Reportáže v regionech
Vysoká
Vrch Vysoká rozhodně nepatří mezi velehory, vypíná se do nadmořské výšky 471 metrů. Na to, aby byl dominantou krajiny středního Polabí, mu to ale stačí. Pozornost lidí přitahoval od pradávna a přilákal i nás. Kdysi ho zdobila kaple sv. Jana Křtitele. Hrabě František Antonín Špork ji prý nechal vystavět z peněz, které vyhrál v kartách. Dnes je z ní už jen zřícenina, ale snad se dočká obnovy. A kousek od ní stojí rozhledna. Pozornost si zaslouží i obec, která nese stejné jméno jako vrch a najdeme ji na jeho úbočí. K jejím ozdobám patří kostel, jehož nestarší část tu nejspíš vyrostla už v 10. století. A pak se ještě vypravíme k hradu, jehož pánem býval Jan Roháč z Dubé, Možná už tušíte, že mluvíme o Sionu. Býval podle všeho nejen pohodlným panským sídlem, ale taky dokonalou pevností.
Vysoká
Buštěhrad
Historie středočeského města Buštěhrad se začala psát už ve 13. století, tehdy už totiž historické prameny zmiňují osadu pojmenovanou Buštěves. Patřila Buškovi z Braškova. O dvě stovky roků později byla povýšena na město. Minulost tu dodnes připomíná řada starých staveb. Zastavíme se například v místech, kde stával svého času největší hrad v Čechách. V 17. století byl ale pobořen a vypálen a v jeho ruinách si místní obyvatelé začali stavět domky. Panstvu později sloužil zdejší zámek, který čeká na dokončení rekonstrukce zahájené na počátku našeho tisíciletí. Za návštěvu stojí obnovený zámecký park. Mezi zajímavými domy nás Buštěhradem provede naučná stezka a připomeneme si i skutečnost, že tu kus života prožil spisovatel Ota Pavel.
Buštěhrad
Zámek v Roztokách u Prahy
Zámek v Roztokách u Prahy nedávno otevřel novou expozici. V její části si můžeme připomenout, že městečko bývalo oblíbeným letoviskem pražských boháčů. Ti ho objevili už v polovině 19. století, tedy ještě dřív než třeba Černošice nebo Dobřichovice. Důvodem byla železnice, která tudy vedla už od roku 1851 a učinila Roztoky dostupnějšími. Místo pro prázdninový odpočinek tu našla řada významných osobností, na počátku 20. století kupříkladu i tehdejší ministr orby Albín Bráf nebo otec malířka Zdeny Braunerové, která si tu pak vybudovala svůj ateliér. Dozvíme se, jak se v letních sídlech žilo a kdo v nich trávil nejvíc času. A pak ještě nahlédneme do prostor, v nichž dřív žil správce zámku. Ty jsou po rekonstrukci panského sídla návštěvníkům přístupné.
Zámek v Roztokách u Prahy
Výstava Egypt
Do časů, kdy na březích Nilu vládli faraoni nebo legendární Kleopatra, nás přenese výstava v prostorách archeologického muzea v Kolíně. Sešly se tam totiž poklady, které byly v posledních letech habsburské monarchie majetkem arcivévody Josefa Ferdinanda. Koupil je na počátku 20. století a o pár let později věnoval olomouckému muzeu, které tehdy neslo jeho jméno. A díky tomu zůstaly i po pádu Rakousko-Uherska zůstaly u nás. Některé z nich jsou opravdu unikátní. Třeba dvě mumie, z nichž jedna se dočkala dokonce jména. Nebo takzvaní služebníci zemřelých, kteří připomínají, jak důsledně se Egypťané připravovali na smrt a následný nekonečný život. Arcivévodovu sbírku tvořilo 350 předmětů, takže se rozhodně máte na co těšit.
Výstava Egypt
Poděbrady
Poděbrady máme všichni nejspíš spojené s vyhlášenými lázněmi a taky s českým králem v éře pohusitské. Jiřího z Poděbrad si ve městě můžeme připomenout už na náměstí, na kterém najdeme jeho velkou jezdeckou sochu z dílny Bohuslava Schnircha. Ještě víc se ale dozvíme při návštěvě Památníku krále Jiřího. V jeho prostorách budeme obdivovat nástěnné malby v hradní kapli, ale taky řadu vzácností dokumentujících časy vlády jediného českého krále nekrálovské krve. Podrobněji se seznámíme s projektem mírové organizace, který navrhl. Pokud vás zajímá, co stálo u zrodu této myšlenky, prozradíme vám to. V expozici ale nechybějí ani kopie několika rukopisů. Zároveň nahlédneme do historie města, které rod, z něhož král Jiří pocházel, hodně ovlivnil.
