Reportáže v regionech
Naučná stezka kolem Slapské přehrady
Krajinou kolem Slapské přehrady se tentokrát projdeme po naučné stezce Drbákov – Albertovy skály. Nenechte se zmást tím, že měří jen necelých osm kilometrů, vaši fyzičku rozhodně prověří. Vede totiž poměrně náročným terénem plným různých stoupání, čekají vás schůdky, i místa, kde se musíte přidržovat řetězů. Nicméně odměnou vám budou krásné výhledy na hladinu Vltavy i na její protější břeh. Stezku začal budovat už v polovině minulého století místní občan Karel Bartůněk. Sám a bez pomocníků v podobě strojů. Pokračovatele našel ve Františkovi Veselém, který trasu ještě zdokonalil a pečoval o ni. Po procházce skalami se pak přesuneme ke zřícenině větrného mlýna, který býval největším v Evropě. A prozradíme vám pověst, která se k němu váže.
Naučná stezka kolem Slapské přehrady
Kovář
Leo Pivoňka proměnil bývalou maštal na statku z konce 19. století v obci Kšely u Českého Brodu v kovárnu. Ta je jeho královstvím. Černé řemeslo ho lákalo od dětství, první svůj kousek ukoval už ve 14 letech a v oboru se taky vyučil. Pod jeho rukama se s pomocí ohně ze železa rodí různé ozdobné stojany, zahradní nábytek, ale samozřejmě taky zbraně. Nejprve si Leo všechno nakreslí, aby si udělal představu, jak budou hotové výtvory asi vypadat. Při vlastní výrobě se mu pak občas hodí pomocník. A tak se jeho parťákem stává desetiletý syn Toník, který už taky zkouší vymýšlet vlastní výtvory. Chvíli se budeme Leovi koukat pod ruce. Dozvíme se, jak vyrábí třeba nože i čím zdobí jejich rukojeti. Rád používá přírodní materiály, například paroží, buvolí či antilopí rohy.
Kovář
Zámek Růžkovy Lhotice
Na zámku v Růžkových Lhoticích si připomeneme celou řadu známých osobností hudebního světa, které pobývaly v tamním kraji. Začneme Bedřichem Smetanou, který tu prožil část svého dětství a dospívání. V expozici nazvané Kraj tónů najdeme například klavír, na kterém koncertoval v 16 letech. A taky se dozvíme, jak tu rodina žila. Nezůstaneme ale jen u Smetanových. V nedalekých Louňovicích se narodil skladatel Jan Dismas Zelenka, který svou tvorbou ovlivnil kupříkladu i Johanna Sebastiana Bacha. A na zámečku v Souticích se v roce 1913 připravovala pěvkyně Ema Destinová na roli Libuše a taky tam prožila jedno ze svých milostných vzplanutí. Tím ovšem výčet hvězd hudebního nebe spojených s okolím Růžkových Lhotic nekončí. Ale připomeneme si samozřejmě i historii zámku.
Zámek Růžkovy Lhotice
Zámek Třebešice
Zámek v Třebešicích na Kutnohorsku měl ve druhé polovině minulého století namále, dnes ale znovu v plném lesku připomíná časy, kdy tu vládl čilý ruch. Nejprve vyrostla gotická tvrz, která se díky přestavbám v 16. a zejména na počátku 18. století proměnila v zámek. Poslední soukromí majitelé tu žili před druhou světovou válkou. Z vybavení té doby se ale do dnešních časů nic nedochovalo. Přesto interiéry nabízejí velmi zajímavou podívanou. Sešla se tu celá řada moderních uměleckých děl. A svým pojetím jim zdatně konkurují i jednotlivé místnosti. My se zastavíme například v Černobílém pokoji, který evokuje dobu starých fotografií. A budeme se samozřejmě ptát na to, proč vypadá právě takhle. Všemi barvami naopak hýří zámecká zahrada, o jejíž prohlídku vás taky neošidíme.
Zámek Třebešice
FarmaPark
Už jste někdy potkali indické buvoly nebo africké krávy watusi? Pěkně zblízka si je můžete prohlédnout ve farmaparku v Soběhrdech. Je největším svého druhu u nás, v současné době je v něm doma zhruba 250 zvířat ze všech koutů světa. A protože tu většina z nich žije odmalička nebo se na farmě dokonce narodila, všechna jsou na lidi zvyklá a s návštěvníky se hned skamarádí. Výběhy jsou rozdělené podle kontinentů, takže můžete symbolicky nahlédnout do Afriky nebo třeba do Austrálie. A jednotlivé světadíly jsou tady propojeny sítí stezek. S některými obyvateli se seznámíme důkladněji. Přivítají nás třeba velbloudi a nás bude zajímat, v jakých teplotách jsou schopni přežít. Pak se zastavíme u černých labutí, ale taky u zmiňovaných indických buvolů a afrických krav.