Reportáže v regionech
Hornické muzeum
V Příbrami si připomeneme dlouhou hornickou tradici regionu. V tamním skanzenu, který je největším svého druhu u nás, se vypravíme do časů, kdy havíři pod zemí dobývali ukryté přírodní bohatství. Dozvíme se, kdy tu těžba olovnato-stříbrných rud započala, kdy se jí nejvíc dařilo, a prohlédneme si místa, kde probíhala. Věděli jste kupříkladu, že právě tady získali v roce 1875 světový rekord v dosažené hloubce? Tehdy se v jámě Vojtěch horníci dostali celý kilometr pod zem. A v dole Prokop později kutali ještě níže pod povrchem. Mimochodem tenhle důl je třetím nejhlubším v republice. Čeká nás taky cesta důlním vláčkem, zajímavosti z historie muzea a na závěr pak jeden unikátní poklad. Desetikilový kus stříbra.
Hornické muzeum
Načeradec
Načeradec je městys ve středních Čechách nedaleko legendární hory Blaník. Jeho historie se začala psát zřejmě ve 12. století. Tehdy už totiž stával místní kostel sv. Petra a Pavla. Jeho původní románskou podobu dnes připomíná jen věž, protože svatostánek v době gotické a pak ještě v 18. a 19. století prošel několika proměnami. Zastavíme se taky u radnice, ke které přiléhá další zajímavá stavba. Její přízemí kdysi sloužilo jako solnice. Trochu stranou najdeme další dvě místní pamětihodnosti. Jednou z nich je starý židovský hřbitov, druhou pak křížová cesta v návrší zvaném V kapličkách. A připomeneme si taky časy, kdy v Načeradci žila a pracovala řada ševců. Po vypuknutí první světové války vyráběli boty pro odvedence. Na oslavu jejich řemesla i patrona chystají místní na konce června velkou slavnost.
Načeradec
Po stopách barona Františka Ringhoffera
Na Velkopopovicku se vydáme po stopách barona Františka Ringhoffera. Povede nás naučná stezka, která nás seznámí s nejzajímavějšími místy připomínajícími, že pánové z významného podnikatelského rodu tu bývali doma. Ringhofferové, kteří v Praze vybudovali jednu z největších průmyslových továren v Rakousko-Uhersku, si kraj na jihovýchod od metropole velmi zamilovali. A taky sem samozřejmě rozšířili své podnikatelské aktivity. Nejprve provozovali v Kamenici hamr, který později poměnili ve velkou firmu. Později pak ve Velkých Popovicích založili pivovar, v němž se zlatavý mok vaří dodnes. Pořídili si tu postupně tři zámečky, kterým dali nový kabát. Na Zaječím vrchu nad Kamenicí si navíc vybudovali místo pro svůj poslední odpočinek. A úprav se dočkala i zdejší krajina, do té doby lidským snažením příliš nepoznamenaná.
Po stopách barona Františka Ringhoffera
Ševcovské řemeslo
Boty dnes chrlí stroje ve velkém a o tradičním ševcovském řemeslu se dozvídáme především v muzejních expozicích. My se ale vypravíme do malé dílničky v Dolních Počernicích, v níž to pořád vypadá jako v časech našich prababiček. Pavel Poláček vyrábí boty pěkně postaru. Nepotřebuje žádné moderní pomocníky, vystačí si s náčiním, které sloužilo už jeho dávným předchůdcům. Jak říká, boty třeba na konci 19. století mívaly větší výdrž, ale bývaly taky propracovanější a krásnější. A navíc snadněji opravitelné. I on si s každým střevícem pořádně vyhraje. Nejraději používá hovězí a telecí kůži, ta prý víc vydrží než třeba taková vepřovice. Tvoří samozřejmě na zakázku, takže předem ví, kdo jeho boty bude nosit a může se postarat nejen o to, aby splňovaly jeho představu, ale aby zároveň perfektně seděly.
Ševcovské řemeslo
Poděbrady
Poděbrady má většina z nás spojené s českým králem Jiřím a taky s léčivými prameny. Jejich historie se začala psát před 110 lety. Město totiž trpělo nedostatkem kvalitní pitné vody, a proto tehdejší pán kníže Filip Arnošt Hohenlohe ze Schillingsfürstu požádal o pomoc svého přítele bavorského statkáře. Baron Karel Bülow byl známý tím, že dokázal objevit vodu. A tak se pustil do pátrání na poděbradském zámku. Když ze stometrové hloubky vytryskl pramen, svou silou prý dosahoval do prvního patra panského sídla. Voda sice byla poněkud zvláštní, ale chutná. A tak se začalo hledat i ve městě. Brzy se zjistilo, že objevená životodárná tekutina nejen osvěží, ale má taky blahodárné účinky na lidské zdraví. A tak byly založeny zdejší lázně.
