Reportáže v regionech
Vázání knih
K tradičním řemeslům patřilo i knihařství. Vázání knih přišlo do módy ve středověku, v době, kdy se začal šířit knihtisk a místo pergamenu používat levnější papír. Výtvory mistrů oboru často připomínaly umělecká díla. A poté, co i tuhle profesi ovládly stroje, se ruční vazba knih takřka uměleckou tvorbou stala. Co všechno tahle práce obnášela, to si připomeneme v Rožďalovicích. V roce 1925 tam místní rodák Jenda Rajman založil knihařskou dílnu, kterou jeho potomci proměnili nejen ve vzpomínku na předka, ale i na krásu starého řemesla. Můžeme tu obdivovat ukázky děl Jendy Rajmana, ale taky poznat celý proces vazby a dokonce si ho sami vyzkoušet. Zjistíme, co všechno bylo k tomu, aby se naše prababičky mohly pustit do čtení, zapotřebí.
Vázání knih
Vlašský dvůr
K nejznámějším památkám Kutné Hory a vzpomínkám na slavnou éru svého času druhého nejvýznamnějšího města českého království je Vlašský dvůr. Zpočátku sloužil panovníkovi jako sídlo při jeho návštěvách místních stříbrných dolů. Pak se ovšem Václav II. rozhodl zrušit všechny mincovny, které v zemi do té doby fungovaly a zřídit jednu centrální právě ve městě bohatém na stříbrné rudy. Pozval vlašské odborníky na ražbu a narodil se legendární pražský groš. Připomeneme si časy, kdy tu nejslavnější česká mince vznikala, nahlédneme do míst, kde bývala prenárna a kam se vyrobené mince ukládaly. A dozvíme se taky, co všechno ražbě grošů předcházelo, aby byly opravdu kvalitní.
Vlašský dvůr
Hudlice
O vesničce Hudlice jste možná nikdy neslyšeli. Takových, jako je ona, byste na okraji křivoklátských lesů našli celou řadu. Ale přesto bychom tuhle jednu vaší pozornosti doporučovali. V červenci roku 1773 se totiž v rodině zdejšího ševce narodilo šesté dítko, které dostalo jméno Josef Jakub. A když dodáme, že zmiňovaný král verpánku se jmenoval Jungmann, pak už asi víte, že jsme vás zavedli do rodiště slavného národního buditele. Ale víte, že měl v mládí s rodným jazykem sám velké problémy? Po studiích na německých školách, která mu rodiče dopřáli, zapomněl spoustu českých slov a velmi těžko je při mluvě hledal. Zavítáme i do míst, kde se jako mladý cítil doslova blaze a prohlédneme si navíc další zajímavosti v okolí Hudlic.
Hudlice
Pivovar
V Lobči si dopřejeme ochutnávku tekutého chlebíčku v tamním pivovaru. Jeho historie se začala psát už v 16. století, první písemná zmínka o něm pochází z roku 1586. Pivo se v něm vařilo až do druhé světové války, po ní ovšem areál dlouho chátral. Naštěstí pro něj se našla parta nadšenců, kteří se pustili do obnovy. Projdeme si staré prostory, uvidíme, jak se postupně mění a vrací se jim zašlý lesk. Nahlédneme třeba do původní varny, kterou zdobí mimo jiné staré fotografie i různé drobné artefakty, ale zajdeme rovněž do prostor, kde to už zase voní chmelem. Noví majitelé se totiž rozhodli oživit dlouhou tradici a po sedmdesátileté pauze obnovili výrobu oblíbeného pěnivého moku. Zatímco děti si v koutku pro ně vyhrazeném užijí zábavy, dospělí můžou ochutnat zdejší nápoj.
Pivovar
Důl Skalka
Mníšek pod Brdy se pyšní hlavně zámkem a taky poutním areálem na vrchu Skalka nad městem. Pod ním, v útrobách kopce, ale už Keltové kdysi dávno objevili poklad v podobě železné rudy. I když v ní železa moc nebylo, nevadilo to nejen dávným obyvatelům kraje, ale ani jejich nástupcům. Těžilo se tu totiž až do začátku druhé poloviny minulého století. Dnes je důl Skalka turistickou atrakcí. Všechny zájemce o dobrodružnou výpravu proveze podzemím starý důlní vláček. Dozvíme se, jakou techniku měli horníci k dispozici a spoustu dalších zajímavostí o dolu i těžbě v něm. V posledním období tu pomáhaly stroje, přesto ale najdeme stopy ruční práce. Dobrou zprávou pro všechny zájemce je, že vyrazit do dolu Skalka mohou i v zimních měsících.
