Reportáže v regionech
Japonské zahrady
Pokud máte rádi směs exotiky, klidu a přírody, pak se s námi určitě vypravte na Oleško za manželi Wiesnerovými, kteří vybudovali hned dvě japonské zahrady. Dozvíme se od nich, kdy a jak na tenhle nápad přišli, i to, jak budování probíhalo. Zjistíme, co symbolizují ozdoby vstupní brány a taky to, proč mají v zahradách křivolaké cestičky. Prý to tak má být, aby nemohli vstoupit zlí démoni, kteří mají rádi cesty rovné. Prohlédneme si taky jejich největší poklady. Nečekejte směs nejrůznější barev, ale hru odstínů zelené, kombinaci s kameny a vodou. Nejstarší dřeviny pamatují už víc než dvě století a k chloubám zahrady patří jalovec, kterému je zhruba sto let. Ve třicátých letech minulého století ho zasadil tatínek pana Václava a manželka majitele zahrady se postarala o jeho současný vzhled, který obdivují i návštěvy z Japonska.
Japonské zahrady
Zemědělské muzeum
Naši předci obdělávající pole to měli vždy těžké. Snažili se proto si svou práci co nejvíc usnadnit vynalézáním nejrůznějších pomocníků v podobě nástrojů a strojů. Jak se jim to v průběhu staletí dařilo, to připomíná expozice v čáslavském Zemědělském muzeu. Můžeme začít například u vody. Prohlédneme si vodní pumpu a zmíníme taky historii vodních mlýnů. Zastavíme se u žentouru, který většinou poháněl dobytek. A zapomenout nemůžeme ani na bratrance Veverkovy a jejich slavné ruchadlo. Oblibě se v muzeu těší i různé pracovní stroje, časté byly například lokomobily, které sloužily třeba k mlácení obilí nebo k pohonu dalších strojů. Hojně jsou v expozici zastoupeny traktory, které naší zemi díky výrobě v Brně proslavily doslova po celém světě. Bude nás samozřejmě zajímat třeba to, kdy a kdo u nás vyrobil první.
Zemědělské muzeum
Grunta
Název obce Grunta vám asi mnoho neřekne. Přesto nebo možná právě proto vás pozveme k její návštěvě. Najdeme ji jen pár kilometrů od Kolína, bývala součástí oblasti, kde se těžilo stříbro a taky měď, tedy hor Kutných. Dokonce se jednalo o nejstarší část Kutnohorského těžebního revíru. Bývaly tu šachty a samozřejmě tady žili horníci. Ve středověku tu vyrostl kostel, který byl zasvěcen Panně Marii. Na počátku 20. století ho nahradil velkolepý kostel, který by zřejmě ve venkovském prostředí u nás sotva hledal konkurenci. I z výzdoby v duchu secese je patrné, že se na ní podíleli významní umělci své doby. A podle dochovaných zpráv tvořili navíc velmi rychle. Zajímavá pověst se váže ke zdejšímu zvonu, který pamatuje už původní svatostánek. I tu vám prozradíme. A navíc se ještě vypravíme k tvrzi v nedaleké obci Libenice.
Grunta
Výstava o balónovém létání
Je to už 230 let, kdy se k obloze vznesl první balón poháněný horkým vzduchem. Věděli jste, že úplně prvními pasažéry ovšem nebyli lidé, nýbrž beran, kachna a kohout? Možná ne, ale legendární bratry Montgolfiéry znáte určitě všichni. I na ně zavzpomínáme při prohlídce výstavy, která probíhá v muzeu v Roztokách u Prahy. Prozradíme vám třeba to, že v prvopočátcích nepoužívali koš, ale jakýsi ochoz nebo galerii. Zprávy o jejich letech brzy dorazily i k nám, ale trvalo ještě hodně dlouho, než se u nás balóny zabydlely. První pokusy nebyly vždy zdařilé, k těm hodně známým patří let balónu Kysibelka. Ten se při pražské Jubilejní výstavě v roce 1891 zřítil, ale posádce se naštěstí nic nestalo a celá událost paradoxně zvýšila zájem o balóny.
Výstava o balónovém létání
Sakrální památky
Pokud vás pozveme na Slapy, budete nejspíš očekávat koupání či jiné vodní radovánky. Omyl, tentokrát se v téhle oblasti budeme toulat poměrně dávnou historií. Vydáme se za poznáním zajímavých sakrálních památek. Hned ta první bývá často nazývána barokní perlou středního Povltaví. A najdeme ji přímo ve Slapech. Je to kostel svatého Petra a Pavla. První zmínka o slapské farnosti pochází už ze 14. století, o tomhle kostelu se ale z historických pramenů dozvídáme až v souvislosti s třicetiletou válkou, při níž byl pobořen. Jeho současná podoba je dílem mnichů cisterciáků a hlavně slavného stavitele Jana Blažeje Santiniho. Kostel si v klidu prohlédneme a pak poputujeme dál. Zastavíme se také u kaple Nanebevzetí Panny Marie, která bývala významným poutním místem a naši cestu skončíme u Tří křížů a dozvíme se, že původně byly čtyři.