Reportáže v regionech
Elektroskanzen
Zavedeme vás taky do míst, kde na začátku minulého století začala fungovat jedna z prvních vodních elektráren na světě. Nemusíme nikterak daleko, najdeme ho na řece Berounce, v údolí pod obcí Šlovice. Už v 16. věku se odsud do daleka rozléhalo klapání mlýnského kola a sedláci z okolí sem jezdili s obilím. Jenže pak přišly časy pro mistry bílého řemesla neveselé, protože jim práci brala levná dovážená mouka. A pokrokový pan otec Václav Čech se rozhodl starý mlýn přebudovat na elektrárnu. Do dnešních časů se dochovala technika z té doby a potomkům zmíněného muže jí bylo líto. Proto se rozhodli vybudovat elektroskanzen. První u nás. Dozvíme se, jak to tu kdysi fungovalo, a zjistíme, k čemu sloužily kupříkladu dřevěné zuby.
Elektroskanzen
Bystřice
Pokud jste ještě neuložili svá kola k zimnímu spánku, můžete se s námi vypravit na společný výlet na Benešovsko. Vyrazíme z městečka Bystřice, které vzniklo zřejmě už ve 13. století. Původně osada byla založena poblíž takzvané Gmündské stezky, důležité obchodní cesty. Povýšení na městys se dočkala za vlády krále Jiřího z Poděbrad. A my se pokusíme zjistit, čím si ho zasloužila. Zjistíme taky, že Bystřice má dlouhou tradici amatérského divadla a nahlédneme rovněž do míst, kde rozdávají radost dřevění herci. Pak vyrazíme do okolí. Zastavíme se u letiště, kde se za války připravovali němečtí piloti a zavzpomínáme rovněž na legendárního průmyslníka Čeňka Daňka. Jeho rodina v kraji žila, vlastnila zámeček v obci Líšno a zmíněný konstruktér je nedaleko pochován.
Bystřice
Příbram
Středočeské město Příbram letos slaví významné jubileum. Osmisté výročí první zmínky o své existenci. I když před těmi dlouhými roky byl nám známým jménem označován jen statek. Kulaté narozeniny je potřeba si patřičně užít. A tak místní přichystali řadu akcí. My se vypravíme alespoň na jednu z nich. Připomíná dlouhou historii Příbrami a taky to, jak významnou roli v ní sehrálo dobývání bohatství, které oblasti nadělila příroda. Je tedy víc než příznačné, že expozice našla svůj azyl v areálu Hornického muzea, největšího svého druhu u nás. Dozvíme se mimo jiné to, jakou podobu má a z kterého data pochází nejstarší listina spojená se zdejší havířskou tradicí. A z hlubin pak ještě vystoupáme na vrch nad městem, na němž vyrostl významný poutní areál.
Příbram
Hrubý Jeseník
Milovníky výhledů do daleka pozveme do Hrubého Jeseníku. Ale na žádnou výpravu do hor se nechystejte, řeč je o obci na Nymbursku. Najdeme tam jednu z nejníže položených rozhleden u nás, stojí ve výšce pouhých 204 a půl metrů nad mořem. Jmenuje se Romanka a my se samozřejmě zeptáme na to, jak ke svému názvu přišla. A prozradíme vám i to, kdy a jak se zrodil nápad na její vybudování. Když se tady měla stavět věž posilující signál mobilních operátorů, přáli si místní, aby současně s vysílačem vyrostlo něco pro lidi z okolí. A stalo se. První zájemci mohli na vrchol vystoupat na jaře roku 2003. Z ptačí perspektivy sledovali nejen obec a krajinu ji obklopující, ale taky třeba pražskou Žižkovskou věž, Ještěd nebo dokonce Krkonoše.
Hrubý Jeseník
Stezka Bohumila Hrabala
Tušíte, kde Bohumil Hrabal napsal legendární Postřižiny? Na své chatě v Kersku. Krajinu v jejím okolí měl moc rád, i proto možná jeho jméno nese stezka, která nás tudy provede. Je dlouhá zhruba deset kilometrů a najdeme na ní třináct zastavení. Na cestu se můžeme vydat v kterémkoliv ročním období. Jedním z prvních cílů bude Lesní ateliér Kuba. Najdeme v něm keramickou dílnu a taky se tu konají autorské výstavy. A navíc i pravidelná slavnost připomínající slavného spisovatele. Pak se osvěžíme vodou z obnoveného svatojosefského pramene a nemineme pochopitelně ani chatu, kde vzniklo slavné dílo. Zajímat nás bude taky to, k čemu asi mohl sloužit takzvaný Kersko-hradišťský menhir, který váží přes dvě stě kilogramů.
