Reportáže v regionech
Zámek Třebešice
Zámek v Třebešicích na Kutnohorsku měl ve druhé polovině minulého století namále, dnes ale znovu v plném lesku připomíná časy, kdy tu vládl čilý ruch. Nejprve vyrostla gotická tvrz, která se díky přestavbám v 16. a zejména na počátku 18. století proměnila v zámek. Poslední soukromí majitelé tu žili před druhou světovou válkou. Z vybavení té doby se ale do dnešních časů nic nedochovalo. Přesto interiéry nabízejí velmi zajímavou podívanou. Sešla se tu celá řada moderních uměleckých děl. A svým pojetím jim zdatně konkurují i jednotlivé místnosti. My se zastavíme například v Černobílém pokoji, který evokuje dobu starých fotografií. A budeme se samozřejmě ptát na to, proč vypadá právě takhle. Všemi barvami naopak hýří zámecká zahrada, o jejíž prohlídku vás taky neošidíme.
Zámek Třebešice
FarmaPark
Už jste někdy potkali indické buvoly nebo africké krávy watusi? Pěkně zblízka si je můžete prohlédnout ve farmaparku v Soběhrdech. Je největším svého druhu u nás, v současné době je v něm doma zhruba 250 zvířat ze všech koutů světa. A protože tu většina z nich žije odmalička nebo se na farmě dokonce narodila, všechna jsou na lidi zvyklá a s návštěvníky se hned skamarádí. Výběhy jsou rozdělené podle kontinentů, takže můžete symbolicky nahlédnout do Afriky nebo třeba do Austrálie. A jednotlivé světadíly jsou tady propojeny sítí stezek. S některými obyvateli se seznámíme důkladněji. Přivítají nás třeba velbloudi a nás bude zajímat, v jakých teplotách jsou schopni přežít. Pak se zastavíme u černých labutí, ale taky u zmiňovaných indických buvolů a afrických krav.
FarmaPark
Chrám sv. Bartoloměje
K dominantám Kolína patří chrám sv. Bartoloměje. Pamatuje nejstarší historii města, růst totiž začal takřka záhy po jeho založení ve 13. století. Stavitelé se inspirovali podobnými svatostánky v nedalekém Sasku a zejména v Durynsku. Pro ně jsou typické tři chrámové lodi stejné výšky i dvě monumentální věže v průčelí. Jedná se taky o jednu z mála katedrálních staveb u nás, najdeme tu tedy věnec kaplí v ochozu za oltářem. Dílo nese samozřejmě stopy našeho neslavnějšího stavitele té doby – Petra Parléře. Prohlédneme si největší zajímavosti chrámu a nezapomeneme ani na nedalekou kostnici. Její výzdoba vytvořená z lidských ostatků leckterého návštěvníka trochu zarazí, ale je pro dobu vzniku celkem běžným připomenutím pomíjivosti života.
Chrám sv. Bartoloměje
Retroautomuzeum
Ti starší z nás si jistě rádi zavzpomínají při prohlídce Retroautomuzea ve Strnadicích. Jeho zakladatel Libor Kucharski se zamiloval do aut, která vládla našim silnicím v éře socialismu. Většina z nich pochází ze zemí bývalého takzvaného východního bloku. Najdete tu hlavně staré škodovky, ale těšit se můžete i na jejich kolegyně z kopřivnické Tatry. A k vidění je tu i pár zástupců západní produkce, kteří ovšem tehdy byli k mání jen v Tuzexu, nebo třeba stará tramvaj. Zajímá vás, kolik tehdy auto stálo, třeba takový Trabant? Prozradíme vám i to. Prohlédneme si vystavené kousky a dozvíme se, jak je nadšený sběratel získává, ale budou nás zajímat i muzejní prostory. Tedy bývalý kravín, který Libor koupil a s pomocí kamarádů opravil a upravil tak, aby v něm mohl své poklady umístit.
Retroautomuzeum
Dolování zlata
Staří Keltové už v 5. století před naším letopočtem v krajině blanických rytířů rýžovali zlato na řece Blanici. A vzácný kov tu dobývali taky z křemenných žil. Společně se vypravíme do obce Roudná, kde se těžba rozšířila ve středověku. Ve 20. století tu vytěžili nejvíc zlata v celém Rakousko-Uhersku. Navíc byl místní důl nejvýnosnějším nejen u nás. Dál se vydáme po naučné stezce, která nás provede historií zdejšího dolování místního daru paní Přírody a seznámí nás s postupem při jeho úpravách a zpracování. Z několika informačních tabulí se dozvíme, co všechno bylo zapotřebí, aby zdejší bohatství mohlo putovat do světa. Vedlejší obci pak dominuje romantická rotunda, kterou podle pověsti vybudovali právě horníci.