Reportáže v regionech
Drátenice
Velikonoce už klepou na dveře, takže je na čase nachystat výzdobu a začít připravovat výslužku pro koledníky. Pokud hledáte inspiraci, nabídneme vám ji při návštěvě u paní Lady Borecké v Krchlebech u Nymburka. Povoláním je pošťačka, ale volné chvíle věnuje kouzlení s drátem. Drátenické řemeslo bylo po více než třech stovkách let v druhé polovině minulého století takřka na vymření, o jeho záchranu se postarali umělci, kteří se pustili do tvorby dekorativních předmětů. Lada Borecká dokáže vyspravit nádoby, ale taky vytvořit různé pomůcky do kuchyně a navíc dokonce ozdobit i velikonoční vajíčka. Budeme sledovat, jak to dělá a dozvíme se taky, jaké dráty na výrobu neobvyklé kraslice můžeme použít a prozradíme vám jednu zajímavou legendu.
Drátenice
Historická kamna
Do časů, kdy chalupy vytápěla kachlová kamna, se přeneseme při procházce výstavou v Hornickém muzeu v Příbrami. Vynález kamen byl ve středověku učiněným zázrakem. Lidé konečně nemuseli vyhřívat své příbytky otevřeným ohněm. A mistři hrnčíři, kteří tehdy kachle vyráběli, samozřejmě začali předvádět svůj um i fantazii. Nejstarší kachle, které si na výstavě prohlédneme, pocházejí ze sídla příbramského panstva. A neméně zajímavé jsou i ty další. Víte, jaké byly v takovém 15. a 16. století v módě motivy? My vám ukážeme například Samsona se lvem nebo Adama s Evou. A ti lépe společensky postavení si na kachlích dopřávali dokonce taky motivy heraldické. Dozvíme se i něco o tom, jak se kachle vyráběly a jak si mistři střežili svá tajemství stavby kamen.
Historická kamna
Lomy podél toku Berounky
Podél toku Berounky mezi Berounem a Srbskem mohou turisté obdivovat nejen krásnou přírodu, ale taky zavítat hned k několika lomům, v nichž se v minulosti dobývaly dary přírody. I my si je prohlédneme zblízka. Nejprve se vypravíme k tomu, který se, poté co osiřel, stal oblíbeným místem trampů. Ty ovšem na počátku našeho století vytlačili horolezci, pro něž tu byl dokonce vybudován první lezecký park u nás. V podzemí dalšího z lomů za druhé světové války začali nacisté budovat továrnu na výrobu leteckých motorů a u třetího se dodnes tyčí staré pece, které zpracovávaly vytěžený vápenec. Cestou narazíme na netopýry, kteří si tu našli útočiště pro zimní období a při troše štěstí třeba zahlédneme i provazochodce, kterým se tu taky líbí.
Lomy podél toku Berounky
Výrobky z kůže
V dílně Tomáše Rjabinčáka z Chlumce nad Cidlinou voní kůže. Jejímu zpracování se Tomáš věnuje už přes dvě desítky let. Prvními díly byly spony do vlasů pro dcery. Později spojil svou lásku k materiálu s láskou k historii a pustil se do výroby předmětů, které sloužívaly našim předkům od Vikingů, Keltů, starých Slovanů až po mušketýry. Všechno prý začalo botami, dnes tu vznikají třeba pásky nebo tašvice. Budeme chvíli sledovat, jak se kousky kůže mění v důležitý doplněk, který se hodí například účastníkům rekonstrukcí velkých historických bitev. Bude nás zajímat, která kůže při téhle práci najde největší uplatnění a taky to, jak se hotové výrobky zdobí. No, a pokud byste chtěli vidět výrobky Tomáše Rjabinčáka v akci, prozradíme vám, kdy a kde budete mít příležitost.
