Reportáže v regionech
Replika Svatováclavské koruny
V dílně šperkařské rodiny Beldových v Turnově budeme sledovat výrobu repliky Svatováclavské koruny. Dozvíme se, jak jeden z nejcennějších pokladů našeho národa vznikl a proč se jeho repliky vyrábějí. Jak mistři řemesla, které se v rodině Beldových dědí už několik generací, postupují, co všechno musejí zvládnout a co je při jejich práci to nejsložitější. Opravdu náročným úkolem je co nejlépe napodobit drahé kameny, kterými nechal Karel IV. korunovační klenot ozdobit. Dokonce je prý dával měnit. Na repliky se používají barevná sklíčka, která ovšem musejí co nejvíc připomínat originály. V Turnově nevzniká podobný kousek poprvé. Už v roce 1965 vyráběl Jiří Belda přesnou kopii koruny a jeho výtvor nás pak reprezentoval na světové výstavě v Montrealu.
Replika Svatováclavské koruny
Perník
Perník je pro nás pochoutkou naprosto běžnou, ale kdysi býval poměrně vzácným a taky drahým zbožím, které bylo dostupné jen bohatším vrstvám. Vyráběla ho nejprve hlavně církev, pak se přidala šlechta a až mnohem později se rozšířilo mezi obyčejné lidi. Často perník plníval i dekorativní funkci. I proto se pekl v bohatě zdobených vyřezávaných formách. Ty na začátku minulého věku nahradily plechové, ale dnes se opět do módy vracejí tradiční dřevěné. Jedním z těch, kdo je tvoří, je Radim Salamánek z Čelákovic. Používá na ně hruškové, třešňové a ořechové dřevo. A zkrášluje je víc než padesátkou motivů. Spoustu z nich našel ve starých knihách. A poradí nám, jak si upéct perník, který potěší oko a dlouho vydrží.
Perník
Zásmuky
Nejstarší zprávy o Zásmukách pocházejí z 13. století, kdy tu sídlil královský kuchmistr Sulislav. Výrazně se do místních dějin zapsal rok 1637. V něm se zdejšími pány stali na tři stovky let Šternberkové a jejich vliv se tu výrazně projevil. Minout nemůžeme zámecký areál, který získal barokní podobu díky nejvyššímu purkrabímu českého království, Adolfu Vratislavovi ze Šternberka. Samotný zámek prochází rekonstrukcí, ale i v jeho bezprostřední blízkosti je k vidění celá řada zajímavostí. Jednou z nich je zahradní pavilon napodobující jakousi jeskyni. Pochází z roku 1700. Zhruba o dvě stovky let později pak u parku vybudovali kostel Nanebevzetí Panny Marie. A minout nemůžeme ani klášter, který najdeme na druhé straně Zásmuk.
Zásmuky
Zikmund Winter
V Rakovníku žila a tvořila řada umělců. K těm nejznámějším bezpochyby patřil Zikmund Winter. Ve městě působil jako kantor, učil na tamní reálce. Zeměpis, dějepis a příležitostně taky češtinu a němčinu. A byl prý mezi žáky velmi oblíbený. Navíc se intenzivně zapojoval do společenského a kulturního života. Byl členem mnoha spolků – studentského, pěvecko-hudebního či Měšťanské besedy. A věnoval se rovněž záchraně historických památek. Jenže pak objevil poklady v místním archivu a všechen svůj volný čas věnoval jejich studování. Získané informace použil i ve svých povídkách, z nichž nejslavnější je Nezbedný bakalář. Ten se natolik zalíbil herci Zdeňkovi Štěpánkovi, že podle ní napsal divadelní hru uváděnou dokonce na prknech jedné ze scén Národního divadla.
Zikmund Winter
Milešov
Krajina kolem Milešovky nás už k výletům zlákala několikrát. Dnes se vydáme do obce Milešov. Zmíněnému vrchu dala jméno právě ona. V 16. století okouzlila pány Kaplíře ze Sulevic. Natolik, že zdejší hrad přestavěli na zámek. Největší rozkvět místu přinesl v polovině 17. věku Zdeněk Kašpar ze zmíněného rodu. Sídlu dopřál rozšíření v duchu baroka a z Milešova učinil centrum svého panství. Muž, který si vysloužil za chrabrost ve vojenských službách císaři titul barona, se tak do zdejších dějin zapsal nesmazatelným písmem. A jeho kariéra se odrazila též na výzdobě zámku. Obdiv si zaslouží rovněž nástropní malby v kapli a k ozdobám patříval i altán v parku, který ovšem poněkud zchátral a teprve nedávno se dočkal zahájení obnovy.
