Reportáže v regionech
Libice nad Cidlinou
V Libici nad Cidlinou se vypravíme na dlouhou cestu proti proudu času. Připomeneme si zdejší slovanské hradiště, které se stalo svědkem konce rodu Slavníkovců. Mimochodem právě tady se prý narodil i jeden z patronů naší země a našich nejznámějších světců – Vojtěch. Vzpomínky na něj tu najdeme doslova na každém kroku, v názvu kostela i v podobě několika uměleckých děl. Porozhlédneme se ale i po dalších místních zajímavostech. Víte, že tu mají dva kostely a taky dva hřbitovy? Jeden z nich je katolický a druhý evangelický. Dnes tu věřící navštěvují svorně oba svatostánky, ne vždy tomu ovšem tak bývalo. A nabídneme vám i tipy na výlety do okolí Libice. Kupříkladu k jen několik kilometrů vzdálenému soutoku Cidliny s Labem.
Libice nad Cidlinou
Těžba zlata
Víte, kde se v Čechách těžilo nejvíc zlata? Bylo to v oblasti kolem Jílového u Prahy. A pozor, podle odborníků se ho tu ještě dost ukrývá. Nicméně jeho dolování se tu v dohledné době určitě nedočkáme, protože by bylo příliš náročné. Při procházce krajinou, která je prošpikovaná štolami jako ementál, si připomeneme historii dobývání vzácného kovu, která se tady začala psát nejspíš už za Keltů. V časech Karla IV. prý horníci kutali až v 500 dolech a hodně rušno bylo v těchto místech i později. Nejvíc nás ale bude zajímat štola Josef. Nebudeme v ní ovšem pátrat po zlatém pokladu. Uvnitř totiž vznikla unikátní laboratoř, která je určena zejména studentům, ale zavítat můžou i běžní návštěvníci. Čeká je tu mimo jiné neobvyklý orchestr.
Těžba zlata
Důl Řimbaba
Na Příbramsku budeme obdivovat krásnou přírodu, ale taky vzpomínat na dobu, kdy tahle oblast patřila k významným těžebním revírům. Pozůstatky důlní činnosti tu dodnes najdeme na mnoha místech. My se zastavíme třeba u dolu Řimbaba. Havíři v něm kutali až do přelomu 19. a 20. století. V areálu najdeme expozici, která nás provede zdejší hornickou historií a představí nám i tu nejmodernější technologii z druhé poloviny minulého věku. Těžební věž nabízí krásné výhledy do kraje, je dokonce zapsaná na seznamu našich rozhleden. Dohlédneme z ní až k vrchu Třemošná, který je dominantou středních Brd. I v jeho okolí se kdysi z podzemí dobývalo bohatství, tady konkrétně železná ruda. Ale abychom se nevěnovali jen těžbě, přidáme i pověst o vzniku názvu vrchu.
Důl Řimbaba
Sklárna
Umění zručných sklářů budeme obdivovat v malé sklárně v Nenačovicích. Je splněným snem pana Julia Sarove. Řemeslo bylo v jejich rodině tradicí a ani v jeho případě jablko nepadlo daleko od stromu. Když pak zatoužil po tom být svým vlastním pánem, založil si malou huť nedaleko Prahy. Roky budovali a současně vyráběli. Julius pracoval na mnohých unikátních zakázkách už v dobách předchozího režimu. Pod jeho rukama se například zrodila slavná skleněná koule, kterou známe z pohádkového seriálu Arabela. Nahlédneme do výroby, kam není zapovězen vstup ani zájemcům z řad laiků. Dokonce si všichni můžou otestovat své vlohy pro práci se sklem. Bude nás zajímat, jaké suroviny tu používají a kde všude bychom mohli narazit na výtvory zdejších mistrů.
Sklárna
Pečky
V Pečkách nejprve zavítáme do zdejšího architektonického pokladu. Je jím evangelický kostel, který slaví sté narozeniny. Vyrostl totiž při příležitosti pětistého výročí upálení Jana Husa. Nejcennější je jeho interiér, v němž se spojil kubismus a česká moderna. Podobný prostor byste jinde ve světě hledali marně. Pak se vydáme do okolí města. Povede nás Stezka Markomanů. Co se na ní o pradávných germánských obyvatelích našich končin dozvíme? Zastavíme se například na návrší Pičhora, kde bylo při stavbě silnice na konci 19. století objeveno pohřebiště tohohle kmene. Dozvíme se, jak jeho příslušníci žili, i to, jak ukládali k věčnému spánku své mrtvé. A naše putování zakončíme prohlídkou renesančního zámku Radim, na němž si můžeme vybrat ze dvou návštěvnických okruhů.
