Reportáže v regionech
Baráčníci
O Baráčnících slyšel někdy v životě nejspíš každý z nás. Málokdo ale ví, kdy vznikli a jak přišli ke svému jménu. Odpovědi na tyhle otázky najdeme při návštěvě v Kolíně. Vydáme se na výpravu proti proudu času, do druhé poloviny 19. století. Spolek Baráčníků založili místní mladíci v roce 1873 a tenhle akt by se dal považovat spíš za recesi než promyšlený počin. První členové se scházeli v hospodě pojmenované Baráček a podle ní taky spolek dostal své jméno. Hostinec už sice dávno nestojí, ale Baráčníci fungují dodnes. Jedním z jejich cílů je kupříkladu péče o tradiční lidové kraje. Potkat je můžete na různých národopisných akcích, které udržují při životě staré zvyky. A dozvíme se taky, že díky nim se pořád tančí takzvaná Česká beseda.
Baráčníci
Údolí ticha
Jarního sluníčka si užijeme při procházce po naučné stezce Údolí ticha, která nás provede křivoklátskými lesy kolem Zdic. Naprostý klid tu ruší jen bublání Pařezového potoka a zpěv ptáků. Zastavíme se ve vesničce Kublov, v níž se narodil hudební skladatel Josef Leopold Zvonař. Jméno přítele Bedřicha Smetany vám možná nic neříká, ale jeho skladba Čechy krásné, Čechy mé… doslova zlidověla. V nedalekých Hudlicích zase přišel na svět Josef Jungmann. Nad jeho rodnou vsí se tyčí skála, která podle ní dostala jméno. Uvnitř se vytvořily pseudokrasové jeskyně, k nejdelší z nich se váže zajímavá pověst. A minout nesmíme ani Vraní skálu, která nabízí krásné výhledy do okolí. A vyšlápneme si i na vrchol Velíz, který má dlouhou historii.
Údolí ticha
Starý Kolín
Ve Starém Kolíně zjistíme, co má tahle obec společného s městem Kolín, poblíž něhož vyrostla. Pak si prohlédneme některé památky, které připomínají její dlouhou historii. Tou nejvýraznější je kostel sv. Ondřeje postavený už v roce 1267. Současnou podobu dostal v 18. století v duchu nesantiniovské barokní gotiky. Je dílem slavného K. I. Dientzenhofera. Prohlédneme si nejen unikátní architektonické prvky, ale taky kostelní věž a nemineme ani sousední márnici, která ovšem zatím na nový kabát teprve čeká. Vypravíme se pak ještě kousek dál od obce, abychom mohli obdivovat jednu zajímavou technickou památku. Vodní kanál Šífovka sloužil k zásobování kutnohorských dolů dřevem a dřevěným uhlím a vybudován byl z rozhodnutí císaře Rudolfa II.
Starý Kolín
Havíři v Poděbradech
Poděbrady proslavil český král Jiří a taky lázně. My se tentokrát ale vydáme po stopách horníků. Jedna z mnoha pověstí, které se váží k místům mezi Labem a městskou částí Polabec, vypráví o smutném konci kutnohorských havířů, kteří se před víc než půl tisíciletím vzbouřili proti nepoctivosti úředníků. Následně byli popraveni právě v Poděbradech pod rozložitým dubem. Na něm se pak měly rodit žaludy svým tvarem připomínající bezhlavá těla. Později tu taky vytryskl pramen se železitou vodou, které místní začali říkat krvavá. Žaludy i voda sem lákaly celá procesí, a tak stará kaple Nanebevzetí Panny Marie musela být několikrát rozšířena. Vedle ní časem vyrostla i zvonice. A naše putování zakončíme v poděbradském muzeu, kde uchovávají několik vzpomínek na havíře.
Havíři v Poděbradech
Velikonoční zvyky
K velikonočním tradicím patří nejen zdobení vajíček a pletení pomlázek. Ale také různé zvyky, které se často liší kraj od kraje. A některé z obyčejů ovlivňovaly i profese. Dokladem jsou například domácnosti havířů. Ve skanzenu v Příbrami-Březových Horách si teď můžou návštěvníci užít svátky jara tak, jak je slavívali zdejší horníci na přelomu 19. a 20. století. Nechybějí tu samozřejmě různé laskominy, které hospodyně pravidelně pekly. Ale vyzkoušet si můžete i činnosti, které nejspíš odjinud neznáte. Oblíbenou prací bývalo například rozárnictví, tedy výroba různých ozdob z korálků a drátků pro poutní areál Svatá Hora. Častá byla třeba vajíčka. Ke slovu tu přicházelo taky drátkování a pánové se zase věnovali vyřezávání. Své příbytky zdobívali kupříkladu plastikami hornických patronů.