Reportáže v regionech
Hvězdárna Ondřejov
Ondřejovskou hvězdárnu zná určitě většina milovníků pozorování oblohy. Ale málokdo nejspíš ví, že byla splněným snem dvou výrobců optických přístrojů. Bratři Fričové, synové spisovatele Josefa Václava Friče, toužili na konci 19. století po vlastní observatoři, a tak si ji vybudovali. Secesní budovy a kopule tehdy navrhl architekt Josef Fanta. V jedné ze staveb dnes najdeme muzeum se starými astronomickými přístroji. Čas se ale ve hvězdárně rozhodně nezastavil v dobách jejích zakladatelů, a tak tu najdeme i modernější vybavení. Nahlédneme do největší kopule u nás, která je vybavena dalekohledem se stejným prvenstvím. Dozvíme se mimo jiné to, jak daleko takovým obrem dohlédneme a co všechno nám dovolí pozorovat.
Hvězdárna Ondřejov
Pňovský luh
Unikátní systém lužních lesů, nejrozsáhlejší a nejzachovalejší u nás, najdeme v krajině mezi Kolínem a Poděbrady. Při regulaci toku Labe z něj byla oddělena část nazývaná Pňovský luh. Téměř nedotčeným světem močálů, bažin, která je i rájem pro řadu zvířecích druhů, nás provede necelých deset kilometrů dlouhá naučná stezka. Řeka tu kdysi vytvořila několik slepých ramen a taky tůní, ukrytých v divoké přírodě. Zastavíme se rovněž u Oldříšského dubu, který dorostl až do výšky 25 metrů. Stal se obětí vichřice v roce 2000, ale legendy s ním spojené, stále kolují mezi lidmi. Podle jedné prý tenhle strom dokonce pamatuje vládu kněžny Libuše. Zastavíme se i v obci Pňov – Podhradí, kde si prohlédneme kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Pňovský luh
Pečení chleba
Většina z nás se shodne na tom, že bochník právě vytažený z klasické pece patří k mimořádným pochoutkám. Jednu takovou společně ochutnáme ve Štolmíři u Českého Brodu. Místní si tam totiž na návsi postavili repliku barokní obecní veřejné pece a rozhodně ji nemají jen pro parádu. Pravidelně v ní pečou boží dar a zájemci mají šanci celý proces sledovat a pak taky okoštovat. Bude nás samozřejmě zajímat, jak a kdy vznikl neobvyklý nápad, kdo stál u jeho zrodu a především to, co všechno je zapotřebí udělat, aby se chléb povedl. Hodně času zabere roztopení pece na požadovaných 270 stupňů, s nímž se musí začít s pořádným předstihem. A své si žádá i příprava těsta na žitno-pšeničnou pochoutku, při níž důležitou roli hraje kvas.
Pečení chleba
Vodní dům
Nezbytnou součástí našeho života je voda. Považujeme ji za naprostou samozřejmost, otočíme kohoutkem a máme ji, kolik chceme. Ale víte třeba, že úplně jinak voní i chutná ta z horského pramene, hlubokého vrtu nebo sodovkárny? Uvědomili jste si někdy, jak velkou sílu má? Nahlédnout do světa životodárné kapaliny můžete ve Vodním domě nedaleko přehradní nádrže Švihov, známé jako Želivka. Dozvíte se spoustu zajímavostí a samozřejmě se tu v horkých dnech taky dočkáte osvěžení. Zdejší připravované programy využívají především ti nejmenší, často sem jezdí školy i školky. Prozradí jim mimo jiné i to, čím si naše země vysloužila označení střecha Evropy a jak a do jakých světových moří teče voda z našich řek.
Vodní dům
Cvokařské muzeum
K řemeslům, o kterých toho víme pomálu, patří to cvokařské. Abychom si doplnili mezery ve vědomostech, vypravíme se do Rožmitálu pod Třemšínem, kde Jindřich Jirásek založil unikátní muzeum téhle profesi věnované. Ve Starém Rožmitálu patřila k těm hodně oblíbeným. Rány kladivem se svého času ozývaly z každé druhé chalupy. Jenže v druhé polovině minulého století tenhle zvuk začal mizet. Řemeslo sem dorazilo od německých sousedů, místní neměli moc možností obživy. Ale těžila se tu železná ruda, která se hodila na výrobu hřebíčku. Takový zručný mistr zvládl za den i čtyřicet tisíc ran kladivem. A kolemjdoucí často dokázali podle zvuku poznat, jaký cvoček se zrovna rodí. Nejčastěji se vyráběly kromě hřebíků třeba skoby nebo lodní svorky.
