Reportáže v regionech
Větrušické rokle
Národní přírodní rezervace Větrušické rokle nedaleko Prahy patří k oblíbeným cílům turistů. Vyhlášena byla v 60. letech a předmětem ochrany jsou suchomilné a teplomilné rostliny, například zámraza a koniklec luční. Každé jaro se pak tmavé skály rozzáří žlutými květy tařice. A narazit tu můžete i na spoustu zajímavých živočichů. Nicméně klidu si v téhle oblasti moc neužijete, vede tudy řada stezek, které s oblibou využívají milovníci procházek i výletů na kole. Toulat se můžou dole u Vltavy, zajímavým zastavením je pseudokrasová jeskyně Drábovna nacházející se na a jihu Větrušických roklí a za trochu námahy při výšlapu stojí i výhled do kraje. My se na závěr zastavíme v obci Větrušice a zjistíme, proč má ve znaku klíč a boha větru.
Větrušické rokle
Skanzen v Kouřimi
Po delší době se znovu vypravíme do skanzenu v Kouřimi. Pro návštěvníky tam přichystali tolik změn, že ani ti stálí areál takřka nepoznávají. V budoucnu by se expozice měla věnovat české vesnici se zaměřením na památky lidové architektury z oblasti středních, východních a severních Čech. V rámci této koncepce se stavení shlukují kolem nově vznikající návsi. K vidění budou nejen ta původní, ale i nová. K místním chloubám patří stodola ze 17. století. Původně stávala v Durdicích a je nejstarší dochovanou památkou tohoto typu u nás. K zajímavostem patří mariánský sloup s pohnutým osudem. Odkud pochází a co pamatuje, to vám samozřejmě prozradíme.
Skanzen v Kouřimi
Památné stromy
Z Prahy na Karlštejn se vypravíme po cyklostezce. Naším cílem nebude legendární hrad, ale památné stromy, kterých cestou potkáme hned několik. Prvním zastavením bude stoletý habr. Pak se v Černošicích z trasy trochu odchýlíme a pošlapeme ke Karlštejnu. U něj nás čeká takzvaný Havraní dub. Traduje se, že na něm kdysi odpočíval havran, který zajišťoval spojení mezi Prahou a Karlštejnem. Prý tu taky vyhlížel panovnický průvod a na hradě pak zvěstoval, že se blíží. A v jeho stínu měl zase s oblibou odpočívat císař Karel IV. Ale jestli tu v té době dub stával, se už asi nedozvíme. Kvůli velké dutině nejdou letokruhy spočítat. Zastavime se ještě například v Dobřichovicích u zámku.
Památné stromy
Cerhenice
Cerhenice jsou městysem, v němž spolu sousedí stavby venkovské i typicky městské. Mezi nimi nás provede naučná stezka. Nejprve se vydáme na vrch, kde nechala na počátku 18. století Leopoldina Šternberková vybudovat místní svatostánek. V historickém jádru si pak můžeme alespoň zvenčí prohlédnout několikrát přestavěnou tvrz zemanů, barokní zámek v jejím sousedství a několik lidových usedlostí. Na náměstí zase návštěvníky vítá zbrusu nové environmentální centrum. V něm si máme šanci otestovat mimo jiné své znalosti o přírodě a její ochraně. V expozici věnované historii Cerhenic se pro změnu dozvíme, které známé osobnosti se tu narodily. Našli bychom tu i kořeny rodu Frištenských, přestože legendární zápasník je spojován především s Litovlí.
Cerhenice
Malín
Malín je dnes předměstím Kutné Hory. Ale ve stínu památek kdysi jednoho z nejvýznamnějších měst království ty zdejší rozhodně nezanikají. Už jen proto, že jim dominují věže, které hned tak nepřehlédnete. Patří třem významným stavbám. Jako první tu vyrostl kostel svatého Jana Křtitele. O kus dál stojí jeho kolega, jehož patronem je svatý Štěpán. K němu patří gotická dřevěná zvonice. Dopřejeme si výlet do dávné historie, kdy v těchto místech bývalo slovanské hradiště spojené s rodem Slavníkovců a později s Přemyslovci. A nemineme ani nejmladší významnou malínskou památku, kterou je kostnice. Inspirací pro její vybudování byla zřejmě ta z 19. století v blízké Sedleci. I uspořádání ostatků ji hodně připomíná.