Reportáže v regionech
FarmaPark
Už jste někdy potkali indické buvoly nebo africké krávy watusi? Pěkně zblízka si je můžete prohlédnout ve farmaparku v Soběhrdech. Je největším svého druhu u nás, v současné době je v něm doma zhruba 250 zvířat ze všech koutů světa. A protože tu většina z nich žije odmalička nebo se na farmě dokonce narodila, všechna jsou na lidi zvyklá a s návštěvníky se hned skamarádí. Výběhy jsou rozdělené podle kontinentů, takže můžete symbolicky nahlédnout do Afriky nebo třeba do Austrálie. A jednotlivé světadíly jsou tady propojeny sítí stezek. S některými obyvateli se seznámíme důkladněji. Přivítají nás třeba velbloudi a nás bude zajímat, v jakých teplotách jsou schopni přežít. Pak se zastavíme u černých labutí, ale taky u zmiňovaných indických buvolů a afrických krav.
FarmaPark
Chrám sv. Bartoloměje
K dominantám Kolína patří chrám sv. Bartoloměje. Pamatuje nejstarší historii města, růst totiž začal takřka záhy po jeho založení ve 13. století. Stavitelé se inspirovali podobnými svatostánky v nedalekém Sasku a zejména v Durynsku. Pro ně jsou typické tři chrámové lodi stejné výšky i dvě monumentální věže v průčelí. Jedná se taky o jednu z mála katedrálních staveb u nás, najdeme tu tedy věnec kaplí v ochozu za oltářem. Dílo nese samozřejmě stopy našeho neslavnějšího stavitele té doby – Petra Parléře. Prohlédneme si největší zajímavosti chrámu a nezapomeneme ani na nedalekou kostnici. Její výzdoba vytvořená z lidských ostatků leckterého návštěvníka trochu zarazí, ale je pro dobu vzniku celkem běžným připomenutím pomíjivosti života.
Chrám sv. Bartoloměje
Retroautomuzeum
Ti starší z nás si jistě rádi zavzpomínají při prohlídce Retroautomuzea ve Strnadicích. Jeho zakladatel Libor Kucharski se zamiloval do aut, která vládla našim silnicím v éře socialismu. Většina z nich pochází ze zemí bývalého takzvaného východního bloku. Najdete tu hlavně staré škodovky, ale těšit se můžete i na jejich kolegyně z kopřivnické Tatry. A k vidění je tu i pár zástupců západní produkce, kteří ovšem tehdy byli k mání jen v Tuzexu, nebo třeba stará tramvaj. Zajímá vás, kolik tehdy auto stálo, třeba takový Trabant? Prozradíme vám i to. Prohlédneme si vystavené kousky a dozvíme se, jak je nadšený sběratel získává, ale budou nás zajímat i muzejní prostory. Tedy bývalý kravín, který Libor koupil a s pomocí kamarádů opravil a upravil tak, aby v něm mohl své poklady umístit.
Retroautomuzeum
Dolování zlata
Staří Keltové už v 5. století před naším letopočtem v krajině blanických rytířů rýžovali zlato na řece Blanici. A vzácný kov tu dobývali taky z křemenných žil. Společně se vypravíme do obce Roudná, kde se těžba rozšířila ve středověku. Ve 20. století tu vytěžili nejvíc zlata v celém Rakousko-Uhersku. Navíc byl místní důl nejvýnosnějším nejen u nás. Dál se vydáme po naučné stezce, která nás provede historií zdejšího dolování místního daru paní Přírody a seznámí nás s postupem při jeho úpravách a zpracování. Z několika informačních tabulí se dozvíme, co všechno bylo zapotřebí, aby zdejší bohatství mohlo putovat do světa. Vedlejší obci pak dominuje romantická rotunda, kterou podle pověsti vybudovali právě horníci.
Dolování zlata
Chotilsko
V Chotilsku a okolí nás čeká putování historií. Nejprve se vypravíme do muzea, které se usídlilo v prostorách barokního křížovnického špýcharu v Prostřední Lhotě. Připomeneme si tam, jak se žilo na přelomu 19. a 20. století. Vystaveny jsou v něm totiž nejrůznější předměty, které pomáhaly našich babičkám a dědečkům v domácnosti, ale třeba taky v zemědělství. Bude nás zajímat i to, kde autoři expozice všechny tyhle poklady našli. Pak nás čekají další dvě muzea v Chotilsku. Jedno je věnované střednímu toku Vltavy a druhé historii balonového létání. Pokud vás zajímají tyhle vzdušné koráby a jejich vývoj, určitě si přijdete na své. A na závěr vyšlápneme na nedávno otevřenou Drtinovu rozhlednu.