Reportáže v regionech
Třebíz
Třebíz je nejen místem, kde přišel na svět spisovatel Václav Beneš Třebízský, ale taky si tu můžeme připomenout život v dobách našich předků. Obec totiž částečně funguje jako skanzen. My si při návštěvě připomeneme, jak dřív vypadala příprava na nejoblíbenější svátky v roce a co patřilo k jejich průběhu. V Cífkově statku, který je dominantou návsi, připravila skupina mladých nadšenců programy pro školy i veřejnost, které je do Vánoc časů minulých přenesou. Seznámíme se například s Lucií. Tajemná postava v období před svátky obcházela stavení a kontrolovala, jak mají hospodyně naklizeno. Čeká nás taky štědrovečerní večeře. Skládala se z devíti jídel. Pod stolem přitom bývala sláma, nesměla chybět ani sekera. Proč? Prozradíme vám to.


Třebíz
Popelka ve Ctěnicích
Blíží se Vánoce a nejen ti nejmenší se těší na pohádkovou televizní nadílku. Asi nikdo z nás nepochybuje, že v ní bude i už doslova legendární pohádka o trochu prostořeké Popelce. Její příběh nazvaný Tři oříšky pro Popelku těší diváky už čtyři desítky let. Ke svým kulatým narozeninám dostal dárek v podobě tří výstav. Na jednu se můžete vypravit na hrad Švihov, na druhou do saského Moritzburgu a třetí společně navštívíme na zámku Ctěnice. Můžeme slíbit, že smíte víc než se jen dívat, protože výstava je interaktivní. A my přidáme spoustu zajímavých informací. Víte například, že Popelka s princem netančila na plese v zámeckém sále, ale ve studiu? A že schodiště, kde přišla o svůj střevíček, najdete právě na zámku v Moritzburgu? A slyšeli jste už, že celý příběh se měl natáčet v létě a Popelka s princem se vůbec neměli brouzdat v hlubokém sněhu?


Popelka ve Ctěnicích
Pečení cukroví
Možná už se pomalu připravujete na pečení vánočního cukroví a dalších svátečních dobrot. Nasát tu správnou atmosféru můžete v muzeu v Jesenici na Rakovnicku, kde právě probíhá výstava nazvaná výstižně Formy, formičky a tvořítka. Připomeneme si na ní nejrůznější slavnostní chvíle roku, ke kterým patřily různé sladkosti. Takže začneme samozřejmě koblihami, které nemohly chybět při masopustních veselicích. Pozornost si zaslouží i perník, i když patřil k dobrotám poměrně nákladným a nějakou dobu trvalo, než se z perníkářských krámků přesunul taky do venkovských chalup. A drahé byly i formy na jeho pečení. Zapomenout nemůžeme ani na nádoby na tvarování másla nebo na formy bábovkové. A abychom ten nápor sladkého trochu zmírnili, zastavíme se ještě v další muzejní expozici – staré lékárně.


Pečení cukroví
Etnické hudební nástroje
Exotické hudební nástroje z přírodních materiálů učarovaly Václavovi Martincovi a jeho ženě. Když Václav před dvaceti lety u svého kamaráda poprvé uslyšel bubny a didgeridoo, rozhodl se, že si je doma taky vyrobí. Poměrně rychle o jeho kousky začal být tak velký zájem, že se začal výrobě věnovat profesionálně. Většina jeho výrobku končí v terapeutických centrech, kde pracují s mentálně nebo zdravotně postiženými. A pokud byste chtěli mít podobný nástroj doma, můžete se přihlásit na kurs, při němž si ho třeba zkusíte vyrobit. My vám zatím alespoň ukážeme, jak se rodí. Základem je dřevo a kůže. Ale ovládnout je není vůbec jednoduché, pan Martinec se to učil prý pět let. A prozradí nám i to, jestli zvuk ovlivňuje výběr kůže nebo její tloušťka.


Etnické hudební nástroje
Park Mirákulum
Milovice jsou pro většinu z nás starších neodmyslitelně spojeny s vojáky. Ti ve středočeském městečku pobývali už od dob monarhice, ale nejvíc ve známost vešli zřejmě ti sovětští. Pro naše nejmenší je největší zajímavostí Milovic park Mirákulum, který se rozkládá na ploše přibližně 11 hektarů právě v místech, kde dřív žili vojáci. A na co návštěvníci parku mohou těšit? Dominantou areálu je velký dřevěný hrad. Koneckonců ze dřeva je tu vyrobeno skoro vše, konkrétně ze dřeva akátového. Užívat si tu mohou děti od nejmenších až po ty odrostlejší. Vyrostly tu pro ně klouzačky, houpačky, prolézačky, ale taky lanová centra. A dobrodružství se tu dá zažít i pod zemí, kde odvážlivci najdou několik stovek chodeb. A pokud se třeba tatínkům zasteskne po té vojenské historii, mohou jen kousek popojít do místního tankodromu.

