek, královský místodržící za vlády Marie Terezie. Zámek ve stylu empíru nechal vystavět v roce 1822. Jak to tu vypadalo v časech panstva s modrou krví, to nám připomene nová expozice. V zámku si můžeme prohlédnout tradiční komnaty, dámskou pracovnu i knihovnu, ale nahlédnout teď smíme i do prostor, které byly vyhrazeny služebnictvu. Zajímavá vás, jak vypadala zámecká kuchyně a co v ní všechno měli kuchaři a jejich pomocníci k dispozici? Nebo byste rádi věděli, jak si pradleny uměly poradit s panskými košilemi? Můžete se přiučit a při různých akcích i přiložit ruku k dílu.
Zámek Kačina
Na kole a po vodě kolem Poděbrad
Milovníky putování na kolech zavedeme do okolí Poděbrad. Zdejší krajina je pro ně doslova rájem. Krásami přírody, ale i historií nás může vést například Polabská cyklostezka. Na její projetí nám den nestačí, zvládneme jen kousek, ale už její název nám připomene, že oblíbené tu byly i výlety po Labi. Lodě tady začaly jezdit už před víc než stovkou let a třeba po druhé světové válce tu bývaly k vidění i hodně velké. A užít si romantickou plavbu můžeme i dnes. Ale my dáme přednost bicyklu. A nebudeme jen obdivovat krásnou přírodu, byť zajímavostí v ní najdeme hodně. Zajedeme také do Libice nad Cidlinou, která je úzce spjata s nejstarší historií našeho státu. Osídlena byla Slovany už v 6. století, ale největšího významu dosáhla v době, kdy tu žil knížecí rod Slavníkovců. Rivaly vládnoucích Přemyslovců tu dnes připomíná expozice.