Reportáže v regionech
Výstava domečků pro panenky
Myslíte si, že domeček, do kterého mohou dívenky ukládat své panenky, jsou vymožeností posledních desítek let? Omyl, na výstavě v muzeu v Jílovém u Prahy se dozvíme, že nejstarší malé obydlí pro malé slečny objevily archeologové už ve starém Egyptě. Konkrétně pak v hrobě královského kancléře v Thébách. Další zmínku o tomto doplňku bychom našli v 16. století, kdy jeden velmi luxusní domeček nechal zhotovit bavorský vévoda Albrecht V. pro svou dceru. Jenže jí ho nedal a raději si ho nechal ve sbírce. Sběratelskou kuriozitou byly domečky i v Anglii. A to ještě v 19. století. Abychom nezůstali u teorie, jeden anglického původu z té doby si taky prohlédneme. A vedle něj řadu dalších vzácností. Vedle domečku taky kočárky a chybět nemohou ani panenky.
Domečky pro panenky
Zámek Mělník
„Vím, kde se stýká, tam u Mělníka…“ Nejspíš všichni milovníci lidovek i zeměpisu vědí, že tam se potkávají Labe s Vltavou. Krásný výhled na spojení nejznámějších českých řek se nabízí obyvatelům i návštěvníkům mělnického zámku, který si společně prohlédneme. Dopřejeme si samozřejmě krátkou výpravu do historie a dozvíme se mimo jiné to, kdy se zdejšími zámeckými pány stali příslušníci jednoho z našich nejstarších žijících šlechtických rodů. Nebudeme vás napínat, určitě víte, že mluvíme o rodu Lobkowiczů, který má své kořeny už v časech Václava IV. Povíme si, jaký osud potkal zámek i panstvo v minulém století a pak se zaměříme na současnost. K té patří nejen obnovené zámecké komnaty a sály, ale taky po staletí udržovaná tradice vinařská.
Zámek Mělník
Magdalena Dobromila Rettigová
Víte, kde se narodila snad nejslavnější česká kuchařka Magdalena Dobromila Rettigová? A víte, že své dětství prožila v zámeckém areálu? Zavedeme vás do Všeradic kousek od Prahy. Tamní rodačkou Magdalena je. Na svět přišla jako Artmannová, její otec byl vrchnostenským úředníkem, správcem místního panství. A právě na zámku najdeme muzeum, které paní Magdalenu připomíná. Dozvíme se v ní, kdy a proč k Magdaleně přibylo jméno Dobromila a prohlédneme si taky některá kuchařská díla. Hlavním cílem snažení autorky bylo, aby žena byla vzornou pečovatelkou o teplo rodinného krbu. Pořádala proto rovněž kurzy, vaření i stolování. Své literární pokusy ovšem neomezila jen na recepty, bývá považována taky za zakladatelku české červené knihovny a věnovala se i poezii či povídkám.
Muzeum M.D.Rettigové
Památné stromy
Když vás pozveme na Karlštejnsko, nejspíš budete čekat výlet do dávné historie naší země. Nás ale v oblíbeném turistickém regionu čeká putování naučnou stezkou mezi památnými stromy. Celá trasa měří bezmála sto kilometrů, takže najednou všech šestnáct zastavení asi nezvládnete, ale ukážeme vám alespoň pár z těch, které na ní najdete. Začneme v Tachlovicích. Ačkoliv většinu chráněných stromů tvoří lípy a duby, pýchou tachlovických je vrba. Před několika lety získala 5. místo v soutěži Strom roku a pyšní se úctyhodnými rozměry. Za zhruba 140 let dosáhl obvod jejího kmene neuvěřitelných 730 centimetrů. Zastavíme se i v Hlásné Třebáni nebo ve Všenorech. A dozvíme se i to, jak se strom může dočkat označení památný.
Památné stromy
Keramika z Kosího hnízda
Zahradní, užitná i dekorační či reliéfní keramika nás okouzlí při návštěvě „Kosího hnízda“. Našimi hostiteli budou ve Vrbici nedaleko Poděbrad manželé Monika a Jiří Kosovi. Nejspíš ani nemusíme dodávat, že jsou oba keramiky. Svůj vyvolený obor však nestudovali na školách, nýbrž v knihách a u kruhu a pece. Monika se věnuje hlavně modelování, dekorační a reliéfní keramice, Jiří nejraději točí na kruhu a vyrábí keramiku zahradní. Při sledování jejich práce se dozvíme třeba o rozdílech mezi užitnou a zahradní keramikou, budeme si povídat o výpalu, ale taky o zdobení nebo o tom, jakou hlínu používají u Kosových nejraději. Prohlédneme si některá díla obou manželů a na závěr vám prozradíme, jak keramiku z „Kosího hnízda“ spolehlivě poznáte.