Reportáže v regionech
Velké Popovice
Krajinu mezi naším hlavním městem a Posázavím proslavil asi nejvíc Josef Lada a taky jeho kocourek Mikeš. Zapomenout bychom ale neměli ani na rodinu úspěšných průmyslníků Ringhofferů. Zdejší kraj si oblíbili a pomáhali ho zvelebovat. Dodnes je připomíná například zámecký areál ve Štiříně, zámek v Kamenici, kde navíc najdeme i rodinnou hrobku. A taky pivovar ve Velkých Popovicích. Jeho zakladatelem byl baron František Ringhoffer a letos uplynulo už 140 let od chvíle, kdy tu uvařili první várku zlatavého moku. Celou historii si tu návštěvníci mohou připomenout na prohlídkovém okruhu, který nabídne mimo jiné i odpověď na otázku, proč se zdejším symbolem stal právě kozel. A zastavíme se taky u živého maskota pivovaru.
Velké Popovice
Mikroregion CHOPOS
Po krajině, jejíž obce společně vytvořily mikroregion CHOPOS, se porozhlédneme z vyhlídkové věže, která zdobí kopec Březák a dostala neobvyklé jméno Špulka. Už při prvním pohledu zjistíme proč. Svým tvarem totiž opravdu připomíná klasickou špulku na nitě. První návštěvníci se po 150 schodech k jejímu vrcholu mohli vydat letos na jaře. A pokud to udělali, pochopili, proč pamětníci vzpomínali na starou dřevěnou triangulační věž, která na vrchu stávala do počátku šedesátých let. Místní prý na ni lezli, aby si mohli užít krásný výhled do daleka. Zavedeme vás ale taky na ptačí stezku, která byla otevřena společně s rozhlednou. Vyrostlo na ní deset pozorovatelen, z nichž mohou zájemci sledovat opeřence sídlící v okolí. Při troše štěstí zahlédnou sýkorky, brhlíky nebo hýla.
Mikroregion CHOPOS
Barokní areál Skalka
Nad Mníškem pod Brdy vyrostl na konci 17. století barokní areál Skalka. Vystavět ho nechal majitel zámku Servác Ignác Engel z Engelsflussu jako poděkování po morové epidemii. Nejprve spatřil světlo věta kostelík sv. Máří Magdaleny, pak přibyl klášter, Poustevna a nakonec ještě křížová cesta se čtrnácti kapličkami. My si společně jednotlivé části prohlédneme. Všechny budovy jsou dílem Kryštofa Dientzenhofera, který si pro inspiraci dojel do Francie, konkrétně do Provence. Ve druhé polovině minulého století to s celým areálem vypadalo nedobře, dlouho chátral, ale dočkal se lepších časů a jednotlivé části jsou postupně obnovovány. V prostorách kláštera probíhají hlavně výstavy a taky svatební obřady. A návštěvníky tu čeká ještě věčný oheň, u kterého si dokonce mohou opéct i buřty.
Barokní areál Skalka
Stezka česko-italského přátelství
Století od vypuknutí světové války číslo jedna jsme si letos připomněli už mockrát. Vzpomínkou na tohle období je i Naučná stezka česko-italského přátelství, kterou vybudovali ve středočeské obci Chyňava a několika okolních vesničkách. Co má společného se zmiňovaným časem bojů a útrap? Málo známou skutečností je, že během něj bylo do Čech a na Moravu přivezeno mnoho lidí ze severu Itálie. Blízko jejich domovů procházela fronta, a tak se museli bleskurychle sbalit, doma nechat rodinné poklady i dobytek a utéct. Vlaky je dovezly k nám, mimo jiné právě do Chyňavy, kde několik let žili v rodinách místních obyvatel. Jak jejich soužití vypadalo a jak to bylo s jejich vztahy po skončení války a návratů italských vysídlenců domů? O tom všem se dočteme na jednotlivých zastaveních stezky a navíc přidáme pár vzpomínek z obou stran.
Stezka česko-italského přátelství
Rukavičkářské muzeum
Za chvíli venku začne přituhovat a většina z nás z hloubi šatní skříně vyloví rukavice. Pletené, kožené, prstové nebo palčáky. Možností je dnes celá řada. Jak to bývalo v historii? Do časů minulých nahlédneme v Dobříši, kde chystají rukavičkářské muzeum. Dozvíme se, kdy si naši předci začali ruce před mrazem chránit i to, kdy se rukavice dočkaly i role doplňku při různých mimořádných příležitostech. Zajímat se budeme rovněž o jejich výrobu. Moderní technologie k nám přišla v 18. století z Francie a nutno dodat, že brzy jsme byli vyhlášenými producenty. Tak například v roce 1900 u nás přišlo na svět 15 milionů párů. Z toho 90 procent bylo určeno na export a největšími odběrateli byli Američané. Celkem jsme ovšem vyváželi do víc než pěti desítek zemí.