Reportáže v regionech
Milešov
Krajina kolem Milešovky nás už k výletům zlákala několikrát. Dnes se vydáme do obce Milešov. Zmíněnému vrchu dala jméno právě ona. V 16. století okouzlila pány Kaplíře ze Sulevic. Natolik, že zdejší hrad přestavěli na zámek. Největší rozkvět místu přinesl v polovině 17. věku Zdeněk Kašpar ze zmíněného rodu. Sídlu dopřál rozšíření v duchu baroka a z Milešova učinil centrum svého panství. Muž, který si vysloužil za chrabrost ve vojenských službách císaři titul barona, se tak do zdejších dějin zapsal nesmazatelným písmem. A jeho kariéra se odrazila též na výzdobě zámku. Obdiv si zaslouží rovněž nástropní malby v kapli a k ozdobám patříval i altán v parku, který ovšem poněkud zchátral a teprve nedávno se dočkal zahájení obnovy.
Milešov
Na kole po Maršovicku
Jeden z posledních letošních výletů v sedle kola si dopřejeme na Maršovicku. Dozvíme se mimo jiné to, že za druhé světové války si tuhle oblast vybrali nacisté pro vybudování cvičné střelnice, její centrum – městečko Maršovice – uzavřeli a místní vystěhovali. Po odchodu Němců byla oblast hodně zdevastovaná. Dnes tu ovšem můžeme obdivovat řadu památek a na návštěvníky čeká i spousta zajímavostí. Nejprve si v Maršovicích prohlédneme barokní svatostánek Zvěstování Panny Marie. A zjistíme, že městem ve dvacátých letech minulého věku projížděla jedna z prvních pravidelných autobusových linek u nás. Pak si připomeneme hrad, který stával na kopci Stejc a na němž měl být zakopán zlatý oltář. A na závěr ve Strnadicích potěšíme milovníky veteránů na čtyřech kolech.
Na kole po Maršovicku
Poděbrady
Město, které společně navštívíme hned v úvodu, je prý na srdce. Možná už tušíte, že míříme do Poděbrad. Jejich historie je spojena už s prvními přemyslovskými panovníky. Za jejich éry tu nedaleko brodu přes Labe vyrostl dřevěný hrad. Ten se později dočkal přestavby na zámek. S ním je spojen i vznik místní lázeňské tradice, protože na jeho nádvoří kdysi objevili pramen minerální vody. Stalo se tak při hledání zdrojů té pitné, které měli v Poděbradech nedostatek. Dnes v areálu najdeme Památník Jiřího z Poděbrad, který se tu dokonce údajně narodil. Nejspíš i proto zdobí náměstí jeho velká socha. Prozradíme vám, kdo je jejím tvůrcem a kde tohle dílo bylo k vidění předtím, než se přesunulo na své současné místo. A taky se rozhlédneme ze zámecké věže.
Poděbrady
Elektroskanzen
Zavedeme vás taky do míst, kde na začátku minulého století začala fungovat jedna z prvních vodních elektráren na světě. Nemusíme nikterak daleko, najdeme ho na řece Berounce, v údolí pod obcí Šlovice. Už v 16. věku se odsud do daleka rozléhalo klapání mlýnského kola a sedláci z okolí sem jezdili s obilím. Jenže pak přišly časy pro mistry bílého řemesla neveselé, protože jim práci brala levná dovážená mouka. A pokrokový pan otec Václav Čech se rozhodl starý mlýn přebudovat na elektrárnu. Do dnešních časů se dochovala technika z té doby a potomkům zmíněného muže jí bylo líto. Proto se rozhodli vybudovat elektroskanzen. První u nás. Dozvíme se, jak to tu kdysi fungovalo, a zjistíme, k čemu sloužily kupříkladu dřevěné zuby.
Elektroskanzen
Bystřice
Pokud jste ještě neuložili svá kola k zimnímu spánku, můžete se s námi vypravit na společný výlet na Benešovsko. Vyrazíme z městečka Bystřice, které vzniklo zřejmě už ve 13. století. Původně osada byla založena poblíž takzvané Gmündské stezky, důležité obchodní cesty. Povýšení na městys se dočkala za vlády krále Jiřího z Poděbrad. A my se pokusíme zjistit, čím si ho zasloužila. Zjistíme taky, že Bystřice má dlouhou tradici amatérského divadla a nahlédneme rovněž do míst, kde rozdávají radost dřevění herci. Pak vyrazíme do okolí. Zastavíme se u letiště, kde se za války připravovali němečtí piloti a zavzpomínáme rovněž na legendárního průmyslníka Čeňka Daňka. Jeho rodina v kraji žila, vlastnila zámeček v obci Líšno a zmíněný konstruktér je nedaleko pochován.
