Reportáže v regionech
Pěnkavův dvůr
Pokud máte chuť vypravit se pár století zpátky proti proudu času, stačí vypravit se do Takonína na Benešovsku. Rodina Pěnkavových vám umožní nahlédnout do časů, kterým vládl třeba Karel IV. a trochu si je taky osahat. Nečeká vás žádný nudný výklad, ale po boku osvíceného panovníka se dozvíte, jak se tehdy žilo. Ty nejmenší pak do 14. století zavede statečný Bajaja, který se umí ohánět sekerkou, točit na hrnčířském kruhu i spoustu dalších věcí. A můžete i přiložit ruku k dílu, abyste si staré časy užili pěkně na vlastní kůži. Těšit se navíc můžete i na různá zvířata, která pobývala v prostých staveních, ale i u šlechtických sídel. Pěnkavovi chystají své programy hlavně pro školy, ale čas od času připraví zajímavou akci i pro ostatní návštěvníky.
Pěnkavův dvůr
Tvrz Malešov
Do Malešova v poslední době láká turisty opravená středověká tvrz. Její současná podoba je zásluhou Ondřeje Slačálka, který chátrající památku zakoupil a pustil se do její obnovy. Provede nás a dozvíme se od něj, co všechno už má ve svém novém sídle za sebou. Procházku začneme u portálu. Inspirací pro jeho vytvoření byl nalezený stovky let starý kus původního, který posloužil kameníkovi jako vzor při výrobě. Pak se podíváme, kudy se do tvrze vcházelo, vyzkoušíme, jak funguje padací most a nevynecháme ani věž. Její obnova proběhla tradičními postupy našich předků. Uvnitř je k vidění výstava o rekonstrukci tvrze a středověkém bydlení. Navíc nahlédneme i do černé kuchyně, kde si zájemci mohou vyzkoušet, jak fungovala, a také do středověké ložnice.
Tvrz Malešov
Rozhledna Bohdanka
I když máme rozhleden různé podoby a různého stáří na našem území spoustu, čas od času nějaká i dnes přibude. Jedna z nejmladších se jmenuje Bohdanka a vyrostla nedaleko obce Bohdaneč, v místech, která dřív bývala majetkem Želivského kláštera. Jsou jí teprve dva roky, první nápady na její výstavbu se ale zrodily už na počátku našeho tisíciletí. Její tvar koresponduje s okolní přírodou, hlavně s jehličnatými stromy, které v ní převládají. Jako materiál posloužilo i dřevo, což už dnes nebývá tak časté jako dřív. Může se pochlubit tím, že je nejvyšší stavbou svého druhu v Evropě, vyrostla do výšky 52 metrů a vyšlápnout nahoru můžete po 216 schodech. Trocha námahy i zadýchání ale stojí za to. Při přízni počasí můžete zahlédnout i Říp nebo vrcholky Krkonoš.
Rozhledna Bohdanka
Turistické značení
Toulat se po naší vlasti pod vedením turistických značek můžeme už přes sto let. První trasu členové tehdejšího Prvního označovacího družstva Klubu českých turistů vyznačili ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Turisté se domnívali, že skončila díky vzniklé přehradě pod vodou, ale zjistili, že to tak není. Velmi záhy se vyznačení dočkala i cesta z Karlštejna, tehdy nazývaného Karlovým Týnem, ke Svatému Janu pod Skalou. Na tu vyrazíme společně a cestou se dozvíme, jak vlastně naše slavné turistické značení v prvopočátcích vypadalo. Víte, že se používala jen červená barva a teprve krátce před pádem monarchie se s ohledem na přibývající počet tras přidala třeba zelená, žlutá nebo modrá? Prozradíme vám i to, jak vlastní značení probíhalo.
Turistické značení
Hořovický zámek
Jedním ze zámků zdobících okolí hlavního města je ten hořovický. Panské sídlo v podobě dvorce tu vyrostlo už ve 13. století zásluhou pánů ze Žerotína. Zámek ale pochází ze století sedmnáctého a je dílem tehdejších majitelů panství, pánů z Vrbna. Ti na něm pobývali zhruba 150 let, po nich se tu usadila hrabata z Hanau, jimž zámek patřil až do konce druhé světové války. Podporovali v kraji výrobu litiny, dodnes je připomíná Hanavský pavilon v Praze, v němž při Jubilejní zemské výstavě v roce 1890 předváděli právě výrobky z litiny. Ale zpátky do hořovického zámku. Můžeme si tu prohlédnout prostory, v nichž žilo panstvo, ale i místa vyhrazená služebnictvu. Dozvíme se třeba to, co se zámeckým pánům vařívalo. A ve sklepení se pak vypravíme do světa hraček.