Reportáže v regionech
Voděradské bučiny
Jen kousek za hranicemi hlavního města se ukrývá okouzlující kousek přírody. Voděradské bučiny se těší přísné ochraně, jsou národní přírodní rezervací. Přesto se jejich krásou můžou potěšit i turisté. Projít se jimi smějí pěšky, ale vyrazit můžou i na kolech. Provede je celá řada značených cest. Kdysi tu převládaly buky, duby, habry a javory. Obzvlášť dobře se zde dařilo jedlím, protože jejich dřevo lidi nepoužívali k topení. Mizet začaly až v 18. století, kdy se hodily jako stavební materiál. Putovat tudy můžete i po naučné stezce, která je dlouhá osm kilometrů a na informačních panelech se dozvíte spoustu zajímavostí. Třeba to, jaké rostliny v bučinách můžete vidět nebo jakým zástupcům živočišné říše se v nich zalíbilo. Ochuzeni nebudete ani o malý výlet do historie.
Voděradské bučiny
Z Čerčan do Zruče nad Sázavou
Trochu romantiky si užijeme při výletu z Čerčan do Zruče nad Sázavou. Vyrazíme po kolejích, na trati s neobvyklým názvem Posázavský pacifik. Hlavně návštěvníky z Prahy a okolí vozí do údolí Sázavy už víc než století. Jméno jí dali za první republiky trampové, jimž připomínala první transkontinentální dráhu na světě, která spojila v Americe Atlantik s Tichým oceánem. Cestou narazíme na celou řadu zajímavých míst. Kupříkladu na kapličku údajně připomínající setkání poustevníka Prokopa s knížetem Oldřichem, který mu nechal vybudovat Sázavský klášter. Přidáme legendu o tom, jak světec naložil s pekelníkem, který ho měl zbavit moci. A zastavíme se rovněž v městečku Odranec, jež bývalo podhradím panského sídla a dnes je vzácnou památkou.
Z Čerčan do Zruče nad Sázavou
Hrad Krakovec
Hrad Krakovec vyrostl na konci 14. století. V té době patřil k nejluxusnějším šlechtickým sídlům u nás. Bylo v něm 27 obytných místností, rozlehlé sklepení a samozřejmě taky honosné sály. Mnozí tehdy jeho staviteli, křivoklátskému purkrabímu, vyčítali, že si dopřál domov v až příliš velkolepém stylu. Příliš si ho ale bohužel neužil. Za čas ho musel prodat. A nesl to podle dochovaných záznamů poměrně těžce. Za dalšího majitele na Krakovci pobýval Mistr Jan Hus. Dokonce tu vytvořil některá svá díla. A právě odsud dokonce vyrazil na koncil do Kostnice. V roce 1783 do hradu ovšem uhodil blesk a následný požár ho značně poničil. Dnešních časů se dožilo jen torzo. To ale zaujalo třeba filmaře, kteří do něj nastěhovali legendárného rytíře Brtníka z Brtníku z filmu Ať žijí duchové! nebo Mrakomora z Prince a Večernice.
Hrad Krakovec
Karlštejn
K místům neodmyslitelně spjatým s Karlem IV. patří Karlštejn. I na něm si tedy logicky připomínají letošní kulaté výročí narození Otce vlasti. A vydáme se tam taky my. Zavítáme do míst, v nichž panovník pobýval a rovněž rozjímal. K nejkrásnějším prostorám hradu patří kaple sv. Kříže, do níž uložil říšské korunovační klenoty a posléze i Svatováclavskou korunou. Sám vladař k ní choval takovou úctu, že do ní vstupoval bos. A souvisí s ní i legenda o zákazu vstupu žen na Karlštejn. Ve skutečnosti Karel IV. tak striktní nebyl. Pozoruhodná je rovněž jeho soukromá modlitebna nesoucí jméno svaté Kateřiny. V ní zřejmě nacházel soukromí a klid. A čeká nás taky místní poklad. Obsahuje skoro čtyři stovky různých předmětů, které připomínají největšího Čecha a časy, kdy se sláva hradu dotýkala hvězd.
Karlštejn
Dráteník
K hodně starým a bezmála zapomenutým řemeslům patří to drátenické. V poslední době ale prožívá svou renesanci, takže se můžeme společně vypravit za mužem, jemuž práce s drátem učarovala. Zdeňka Šilháčka z Jílového u Prahy k ní přivedla dcera, která se o profesi dříve spíš vyhrazenou mužům, zajímala. A její tatínek se rozhodl věnovat se hlavně tomu, co živilo jeho dávné předchůdce. Opravám a zpevňování hrnců. Sám přiznává, že moc stejně zaměřených kolegů nemá. Většina zájemců o tuhle profesi totiž raději pracuje s tenčím a měkčím materiálem a věnuje se umělecké tvorbě. Ta byla pro staré mistry vlastně východiskem z nouze ve chvíli, kdy se začalo vyrábět kvalitnější nádobí a jejich zásahů nebylo už tolik zapotřebí. Dopřejeme si i malý výlet do historie drátenického řemesla.
