Reportáže v regionech
Para Zoo
Míst, kde se můžete potkat se zvířaty, která z různých důvodů nemohou žít ve volné přírodě, u nás najdete řadu, paraZOO ovšem jedinou. Ve Vlašimi. Čekají vás v ní zejména ptáci, dravci a taky sovy, kteří doplatili na srážku s elektrickým proudem a nemohou létat. Na první pohled byste na nich ale žádný handicap nenašli. Společnost jim dělají i zvířata, která odchovali lidé. Ta se bohužel do lesů nebo řek taky vrátit nedokážou. To je případ vydry Bubliny nebo rysa Míši. Najdete tu i čápy, volavky, želvy a třeba hned u vchodu vás přivítá krkavec Bob. Když bude mít dobrou náladu, zakřičí na vás čau. Několik obyvatel z vlašimské paraZOO našlo azyl i na nedaleké farmě Blaník. Tam návštěvníci ovšem jezdí hlavně za všemi zvířaty, která dřív žila s lidmi, ale dnes je mnohé městské děti vůbec neznají.
Para Zoo
Kokořín
Hrad Kokořín vyrostl pravděpodobně už ve 14. století zásluhou Hynka Berky z Dubé. Získal si pověst stavby nedobytné, protože odolal i náporu husitských vojsk. Ale právě zmiňovaná nedobytnost přispěla málem k jeho záhubě. Císař Ferdinand III. ho prohlásil za prokletý a chtěl ho nechat zbořit. Naštěstí na realizaci jeho rozhodnutí nedošlo. Během staletí se tu vystřídalo hodně majitelů, k těm nejslavnějším patřil císař Rudolf II. a taky vojevůdce Albrecht z Valdštejna. Podle legendy se tu dokonce jeden ze zdejších pánů zjevuje i dnes. Za svého života býval rytíř Ruprecht obávaným krutým vládcem, ale po smrti se prý proměnil v ochránce hradu. Možná chce odčinit své hříchy. Dnes o hrad pečují potomci předválečného majitele z rodu Špačků.
Kokořín
Zámek Liteň
Zámek v Litni není běžně veřejnosti přístupný. Ale když se jeho brány otevřou, stojí za to zavítat. Šlechtické sídlo, jehož předchůdcem byla gotická tvrz, nejvíc proslavilo panstvo z rodu Daubků. Pánové to byli hospodářsky zdatní a taky osvícení. Do Litně přišli v polovině 19. století a postarali se o hospodářský rozmach. U zámku vybudovali pivovar a taky lihovar. Byli ovšem taky přívrženci obrozeneckého hnutí a mecenáši umění. Josef František Daubek byl dokonce jedním ze sedmi zakladatelů Národního divadla. A na jeho sídle kupříkladu vznikl Ženíškův návrh opony slavného divadla. A rovněž další významná díla, protože častými hosty tu byli i další umělci. V roce 1931 se do rodiny přivdala operní diva Jarmila Novotná. A právě její poctě se za pár dnů na zámku uskuteční velký koncert.
Zámek Liteň
Salonní vozy
Panovníci, prezidenti i další představitelé států dnes cestují hlavně letadly. Není to ale tak dávno, kdy se za svými diplomatickými povinnostmi přesouvali po kolejích. A i ve vlacích potřebovali bezpečí, pohodlí a komfort. Proto mívali k dispozici své vlastní salonní vozy. Máme to štěstí, že některé se dochovaly dodnes. Společně si prohlédneme dva opravdové poklady. Jedním se vozíval arcivévoda Ferdinand d'Este. Sloužil mu věrně, jen při poslední cestě do Sarajeva se následník trůnu musel kvůli poruše obejít bez něj. Druhý salon dostal ke svým osmdesátým narozeninám první československý prezident T. G. Masaryk. Budeme obdivovat jejich vybavení i výzdobu, prozradíme vám, že s nástupem moderních vozů měly namále a taky to, kam se za nimi můžete vypravit.
Salonní vozy
Suchomasty
Na kole tentokrát prozkoumáme krajinu kolem Koněpruských jeskyní. Zastavíme se u vodní nádrže Suchomasty, která vznikla zatopením bývalého vápencového lomu. A pak otestujeme nově vyznačenou cyklostezku, která nás zavede mimo jiné k vyhledávané geologické lokalitě Klonk. Je jediným volně přístupným místem v Evropě, kde je patrné rozdělení prvohorních hornin mezi silurem a devonem. A nemineme samozřejmě ani obec Suchomasty. První zmínku o nich bychom v historických listinách našli už v 11. století. Bývaly panským statkem propůjčeným jak odměna za služby králi. Za co si ho zdejší pánové vysloužili a co bylo naopak jejich povinností, na to se samozřejmě místních zeptáme. A připomeneme si i to, že nedaleko stával už na počátku 17. století pivovar, který zlatavým mokem zásoboval i Prahu.