Reportáže v regionech
Kamenný dům
Slavné stříbrné časy Kutné Hory připomíná celá řada památek. Jednou z těch nepřehlédnutelných je Kamenný dům. Odborníci nevědí, kdy a čí zásluhou vyrostl, ale jisti jsou si tím, že na konci 15. století prošel velkou proměnou. Tehdy se stal majetkem rodiny Kroupů a ti mu dali podobu městského patricijského paláce. Na práci si najali kamenického mistra Brikcího z Vratislavi. A ten si dal na svém díle záležet. Na první pohled všechny kolemjdoucí upoutá bohatě zdobené průčelí. K němu se dokonce váže několik historek, které vám prozradíme. A vstoupíme samozřejmě i dovnitř. Najdeme tu expozici připomínající doby, kdy Kutná Hora po vytěžení zásob stříbrných rud přišla o postavení jednoho z nejbohatších a nejvýznamnějších měst naší země.
Kamenný dům
Proškův mlýn
Cennou technickou památkou je mlýn v Poteplí nedaleko Unhoště. Říká se mu Proškův a první zmínky o něm bychom našli už na počátku 15. století. Vyrostl na Loděnickém potoce, který patří k nejdelším u nás. Je dlouhý 64 kilometrů a stávalo na něm až 25 klapáčů. Ten, který si prohlédneme, patří k nejzachovalejším. Najdeme v něm staré strojní zařízení. Jen kolo mu chybí, ale brzy se snad dočká nového. Prozradíme vám, že jméno dostal podle posledních majitelů. První mlynář z rodiny Prošků se tu usadil na konci 19. století a jeho potomci se o starý mlýn starají dodnes. Zeptáme se, kdy se začalo vyrábět víc druhů mouky, který vynález k tomuhle pokroku pomohl a taky na to, co má s bílým řemeslem společného rčení, že má někdo něco za lubem.
Proškův mlýn
Jílové u Prahy
Vydáme se i do Jílového u Prahy. Datum vzniku města neznáme, ale víme, že existovalo už ve 13. století. A bylo spojováno s těžbou zlata v okolní krajině. Tu si připomeneme při společně procházce. Do dnešních časů se dochovalo několik štol, některé jsou veřejnosti přístupné. Už ve středověku zřejmě horníci kutali v té, která dostala jméno po sv. Josefovi. Práce v ní byla velmi těžká, zlatonosné žíly velmi tvrdé, havíři postupovali rychlostí jen několik desítek centimetrů za týden. Zajímavostí ale najdeme cestou mnohem víc. Patří k nim například kamenný viadukt v Žampachu. Je to jeden z největších kamenných mostů v Evropě. Neobvyklý zážitek si dopřejeme u řeky Sázavy. Její břehy v těchto místech žádný most ani lávka nespojují, takže se necháme na druhou stranu dopravit převozníkem. A naše putování ukončíme v Pikovicích.
Jílové u Prahy
Čáslav
Čáslav je jedno z nejstarších českých měst. Založil ji už ve druhé polovině 13. století panovník Přemysl Otakar II. Dobu nejstarší připomíná kupříkladu věž Otakarova bašta, která vyrostla kolem roku 1330. Bývala součástí městské brány a taky opevnění. Zdejší hradby patří k nejzachovalejším u nás, našich časů se dočkalo zhruba 70 procent z nich. Pozornost si zaslouží i dominanta Čáslavi a okolí – kostel sv. Petra a Pavla. Jeho věž je vysoká 90 metrů a vede k ní 236 schodů. Základem pro stavbu svatostánku se stal starší románský. V bývalých kasárnách dnes najdeme galerii, která připomíná i nejslavnějšího místního rodáka, hudebního skladatele Jana Ladislava Dusíka. V muzeu zase budeme obdivovat unikátní přírodovědeckou expozici.
Čáslav
Vodárna Kolín
K dominantám a symbolům středočeského města Kolín patří už desítky let vodojem. Kdysi se mu dokonce říkalo Kolínský maják. Bezmála půl století zásoboval město na Labi pitnou vodou, pak ale začal chátrat. Nedávno se proměnil v unikátní rozhlednu. Je vysoký skoro 50 metrů, k vyhlídkové plošině vystoupáte po 216 schodech a těšit se můžete nejen na krásnou krajinu v okolí. Zblízka můžete vidět i velkou nádrž na 450 metrů krychlových. A najdete tu taky expozici, která připomíná, jak ve městě v různých obdobích životodárnou tekutinu rozváděli. Při naší výpravě se dozvíme třeba to, že byť Kolín vyrostl na řece Labe, která byla samozřejmě taky zásobárnou vody, byl prvním větším městem na jejím toku, které ji k těmto účelům přestalo využívat. A zajímat nás bude pochopitelně i to, jak ji místní dokázali nahradit a jak si poradili s rostoucí rozlohou i počtem obyvatel.
