Reportáže v regionech
Kokořínská lokálka
Milovníci výletů po kolejích si přijdou na své na Kokořínské lokálce. Společně se vydáme na cestu ze Mšena. Trať letos slaví své stodvacáté narozeniny. Kdysi po ní především putovala řepa do cukrovarů, sloužila ale i k přepravě cihel, uhlí nebo pošty. Krásnou krajinou rádi jezdili taky příznivci vandrů, proto se téhle trati taky říkalo trampská. Pak ale začala chátrat, vlaky po ní jezdily dvacetikilometrovou rychlostí a nakonec byl před dvěma lety provoz zastaven úplně. Dnes je tu ovšem znovu rušno a zájemci můžou navíc zavítat i do malého muzea na nádraží. Nechybějí v něm staré drezíny, ale vyrostla v něm rovněž stará dopravní kancelář s telegrafem, dálnopisem a k vidění je tu i celá řada nástrojů a nářadí i další vybavení, které dřív železničářům sloužilo.
Kokořínská lokálka
Hamousův statek
K nepříliš známým, ale velmi cenným památkám patří Hamousův statek ve Zbečně. Některé jeho části zřejmě vyrostly už ve 13. století. A po staletí se snažili zdejší hospodáři dům nijak neměnit. Takže tu i dnes můžeme absolvovat výpravu daleko proti proudu času a udělat si představu, jak naši předci žili. Přitom se ve stavení bydlelo ještě před dvaceti lety. Nahlédneme do obytné světnice, ale taky do prostor určených pro skladování zásob. A nejdéle se zdržíme v černé kuchyni, která je dodnes srdcem statku. V té dřív hospodyně vařívaly, hezky na otevřeném ohni, sporáky přišly na venkově do módy až v 19. století. Dokonce tu v sezóně pravidelně pěkně postaru pečou chleba. V hospodářských budovách si pak pro změnu prohlédneme staré zemědělské stroje.
Hamousův statek
Hvězdárna Ondřejov
Ondřejovskou hvězdárnu zná určitě většina milovníků pozorování oblohy. Ale málokdo nejspíš ví, že byla splněným snem dvou výrobců optických přístrojů. Bratři Fričové, synové spisovatele Josefa Václava Friče, toužili na konci 19. století po vlastní observatoři, a tak si ji vybudovali. Secesní budovy a kopule tehdy navrhl architekt Josef Fanta. V jedné ze staveb dnes najdeme muzeum se starými astronomickými přístroji. Čas se ale ve hvězdárně rozhodně nezastavil v dobách jejích zakladatelů, a tak tu najdeme i modernější vybavení. Nahlédneme do největší kopule u nás, která je vybavena dalekohledem se stejným prvenstvím. Dozvíme se mimo jiné to, jak daleko takovým obrem dohlédneme a co všechno nám dovolí pozorovat.
Hvězdárna Ondřejov
Pňovský luh
Unikátní systém lužních lesů, nejrozsáhlejší a nejzachovalejší u nás, najdeme v krajině mezi Kolínem a Poděbrady. Při regulaci toku Labe z něj byla oddělena část nazývaná Pňovský luh. Téměř nedotčeným světem močálů, bažin, která je i rájem pro řadu zvířecích druhů, nás provede necelých deset kilometrů dlouhá naučná stezka. Řeka tu kdysi vytvořila několik slepých ramen a taky tůní, ukrytých v divoké přírodě. Zastavíme se rovněž u Oldříšského dubu, který dorostl až do výšky 25 metrů. Stal se obětí vichřice v roce 2000, ale legendy s ním spojené, stále kolují mezi lidmi. Podle jedné prý tenhle strom dokonce pamatuje vládu kněžny Libuše. Zastavíme se i v obci Pňov – Podhradí, kde si prohlédneme kostel Nanebevzetí Panny Marie.
Pňovský luh
Pečení chleba
Většina z nás se shodne na tom, že bochník právě vytažený z klasické pece patří k mimořádným pochoutkám. Jednu takovou společně ochutnáme ve Štolmíři u Českého Brodu. Místní si tam totiž na návsi postavili repliku barokní obecní veřejné pece a rozhodně ji nemají jen pro parádu. Pravidelně v ní pečou boží dar a zájemci mají šanci celý proces sledovat a pak taky okoštovat. Bude nás samozřejmě zajímat, jak a kdy vznikl neobvyklý nápad, kdo stál u jeho zrodu a především to, co všechno je zapotřebí udělat, aby se chléb povedl. Hodně času zabere roztopení pece na požadovaných 270 stupňů, s nímž se musí začít s pořádným předstihem. A své si žádá i příprava těsta na žitno-pšeničnou pochoutku, při níž důležitou roli hraje kvas.
