Reportáže v regionech
Sekanka
V osadě Sekanka, která je součástí obce Hradišťko na břehu Vltavy naproti Davli, najdete stovky chat. Jejich obyvatelé často při svých procházkách míří lesem k soutoku Vltavy a Sázavy. Ale málokdo z nich zřejmě ví, že v době Přemysla Otakara II., v polovině 13. století, tu stálo opevněné řemeslnické městečko, které zaniklo po braniborském vpádu. Archeologové při výzkumu objevili keramiku porýnského typu, jež se tu vyráběla ve velkém, a spoustu dalších železných a kostěných předmětů. Kosterní pozůstatky zase naznačují, že v těchto místech stávala rovněž svatyně. Vydáme se i na ostrov, kde byl už za vlády Boleslava III. založen klášter.
Sekanka
Zámek Roztoky u Prahy
Zámek v Roztokách u Prahy jsme v minulých letech společně už několikrát navštívili. Tentokrát nás do jeho prostor přilákala výstava podmaleb na skle. Muzeum, jehož sídlem zámek je, má zajímavou sbírku těchto obrázků a rozhodlo se představit ji veřejnosti. Obdivovat můžeme víc než stovku kousků z různých období i krajů naší země. Nahlédneme taky do historie téhle unikátní výtvarné techniky, zjistíme, kdy se začala těšit oblibě vyšších společenských vrstev, kdy pronikla i mezi obyčejné lidi a jaké byly nejčastější motivy. A taky to, jak takové obrázky vznikají. Nezapomeneme ani na časy, kdy se Roztoky u Prahy staly oblíbeným letoviskem bohatých obyvatel metropole.
Zámek Roztoky u Prahy
Zvířetice
V reportáži o Zvířeticích pronikneme do zajímavého vztahu mezi historií a moderními technologiemi. Když se českou krajinou toulal Karel Hynek Mácha, musel si vystačit s blokem a tužkou, aby zachytil podobu míst, která navštívil. Kolem roku 1833 ho toulavé boty přivedly i na zříceninu zámku Zvířetice, který byl v té době opuštěn něco málo přes 100 let. Kdyby tam zavítal dnes, tak by se nestačil divit. Díky moderní technologii a trojrozměrné projekci by se mohl vydat proti proudu času a nahlédnout do každého zákoutí zámku, jak asi vypadal v době, když se ještě hrdě a v celé své kráse vypínal nad řekou Jizerou.
Zvířetice
Týnec nad Labem
Týnec nad Labem býval kdysi v mapách k nalezení pod jmény Týnec nad vršky nebo Labská Tejnice. Lidé tu však sídlili už dávno před tím, než město vzniklo. Terasy nad řekou Labe si vyhlédli v mladší době kamenné. Dokonce už ve 2. století před Kristem zde existoval rušný říční přístav, který byl zázemím pro o 25 metrů výše položené hradiště. Strategická poloha nad řekou pak chránila i středověkou tvrz, kterou si vystavěl Vaněk z Miletínka. Dodnes se z ní dochovaly zbytky obytného paláce. V Kosmově kronice bychom našli zmínku o tom, že právě v těchto místech se 1. května roku 1110 sešel vládnoucí kníže Vladislav se svým bratrancem Otou Olomouckým. Legendární Kosmas u tohohle setkání prý byl osobně přítomen.
Týnec nad Labem
Motýlárium
Skleníky bývalého zahradnictví ve Voticích u Tábora více než čtvrt století chátraly a zarůstaly. Až společnost Ochrana fauny České republiky před dvěma lety napadlo vrátit do nich život. A vybudovali v nich motýlárium. Můžeme v něm obdivovat takzvané létající drahokamy, které se z volné přírody vytrácejí. Celý areál není uzavřenou expozicí, takže si tu motýli můžou užívat volnosti. A zároveň sem můžou přilétat další. Návštěvníci se tu seznámí se všemi fázemi vývoje těchto tvorů, ale zároveň se dozvědí, bez čeho se neobejdou, co ke svému životu potřebují a proč se jim tedy v naší krajině tolik nedaří. Třeba okáčům stačí tráva, ale otakárci fenykloví potřebují byliny, mrkev, kopr, fenykl. Přástevníci kostivaloví se zase živí na kostivalu.
