Reportáže v regionech
Procházka Českým krasem
Od předvánočního shonu si odpočineme při procházce Českým krasem. Naši výpravu odstartujeme ve Svatém Janu pod Skalou a připomeneme si hned na úvod nejen to, čím je celá oblast unikátní, ale i fakt, že jí vede nejstarší značená turistická cesta u nás. Bývá nazývána cestou Vojty Náprstka. Budeme obdivovat krásy zdejší přírody a zastavíme se u vodopádů na Bubovickém potoce. Jejich hledání nám neusnadní hukot proudící vody, ale i tak stojí za to se k nim vydat. Jde o kaskádu tvořenou jezírky a terasami, na nichž najdeme vysrážený vápenec. Ten sem voda přinesla z nitra krasu. V něm najdeme stovky jeskyní, většinou menších. Mnohé nebudou zřejmě nikdy zpřístupněny veřejnosti, takže si zachovají svou původní podobu a taky dávku tajemnosti.
Procházka Českým krasem
Replika Svatováclavské koruny
V dílně šperkařské rodiny Beldových v Turnově budeme sledovat výrobu repliky Svatováclavské koruny. Dozvíme se, jak jeden z nejcennějších pokladů našeho národa vznikl a proč se jeho repliky vyrábějí. Jak mistři řemesla, které se v rodině Beldových dědí už několik generací, postupují, co všechno musejí zvládnout a co je při jejich práci to nejsložitější. Opravdu náročným úkolem je co nejlépe napodobit drahé kameny, kterými nechal Karel IV. korunovační klenot ozdobit. Dokonce je prý dával měnit. Na repliky se používají barevná sklíčka, která ovšem musejí co nejvíc připomínat originály. V Turnově nevzniká podobný kousek poprvé. Už v roce 1965 vyráběl Jiří Belda přesnou kopii koruny a jeho výtvor nás pak reprezentoval na světové výstavě v Montrealu.
Replika Svatováclavské koruny
Perník
Perník je pro nás pochoutkou naprosto běžnou, ale kdysi býval poměrně vzácným a taky drahým zbožím, které bylo dostupné jen bohatším vrstvám. Vyráběla ho nejprve hlavně církev, pak se přidala šlechta a až mnohem později se rozšířilo mezi obyčejné lidi. Často perník plníval i dekorativní funkci. I proto se pekl v bohatě zdobených vyřezávaných formách. Ty na začátku minulého věku nahradily plechové, ale dnes se opět do módy vracejí tradiční dřevěné. Jedním z těch, kdo je tvoří, je Radim Salamánek z Čelákovic. Používá na ně hruškové, třešňové a ořechové dřevo. A zkrášluje je víc než padesátkou motivů. Spoustu z nich našel ve starých knihách. A poradí nám, jak si upéct perník, který potěší oko a dlouho vydrží.
Perník
Zásmuky
Nejstarší zprávy o Zásmukách pocházejí z 13. století, kdy tu sídlil královský kuchmistr Sulislav. Výrazně se do místních dějin zapsal rok 1637. V něm se zdejšími pány stali na tři stovky let Šternberkové a jejich vliv se tu výrazně projevil. Minout nemůžeme zámecký areál, který získal barokní podobu díky nejvyššímu purkrabímu českého království, Adolfu Vratislavovi ze Šternberka. Samotný zámek prochází rekonstrukcí, ale i v jeho bezprostřední blízkosti je k vidění celá řada zajímavostí. Jednou z nich je zahradní pavilon napodobující jakousi jeskyni. Pochází z roku 1700. Zhruba o dvě stovky let později pak u parku vybudovali kostel Nanebevzetí Panny Marie. A minout nemůžeme ani klášter, který najdeme na druhé straně Zásmuk.
Zásmuky
Zikmund Winter
V Rakovníku žila a tvořila řada umělců. K těm nejznámějším bezpochyby patřil Zikmund Winter. Ve městě působil jako kantor, učil na tamní reálce. Zeměpis, dějepis a příležitostně taky češtinu a němčinu. A byl prý mezi žáky velmi oblíbený. Navíc se intenzivně zapojoval do společenského a kulturního života. Byl členem mnoha spolků – studentského, pěvecko-hudebního či Měšťanské besedy. A věnoval se rovněž záchraně historických památek. Jenže pak objevil poklady v místním archivu a všechen svůj volný čas věnoval jejich studování. Získané informace použil i ve svých povídkách, z nichž nejslavnější je Nezbedný bakalář. Ten se natolik zalíbil herci Zdeňkovi Štěpánkovi, že podle ní napsal divadelní hru uváděnou dokonce na prknech jedné ze scén Národního divadla.
