Reportáže v regionech
Havíři v Poděbradech
Poděbrady proslavil český král Jiří a taky lázně. My se tentokrát ale vydáme po stopách horníků. Jedna z mnoha pověstí, které se váží k místům mezi Labem a městskou částí Polabec, vypráví o smutném konci kutnohorských havířů, kteří se před víc než půl tisíciletím vzbouřili proti nepoctivosti úředníků. Následně byli popraveni právě v Poděbradech pod rozložitým dubem. Na něm se pak měly rodit žaludy svým tvarem připomínající bezhlavá těla. Později tu taky vytryskl pramen se železitou vodou, které místní začali říkat krvavá. Žaludy i voda sem lákaly celá procesí, a tak stará kaple Nanebevzetí Panny Marie musela být několikrát rozšířena. Vedle ní časem vyrostla i zvonice. A naše putování zakončíme v poděbradském muzeu, kde uchovávají několik vzpomínek na havíře.
Havíři v Poděbradech
Velikonoční zvyky
K velikonočním tradicím patří nejen zdobení vajíček a pletení pomlázek. Ale také různé zvyky, které se často liší kraj od kraje. A některé z obyčejů ovlivňovaly i profese. Dokladem jsou například domácnosti havířů. Ve skanzenu v Příbrami-Březových Horách si teď můžou návštěvníci užít svátky jara tak, jak je slavívali zdejší horníci na přelomu 19. a 20. století. Nechybějí tu samozřejmě různé laskominy, které hospodyně pravidelně pekly. Ale vyzkoušet si můžete i činnosti, které nejspíš odjinud neznáte. Oblíbenou prací bývalo například rozárnictví, tedy výroba různých ozdob z korálků a drátků pro poutní areál Svatá Hora. Častá byla třeba vajíčka. Ke slovu tu přicházelo taky drátkování a pánové se zase věnovali vyřezávání. Své příbytky zdobívali kupříkladu plastikami hornických patronů.
Velikonoční zvyky
Lom Práchovna
Už ze školních hodin dějepisu každý z nás ví, že krajině kolem Kutné Hory nadělila paní Příroda ohromné bohatství v podobě stříbrných rud. Díky jejich těžbě patřilo město svého času k nejbohatším v celém království a bylo taky sídlem jeho centrální mincovny. Tuhle éru dodnes připomínají monumentální architektonické skvosty, jimž vévodí chrám sv. Barbory. My si ale při naší návštěvě v lomu Práchovna kousek stranou turistického ruchu připomeneme, že tady pod zemí bývaly ukryty i jiné nerostné poklady. Vyrostla tu totiž geologická expozice a taky naučná stezka. Na své si tu přijdou nejen odborníci, ale i laici. A na jaké vzácnosti se můžete těšit? Třeba na valoun z nedalekého vrchu Kaňk, který opracoval mořský příboj. A to už před stovkou miliónů let.
Lom Práchovna
Řezbář
Martin Holub z Horních Chvatlin na Kolínsku měl už od dětství rád dřevo. A taky se poměrně záhy pustil do jeho tvarování. Prvním výrobkem byl prý čertík pro štěstí pro sestřenici. Pak řezbařinu vystudoval a věnuje se jí dodnes. V jeho království přicházejí na svět nejrůznější dřevěné hračky včetně houpacích koní, ale taky plastiky, sochy a dokonce i šperky. Martin nám prozradí, co tvoří nejraději a taky to, kde bere inspiraci. Tou jsou mu samozřejmě pohádky, příroda a taky přání dětí. Pracuje třeba s tvrdým dubovým, bukovým nebo akátovým dřevem, které používá na výrobu zařízení na dětská hřiště. Dozvíme se, co je na jeho práci nejnáročnější i to, že s dřevem zkoušejí pracovat už i jeho vlastní ratolesti. A prozradíme vám, kde Martinovy výrobky můžete vidět na vlastní oči.
Řezbář
Vysoká
Vrch Vysoká rozhodně nepatří mezi velehory, vypíná se do nadmořské výšky 471 metrů. Na to, aby byl dominantou krajiny středního Polabí, mu to ale stačí. Pozornost lidí přitahoval od pradávna a přilákal i nás. Kdysi ho zdobila kaple sv. Jana Křtitele. Hrabě František Antonín Špork ji prý nechal vystavět z peněz, které vyhrál v kartách. Dnes je z ní už jen zřícenina, ale snad se dočká obnovy. A kousek od ní stojí rozhledna. Pozornost si zaslouží i obec, která nese stejné jméno jako vrch a najdeme ji na jeho úbočí. K jejím ozdobám patří kostel, jehož nestarší část tu nejspíš vyrostla už v 10. století. A pak se ještě vypravíme k hradu, jehož pánem býval Jan Roháč z Dubé, Možná už tušíte, že mluvíme o Sionu. Býval podle všeho nejen pohodlným panským sídlem, ale taky dokonalou pevností.