Reportáže v regionech
Zámek Mnichovo Hradiště
Zámek v Mnichově Hradišti máme všichni spojený především s pány z Valdštejna, kteří na něm bývali doma. Z tohoto rodu samozřejmě proslul nejvíc vojevůdce Albrecht, ale vliv rodu byl velký i dlouho po jeho smrti. Nejspíš i díky tomu se právě tady v roce 1833 sešli tři významní panovníci – ruský car Mikuláš, rakouský císař František I. a pruský korunní princ Bedřich Vilém. Potřebovali v klidu probrat tehdejší situaci v Evropě a dohodnout se, jak dál. Kousek od Prahy se domluvili na potlačení demokratizačních procesů na starém kontinentě a tahle dohoda jim vydržela až do roku 1848. Na zámku strávili tři týdny a kromě státnických jednáni si samozřejmě také užívali zábavy. K ní patřila i představení v novém klasicistním divadle, která pro ně odehráli herci Stavovského divadla. Divadlo se dochovalo dodnes a my si ho prohlédneme, stejně jako některé další prostory.
Zámek v Mnichově Hradišti
Pěnkavův dvůr
Pokud máte chuť vypravit se pár století zpátky proti proudu času, stačí vypravit se do Takonína na Benešovsku. Rodina Pěnkavových vám umožní nahlédnout do časů, kterým vládl třeba Karel IV. a trochu si je taky osahat. Nečeká vás žádný nudný výklad, ale po boku osvíceného panovníka se dozvíte, jak se tehdy žilo. Ty nejmenší pak do 14. století zavede statečný Bajaja, který se umí ohánět sekerkou, točit na hrnčířském kruhu i spoustu dalších věcí. A můžete i přiložit ruku k dílu, abyste si staré časy užili pěkně na vlastní kůži. Těšit se navíc můžete i na různá zvířata, která pobývala v prostých staveních, ale i u šlechtických sídel. Pěnkavovi chystají své programy hlavně pro školy, ale čas od času připraví zajímavou akci i pro ostatní návštěvníky.
Pěnkavův dvůr
Tvrz Malešov
Do Malešova v poslední době láká turisty opravená středověká tvrz. Její současná podoba je zásluhou Ondřeje Slačálka, který chátrající památku zakoupil a pustil se do její obnovy. Provede nás a dozvíme se od něj, co všechno už má ve svém novém sídle za sebou. Procházku začneme u portálu. Inspirací pro jeho vytvoření byl nalezený stovky let starý kus původního, který posloužil kameníkovi jako vzor při výrobě. Pak se podíváme, kudy se do tvrze vcházelo, vyzkoušíme, jak funguje padací most a nevynecháme ani věž. Její obnova proběhla tradičními postupy našich předků. Uvnitř je k vidění výstava o rekonstrukci tvrze a středověkém bydlení. Navíc nahlédneme i do černé kuchyně, kde si zájemci mohou vyzkoušet, jak fungovala, a také do středověké ložnice.
Tvrz Malešov
Rozhledna Bohdanka
I když máme rozhleden různé podoby a různého stáří na našem území spoustu, čas od času nějaká i dnes přibude. Jedna z nejmladších se jmenuje Bohdanka a vyrostla nedaleko obce Bohdaneč, v místech, která dřív bývala majetkem Želivského kláštera. Jsou jí teprve dva roky, první nápady na její výstavbu se ale zrodily už na počátku našeho tisíciletí. Její tvar koresponduje s okolní přírodou, hlavně s jehličnatými stromy, které v ní převládají. Jako materiál posloužilo i dřevo, což už dnes nebývá tak časté jako dřív. Může se pochlubit tím, že je nejvyšší stavbou svého druhu v Evropě, vyrostla do výšky 52 metrů a vyšlápnout nahoru můžete po 216 schodech. Trocha námahy i zadýchání ale stojí za to. Při přízni počasí můžete zahlédnout i Říp nebo vrcholky Krkonoš.
Rozhledna Bohdanka
Turistické značení
Toulat se po naší vlasti pod vedením turistických značek můžeme už přes sto let. První trasu členové tehdejšího Prvního označovacího družstva Klubu českých turistů vyznačili ze Štěchovic ke Svatojánským proudům. Turisté se domnívali, že skončila díky vzniklé přehradě pod vodou, ale zjistili, že to tak není. Velmi záhy se vyznačení dočkala i cesta z Karlštejna, tehdy nazývaného Karlovým Týnem, ke Svatému Janu pod Skalou. Na tu vyrazíme společně a cestou se dozvíme, jak vlastně naše slavné turistické značení v prvopočátcích vypadalo. Víte, že se používala jen červená barva a teprve krátce před pádem monarchie se s ohledem na přibývající počet tras přidala třeba zelená, žlutá nebo modrá? Prozradíme vám i to, jak vlastní značení probíhalo.