Reportáže v regionech
Muzeum veteránů
Máte rádi burácení motorů, vůni benzínu a historii? Pak si nenechte ujít výlet do Radovesnice II na Kolínsku. Naším hostitelem bude milovník veteránů Bohumil Vokál. Původně si koupil tři staré traktory a několik motocyklů, které si chtěl jen tak pro radost opravit. Jenže se do těch letitých kousků tak zamiloval, že začal pořizovat další a plnit jimi stodolu a půdu. Nakonec pro ně zřídil muzeum. Provede jím i nás a představí nám své nejcennější poklady. Na své si přijdou milovníci zemědělských strojů, aut i přibližovadel na dvou kolech. Ke každému se dozvíme nějakou zajímavost. Zvláštní prostor je pak věnován československým legendám – značkám JAWA a ČZ. A najdeme tu rovněž kuriózní kousky. Třeba trojkolku, která sloužívala v jedné továrně na Šumpersku.
Muzeum veteránů
Kladno
Středočeskému městu Kladnu se říkalo černé a taky třeba český Manchester. Jeho největší rozmach způsobily bohaté zásoby uhlí v okolí. To se tu dobývalo víc, než dvě stě let. Později ve městě vyrostly rovněž velké hutě, v nichž se zpracovávala železná ruda a vyráběla ocel. Znak továrny s tváří manželky jejího zakladatele býval jedním z nejznámějších u nás. Jenže těžba uhlí pomalu ustupovala, až byla na začátku našeho století ukončena úplně. A osiřela i většina provozů. Slavnou éru si ale můžeme připomenout na naučné stezce, která nás provede mezi nejvýznamnějšími stavbami. Má pět zastavení a dozvíme se na ní spoustu zajímavostí o fungování huti, která se jmenovala Vojtěšská. A pokud si budete chtít výlet do Kladna ještě trochu prodloužit, nabídneme vám jeden tip.
Kladno
Objevy pod pyramidami
Čeští egyptologové patří ve svém oboru k velmi uznávaným odborníkům. Nabídli světu celou řadu zajímavých objevů z časů, kdy říši kolem řeky Nilu vládla krásná Kleopatra či mocní faraoni. Přesto se zatím v rodné zemi nedočkali žádného muzea. Své úspěchy mají teď možnost představit na výstavě v Kolíně, na kterou se společně vydáme. Dozvíme se na ní, co všechno výzkum našich vědců přinesl, jaké objevy mají na svém kontě, a samozřejmě taky nahlédneme alespoň symbolicky do života obyvatel slavné říše. Mnohé návštěvníky možná překvapí, jak důkladně se staří Egypťané připravovali na život po životě. Chystali si cennosti, oblečení, nábytek a dokonce taky jídlo a pití. A krásné, bohatě zdobené, byly i hrobky, do nichž byli po smrti ukládáni.
Objevy pod pyramidami
Kamenný dům
Slavné stříbrné časy Kutné Hory připomíná celá řada památek. Jednou z těch nepřehlédnutelných je Kamenný dům. Odborníci nevědí, kdy a čí zásluhou vyrostl, ale jisti jsou si tím, že na konci 15. století prošel velkou proměnou. Tehdy se stal majetkem rodiny Kroupů a ti mu dali podobu městského patricijského paláce. Na práci si najali kamenického mistra Brikcího z Vratislavi. A ten si dal na svém díle záležet. Na první pohled všechny kolemjdoucí upoutá bohatě zdobené průčelí. K němu se dokonce váže několik historek, které vám prozradíme. A vstoupíme samozřejmě i dovnitř. Najdeme tu expozici připomínající doby, kdy Kutná Hora po vytěžení zásob stříbrných rud přišla o postavení jednoho z nejbohatších a nejvýznamnějších měst naší země.
Kamenný dům
Proškův mlýn
Cennou technickou památkou je mlýn v Poteplí nedaleko Unhoště. Říká se mu Proškův a první zmínky o něm bychom našli už na počátku 15. století. Vyrostl na Loděnickém potoce, který patří k nejdelším u nás. Je dlouhý 64 kilometrů a stávalo na něm až 25 klapáčů. Ten, který si prohlédneme, patří k nejzachovalejším. Najdeme v něm staré strojní zařízení. Jen kolo mu chybí, ale brzy se snad dočká nového. Prozradíme vám, že jméno dostal podle posledních majitelů. První mlynář z rodiny Prošků se tu usadil na konci 19. století a jeho potomci se o starý mlýn starají dodnes. Zeptáme se, kdy se začalo vyrábět víc druhů mouky, který vynález k tomuhle pokroku pomohl a taky na to, co má s bílým řemeslem společného rčení, že má někdo něco za lubem.
