Reportáže v regionech
Semtěš
Starobylá vesnička Semtěš leží na úpatí Železných hor. Zdejší informační středisko se rozhodlo všem návštěvníkům nabídnout procházky obcí, při nichž se mohou dozvědět to nejdůležitější o její dlouhé historii. Podle archeologických výzkumů sídlili v těchto končinách naši dávní předci už v mladší době kamenné. O hodně později se tu zalíbilo i Keltům a Slovanům. V historických pramenech bychom první zmínku o držitelích Semtěše našli v souvislosti s rokem 1322. Ve starých záznamech můžeme najít i zprávu o tom, že právě tady se kdysi střetla vojska Jiřího z Poděbrad a Matyáše Uherského. Úspěšnější byl tehdy český král, který svého soka přiměl k uzavření příměří. Staré časy připomíná gotická tvrz, kterou si prohlédneme, stejně jako evangelický kostel z 19. století. A dopřejeme si i procházku v okolí.
Semtěš
Nejdelší řopík v Česku
Před vypuknutím druhé světové války vyrostlo na západ od Prahy víc než sedm stovek obranných bunkrů, které měly chránit metropoli. Této obranné linii se říkalo Pražská čára. Objekty lehkého opevnění, tzv. řopíky, začali nacisté likvidovat hned po svém vstupu do naší země. Některé odstřelovali, jiné alespoň zaplnili kamením a zalévali betonem. Parta nadšenců se pustila do jejich odhalení, vyčištění a zpřístupnění. My vás zavedeme do jednoho, který najdeme mezi Bratronicemi a Dolním Bezděkovem. Pyšní se označením nejdelší a proměnil se v malé muzeum. Dozvíte se tu, jak vznikl i čím byla vybaven a jak to tu mělo v případě ohrožení fungovat. Pokud budete mít chuť putovat vojenskou historií dál, pozveme vás ještě do dvou dalších znovu objevených objektů.
Nejdelší řopík v Česku
Zámek Mnichovo Hradiště
Zámek v Mnichově Hradišti máme všichni spojený především s pány z Valdštejna, kteří na něm bývali doma. Z tohoto rodu samozřejmě proslul nejvíc vojevůdce Albrecht, ale vliv rodu byl velký i dlouho po jeho smrti. Nejspíš i díky tomu se právě tady v roce 1833 sešli tři významní panovníci – ruský car Mikuláš, rakouský císař František I. a pruský korunní princ Bedřich Vilém. Potřebovali v klidu probrat tehdejší situaci v Evropě a dohodnout se, jak dál. Kousek od Prahy se domluvili na potlačení demokratizačních procesů na starém kontinentě a tahle dohoda jim vydržela až do roku 1848. Na zámku strávili tři týdny a kromě státnických jednáni si samozřejmě také užívali zábavy. K ní patřila i představení v novém klasicistním divadle, která pro ně odehráli herci Stavovského divadla. Divadlo se dochovalo dodnes a my si ho prohlédneme, stejně jako některé další prostory.
Zámek v Mnichově Hradišti
Pěnkavův dvůr
Pokud máte chuť vypravit se pár století zpátky proti proudu času, stačí vypravit se do Takonína na Benešovsku. Rodina Pěnkavových vám umožní nahlédnout do časů, kterým vládl třeba Karel IV. a trochu si je taky osahat. Nečeká vás žádný nudný výklad, ale po boku osvíceného panovníka se dozvíte, jak se tehdy žilo. Ty nejmenší pak do 14. století zavede statečný Bajaja, který se umí ohánět sekerkou, točit na hrnčířském kruhu i spoustu dalších věcí. A můžete i přiložit ruku k dílu, abyste si staré časy užili pěkně na vlastní kůži. Těšit se navíc můžete i na různá zvířata, která pobývala v prostých staveních, ale i u šlechtických sídel. Pěnkavovi chystají své programy hlavně pro školy, ale čas od času připraví zajímavou akci i pro ostatní návštěvníky.
Pěnkavův dvůr
Tvrz Malešov
Do Malešova v poslední době láká turisty opravená středověká tvrz. Její současná podoba je zásluhou Ondřeje Slačálka, který chátrající památku zakoupil a pustil se do její obnovy. Provede nás a dozvíme se od něj, co všechno už má ve svém novém sídle za sebou. Procházku začneme u portálu. Inspirací pro jeho vytvoření byl nalezený stovky let starý kus původního, který posloužil kameníkovi jako vzor při výrobě. Pak se podíváme, kudy se do tvrze vcházelo, vyzkoušíme, jak funguje padací most a nevynecháme ani věž. Její obnova proběhla tradičními postupy našich předků. Uvnitř je k vidění výstava o rekonstrukci tvrze a středověkém bydlení. Navíc nahlédneme i do černé kuchyně, kde si zájemci mohou vyzkoušet, jak fungovala, a také do středověké ložnice.