Reportáže v regionech
Lom Práchovna
Už ze školních hodin dějepisu každý z nás ví, že krajině kolem Kutné Hory nadělila paní Příroda ohromné bohatství v podobě stříbrných rud. Díky jejich těžbě patřilo město svého času k nejbohatším v celém království a bylo taky sídlem jeho centrální mincovny. Tuhle éru dodnes připomínají monumentální architektonické skvosty, jimž vévodí chrám sv. Barbory. My si ale při naší návštěvě v lomu Práchovna kousek stranou turistického ruchu připomeneme, že tady pod zemí bývaly ukryty i jiné nerostné poklady. Vyrostla tu totiž geologická expozice a taky naučná stezka. Na své si tu přijdou nejen odborníci, ale i laici. A na jaké vzácnosti se můžete těšit? Třeba na valoun z nedalekého vrchu Kaňk, který opracoval mořský příboj. A to už před stovkou miliónů let.
Lom Práchovna
Řezbář
Martin Holub z Horních Chvatlin na Kolínsku měl už od dětství rád dřevo. A taky se poměrně záhy pustil do jeho tvarování. Prvním výrobkem byl prý čertík pro štěstí pro sestřenici. Pak řezbařinu vystudoval a věnuje se jí dodnes. V jeho království přicházejí na svět nejrůznější dřevěné hračky včetně houpacích koní, ale taky plastiky, sochy a dokonce i šperky. Martin nám prozradí, co tvoří nejraději a taky to, kde bere inspiraci. Tou jsou mu samozřejmě pohádky, příroda a taky přání dětí. Pracuje třeba s tvrdým dubovým, bukovým nebo akátovým dřevem, které používá na výrobu zařízení na dětská hřiště. Dozvíme se, co je na jeho práci nejnáročnější i to, že s dřevem zkoušejí pracovat už i jeho vlastní ratolesti. A prozradíme vám, kde Martinovy výrobky můžete vidět na vlastní oči.
Řezbář
Vysoká
Vrch Vysoká rozhodně nepatří mezi velehory, vypíná se do nadmořské výšky 471 metrů. Na to, aby byl dominantou krajiny středního Polabí, mu to ale stačí. Pozornost lidí přitahoval od pradávna a přilákal i nás. Kdysi ho zdobila kaple sv. Jana Křtitele. Hrabě František Antonín Špork ji prý nechal vystavět z peněz, které vyhrál v kartách. Dnes je z ní už jen zřícenina, ale snad se dočká obnovy. A kousek od ní stojí rozhledna. Pozornost si zaslouží i obec, která nese stejné jméno jako vrch a najdeme ji na jeho úbočí. K jejím ozdobám patří kostel, jehož nestarší část tu nejspíš vyrostla už v 10. století. A pak se ještě vypravíme k hradu, jehož pánem býval Jan Roháč z Dubé, Možná už tušíte, že mluvíme o Sionu. Býval podle všeho nejen pohodlným panským sídlem, ale taky dokonalou pevností.
Vysoká
Buštěhrad
Historie středočeského města Buštěhrad se začala psát už ve 13. století, tehdy už totiž historické prameny zmiňují osadu pojmenovanou Buštěves. Patřila Buškovi z Braškova. O dvě stovky roků později byla povýšena na město. Minulost tu dodnes připomíná řada starých staveb. Zastavíme se například v místech, kde stával svého času největší hrad v Čechách. V 17. století byl ale pobořen a vypálen a v jeho ruinách si místní obyvatelé začali stavět domky. Panstvu později sloužil zdejší zámek, který čeká na dokončení rekonstrukce zahájené na počátku našeho tisíciletí. Za návštěvu stojí obnovený zámecký park. Mezi zajímavými domy nás Buštěhradem provede naučná stezka a připomeneme si i skutečnost, že tu kus života prožil spisovatel Ota Pavel.
Buštěhrad
Zámek v Roztokách u Prahy
Zámek v Roztokách u Prahy nedávno otevřel novou expozici. V její části si můžeme připomenout, že městečko bývalo oblíbeným letoviskem pražských boháčů. Ti ho objevili už v polovině 19. století, tedy ještě dřív než třeba Černošice nebo Dobřichovice. Důvodem byla železnice, která tudy vedla už od roku 1851 a učinila Roztoky dostupnějšími. Místo pro prázdninový odpočinek tu našla řada významných osobností, na počátku 20. století kupříkladu i tehdejší ministr orby Albín Bráf nebo otec malířka Zdeny Braunerové, která si tu pak vybudovala svůj ateliér. Dozvíme se, jak se v letních sídlech žilo a kdo v nich trávil nejvíc času. A pak ještě nahlédneme do prostor, v nichž dřív žil správce zámku. Ty jsou po rekonstrukci panského sídla návštěvníkům přístupné.