Reportáže v regionech
Dvořákova stezka
To, že se slavný hudební skladatel Antonín Dvořák narodil v Nelahozevsi, víme už ze školních lavic snad všichni. Jeho rodný dům, proměněný v památník, láká spoustu turistů z celého světa. My vás ale tentokrát zavedeme na stezku spojující Nelahozeves a Kralupy nad Vltavou. Vypráví se, že je to cesta, po níž malý Antonín běhával za svými příbuznými. Skutečnost je ale nejspíš trochu jiná. Podle historických záznamů v Kralupech žádné příbuzné neměl. Nicméně i tak dostala cesta, po které se projdeme, název Dvořákova stezka. A co nás na ní čeká? Krajina připomíná, že tu kdysi bývalo moře. Dnes nám procházku zpříjemní hučení Vltavy. To občas doplní houkání vlaků, pro které tu byly ve skále vyhloubeny tři tunely. A samozřejmě se zastavíme v už zmiňovaném památníku Antonína Dvořáka.
Dvořákova stezka
Český kras
Český kras obdařila paní Příroda opravdu vrchovatě. K největším chloubám oblasti rozkládající se od Prahy směrem k Berounu patří Koněpruské jeskyně, ale nejsou rozhodně jediným lákavým turistickým cílem. My vás tentokrát zavedeme do národní přírodní rezervace Koda, jedné ze dvou, které tu byly vyhlášeny. Najdeme ji mezi obcemi Tetín, Tobolka a Srbsko. Zdejší krajinu si už na počátku 20. let minulého století zamilovali trampové. Odborníci tu objevili na pět desítek jeskyní, z nichž nejznámější je nejspíš ta zvaná Nad Kodou nebo taky Capouch. Naší pozornosti by ovšem neměl uniknout ani Tetín a na ostrohu nad Berounkou pak zřícenina hradu, který vyrostl ve 13. století a sloužil jako rezidence přemyslovským levobočkům. Po vybudování Karlštejna ovšem upadl v zapomnění.
Český kras
Včelí svět
Do světa včel vás pozveme v Hulicích u Zruče nad Sázavou. Mají tam expozici těmhle pracovitým tvorům věnovanou. Dozvíme se v ní spoustu zajímavostí o tom, jak vypadá život v úle. Pokud si myslíte, že med vytvářejí pro naše potěšení, pak vás vyvedeme z omylu. Zjistíme, čím se včely živí, jaká privilegia má v jejich společenství matka a jak jsou na tom kluci, tedy trubci. Věděli jste, že pokud včelstvo o matku přijde, dovedou si dělnice vypiplat novou? Povídat si budeme i o tom, jak dlouhý život je dopřán dělnicím a o co je na tom lépe jejich královna. A nezapomeneme ani na různé včelí produkty. V expozici si totiž návštěvníci, jejichž velkou část tvoří děti školou povinné, mohou taky vyrobit svíčku z pravého včelího vosku. A my vám poradíme, jak byste to mohli zvládnout i sami doma.
Včelí svět
Vavřinecký potok
Užít si s námi ještě mohou i vodáci. Společně vyrazíme k rybníku Vavřinec a potoku, kterému se tady říká Vavřinecký a během jeho víc než šedesátikilometrové pouti krajinou taky Kouřimka nebo Výrovka. Zajímat nás ale bude zajímat hlavně klání nadšenců, kteří se vydají do jeho vod pod rybníkem a končí v místech terénního zlomu u Toušic. Dozvíme se, jak tenhle nápad vznikl, která část je pro účastníky nejtěžší a budeme jejich boj s vodním živlem taky sledovat. Zastavíme se i v místech, kde zřejmě už ve 14. nebo 15. století vyrostla Trmalova tvrz, bude nás zajímat, kdo ji nechal vystavět a jak se z ní stala tvrz ostrovní. Pak si prohlédneme barokní kamenný most vybudovaný v 17. nebo 18. století, přes který vedla kdysi významná cesta do Kouřimi.
Vavřinecký potok
Sázavská huť
Město Sázava je kromě jiného neodmyslitelně spojeno se sklářským řemeslem. Hutě tu začaly vznikat v 19. století. Zakladatelem té první byl František Kavalier, druhou přidal jeho syn Josef, který ji po otci pojmenoval František. Tahle huť fungovala až do přelomu tisíciletí, pak ale zdejší pece vyhasly a s celým areálem to vypadalo bledě. To bylo líto i místnímu starostovi a duší i tělem skláři Josefu Vieweghovi. A když pak vážně onemocněl, rozhodl se založit nadaci a huť zachránit. Na splnění jeho přání pracovalo hodně lidí řadu let a letos konečně mohli konstatovat, že to dokázali. V huti zase zavládl čilý ruch. Scházejí se tu začínající i renomovaní skláři a zkoušejí různé techniky. A pro návštěvníky je tu připravena i unikátní expozice.