Tomáš Rjabinčák jako jeden z mála má tu výhodu, že se mu jeho velký koníček, historie, snoubí s prací. Ve volných chvílích navštěvuje hrady, zámky, muzea a kostely, kde hledá něco zajímavého pro šermíře. Dnes už ve své domácí dílničce vyrábí například na 60 typů nádherných dobově zařaditelných tašvic.
„Výroba těch kožených věcí je poměrně náročná,“ přiznal Tomáš v průběhu natáčení. „Mám kamarády v muzeích, kteří mi někdy mi udělají sádrový odlitek. Já si pak nechám udělat matrice, odlít si určité množství mosazi, dobrousím, doleštím, dotvaruji, zkompletuji. Mám také kamarády, kteří dělají archeologické vykopávky a dodávají mi různé materiály, ať už přímo z vykopávek, nebo z depozitů. To je k nezaplacení, protože informace se získávají velmi těžko, člověk musí hodně improvizovat a přemýšlet, jak to ti naši předci tenkrát udělali. Jsou věci jako například pouzdra na nože, dýky a tesáky, u nichž je zároveň pouzdro na píchák, malý nožík nebo druhý nožík, a všechno je to v jedné kůži bez jakéhokoliv dřevěného podkladu. Trvalo mi dva měsíce, než jsem přišel na to, jak to udělali, protože originál byl napůl rozpadlý. Neměl jsem ani možnost pořádně se na něj kouknout. Až nakonec jsem zjistil, že každou tu věc zabalili do vlastní pochvy, ty slepili dohromady, a teprve celek potáhli ozdobnou kůží.“
Dlouze se diskutuje rovněž o oblečení a doplňcích šermíře. „Já říkám jedno – člověk se nemění. Ať už v 9., 10. století, v gotice, nebo dneska, jsou lidi, kteří nemají tolik financí, ale chtějí se přizpůsobit těm bohatším. Proto se třeba dříve zlaté lžíce nahrazovaly mosaznými, stříbro cínem, aby měšťané ukázali, že jsou v určité skupině vůči té elitě. Fungovalo to tenkrát, funguje to dneska. Když oblečení vyhovovalo obyčejným lidem, neměnilo se. S dobou šla jenom šlechta. To je nejenom můj názor, ale i mých kamarádů, ať už to jsou historici, muzejníci.“
„Spousta lidí kdysi chodila v létě naboso a v zimě jenom v nějakých dřevěných škrpálech obalených v kožešinách. Při výběru oblečení je proto důležité vědět, do jakého období se budu strojit. Když je záběr větší, vyberu si tašvici, která se mi hodí, například když dělám 13. století. Do 9. století už s ní ale jít nemůžu, protože na to je příliš moderní,“ říká Tomáš Rjabinčák a zakončuje: „Podle mých zkušeností se móda měnila i dřív, kdy řemeslníci a kupci putovali třeba z Itálie. Když tam bylo oblečení a doplňky po dvaceti letech nemoderní, přišli s ním do Čech, kde najednou moderní bylo. Takhle se vydělávaly peníze.“
Výrobky z kůže
Muzeum motocyklů Jawa
Patříte-li mezi milovníky motocyklů a ještě k tomu mezi české patrioty, pak vaše srdce bezpochyby zaplesá při návštěvě malého muzea motocyklů značky Jawa v Rabakově nedaleko Mladé Boleslavi. U jeho zrodu stáli otec a syn Miclíkové, kteří se pustili do sbírání starých strojů. Díky jejich nadšení si nejen můžeme prohlédnout unikátní stroje, ale taky se dozvíme hodně zajímavých informací o historii značky. Pokud netušíte, jak vznikla, prozradíme, že ze dvou jmen. Podrobnosti si ale necháme na společnou prohlídku muzea. Dozvíme se v něm i to, čím si Jawy vysloužily svůj obrovský úspěch nejen doma, ale i v zahraničí. A možná vás překvapí, že motory téhle značky poháněly i jiné stroje než jen motocykly.