Reportáže v regionech
Barokní areál Skalka
Nad Mníškem pod Brdy vyrostl na konci 17. století barokní areál Skalka. Vystavět ho nechal majitel zámku Servác Ignác Engel z Engelsflussu jako poděkování po morové epidemii. Nejprve spatřil světlo věta kostelík sv. Máří Magdaleny, pak přibyl klášter, Poustevna a nakonec ještě křížová cesta se čtrnácti kapličkami. My si společně jednotlivé části prohlédneme. Všechny budovy jsou dílem Kryštofa Dientzenhofera, který si pro inspiraci dojel do Francie, konkrétně do Provence. Ve druhé polovině minulého století to s celým areálem vypadalo nedobře, dlouho chátral, ale dočkal se lepších časů a jednotlivé části jsou postupně obnovovány. V prostorách kláštera probíhají hlavně výstavy a taky svatební obřady. A návštěvníky tu čeká ještě věčný oheň, u kterého si dokonce mohou opéct i buřty.
Barokní areál Skalka
Stezka česko-italského přátelství
Století od vypuknutí světové války číslo jedna jsme si letos připomněli už mockrát. Vzpomínkou na tohle období je i Naučná stezka česko-italského přátelství, kterou vybudovali ve středočeské obci Chyňava a několika okolních vesničkách. Co má společného se zmiňovaným časem bojů a útrap? Málo známou skutečností je, že během něj bylo do Čech a na Moravu přivezeno mnoho lidí ze severu Itálie. Blízko jejich domovů procházela fronta, a tak se museli bleskurychle sbalit, doma nechat rodinné poklady i dobytek a utéct. Vlaky je dovezly k nám, mimo jiné právě do Chyňavy, kde několik let žili v rodinách místních obyvatel. Jak jejich soužití vypadalo a jak to bylo s jejich vztahy po skončení války a návratů italských vysídlenců domů? O tom všem se dočteme na jednotlivých zastaveních stezky a navíc přidáme pár vzpomínek z obou stran.
Stezka česko-italského přátelství
Rukavičkářské muzeum
Za chvíli venku začne přituhovat a většina z nás z hloubi šatní skříně vyloví rukavice. Pletené, kožené, prstové nebo palčáky. Možností je dnes celá řada. Jak to bývalo v historii? Do časů minulých nahlédneme v Dobříši, kde chystají rukavičkářské muzeum. Dozvíme se, kdy si naši předci začali ruce před mrazem chránit i to, kdy se rukavice dočkaly i role doplňku při různých mimořádných příležitostech. Zajímat se budeme rovněž o jejich výrobu. Moderní technologie k nám přišla v 18. století z Francie a nutno dodat, že brzy jsme byli vyhlášenými producenty. Tak například v roce 1900 u nás přišlo na svět 15 milionů párů. Z toho 90 procent bylo určeno na export a největšími odběrateli byli Američané. Celkem jsme ovšem vyváželi do víc než pěti desítek zemí.
Rukavičkářské muzeum
Dvořákova stezka
To, že se slavný hudební skladatel Antonín Dvořák narodil v Nelahozevsi, víme už ze školních lavic snad všichni. Jeho rodný dům, proměněný v památník, láká spoustu turistů z celého světa. My vás ale tentokrát zavedeme na stezku spojující Nelahozeves a Kralupy nad Vltavou. Vypráví se, že je to cesta, po níž malý Antonín běhával za svými příbuznými. Skutečnost je ale nejspíš trochu jiná. Podle historických záznamů v Kralupech žádné příbuzné neměl. Nicméně i tak dostala cesta, po které se projdeme, název Dvořákova stezka. A co nás na ní čeká? Krajina připomíná, že tu kdysi bývalo moře. Dnes nám procházku zpříjemní hučení Vltavy. To občas doplní houkání vlaků, pro které tu byly ve skále vyhloubeny tři tunely. A samozřejmě se zastavíme v už zmiňovaném památníku Antonína Dvořáka.
Dvořákova stezka
Český kras
Český kras obdařila paní Příroda opravdu vrchovatě. K největším chloubám oblasti rozkládající se od Prahy směrem k Berounu patří Koněpruské jeskyně, ale nejsou rozhodně jediným lákavým turistickým cílem. My vás tentokrát zavedeme do národní přírodní rezervace Koda, jedné ze dvou, které tu byly vyhlášeny. Najdeme ji mezi obcemi Tetín, Tobolka a Srbsko. Zdejší krajinu si už na počátku 20. let minulého století zamilovali trampové. Odborníci tu objevili na pět desítek jeskyní, z nichž nejznámější je nejspíš ta zvaná Nad Kodou nebo taky Capouch. Naší pozornosti by ovšem neměl uniknout ani Tetín a na ostrohu nad Berounkou pak zřícenina hradu, který vyrostl ve 13. století a sloužil jako rezidence přemyslovským levobočkům. Po vybudování Karlštejna ovšem upadl v zapomnění.