Reportáže v regionech
Malín
Malín je dnes předměstím Kutné Hory. Ale ve stínu památek kdysi jednoho z nejvýznamnějších měst království ty zdejší rozhodně nezanikají. Už jen proto, že jim dominují věže, které hned tak nepřehlédnete. Patří třem významným stavbám. Jako první tu vyrostl kostel svatého Jana Křtitele. O kus dál stojí jeho kolega, jehož patronem je svatý Štěpán. K němu patří gotická dřevěná zvonice. Dopřejeme si výlet do dávné historie, kdy v těchto místech bývalo slovanské hradiště spojené s rodem Slavníkovců a později s Přemyslovci. A nemineme ani nejmladší významnou malínskou památku, kterou je kostnice. Inspirací pro její vybudování byla zřejmě ta z 19. století v blízké Sedleci. I uspořádání ostatků ji hodně připomíná.
Malín
Cesta husitských hejtmanů
Kutnohorsko neproslavilo jen stříbrné bohatství, ale taky bojovníci s kalichem ve znaku. Právě po jejich stopách se vydáme na naučné stezce Cesta husitských hejtmanů. Konkrétně tedy budeme putovat po místech spojených s legendárním vojevůdcem Janem Žižkou z Trocnova a Janem Roháče z Dubé. Druhého zmíněného připomíná kupříkladu zřícenina hradu Sion, kde měl žít se svou ženou. Své sídlo prý z počátku neměl v plánu nijak mimořádně opevnit, ale vzhledem k tomu, že si znepřátelil císaře, musel se začít o svou bezpečnost starat. Přesto panovníkovi hrad vojáci dobyli a husitský hejtman putoval na popraviště. To Jan Žižka mohl na zdejší kraj vzpomínat radostněji. Právě tady totiž úspěšně zakončil svou válečnickou kariéru.
Cesta husitských hejtmanů
Muzeum železnice
Osudem Radima Říhy se stala železnice. Miloval ji už jako malý kluk. S rodiči bydlel u trati a denně sledoval projíždějící vlaky. Sbíral mašinky, a navíc si je i sám stavěl. Pak na dráze dokonce pracoval. A dnes nabízí výlet do oblíbeného světa dalším nadšencům. V muzeu železniční a silniční historické techniky, které vybudoval v prostorách bývalého lokomotivního depa ve Zdicích. Setkat se tu můžete kupříkladu s Karkulkou nebo Papouškem. Znalci nejspíš vědí, že takhle poeticky se říkalo některým lokomotivám. Podobných pokladů je tu ale k vidění mnohem víc. Silniční dopravu tu zase reprezentují Wartburg z produkce bývalé NDR nebo stará mladoboleslavská Škodovka. Těšit se ale můžete i na autojeřáby nebo hasičskou techniku.
Muzeum železnice
Skanzen Přerov nad Labem
Víte, které předvelikonoční neděli se říká Družebná a které třeba Kýchavná? Pokud nejste v této terminologii příliš zdatní, můžete se poučit při návštěvě skanzenu v Přerově nad Labem. A dozvíme se tam spoustu dalších zajímavostí o zvycích spojených se svátky jara. Připomeneme si kupříkladu tradiční loučení se zimou, tolik oblíbené vynášení Smrtky. Prozradíme vám, proč si naši předci nechávali v kostele světit jívové větvičky, tedy kočičky, a kam si je doma dávali. A taky to, jak se říká jednotlivým dnům ve velikonočním týdnu a jaké zvyky souvisely s nimi. A nezapomeneme samozřejmě ani na zdobení vajíček. Určitě tušíte, komu děvčata dávala ta červená, ale možná už ne to, co jako odměnu za ně od chlapců poté dostávala.
Skanzen Přerov nad Labem
Hrad Zásadka
Hrad Zásadka vyrostl na nevýrazném ostrohu nad řekou Jizerou nedaleko Mnichova Hradiště. Zanedlouho ale podle všeho osiřel. Později znovu ožil, a dokonce se dočkal přestavby na zámek ve stylu renesance. Jenže ani tohle období netrvalo dlouho. Dílo zkázy pak dokonal požár v roce 1790. Do našich časů se z kdysi honosného sídla dochovaly pouze zbytky patrového paláce postaveného ve tvaru písmene L. K Zásadce se váže jedna romantická pověst o velké lásce místního pána k exotické krásce, která obměkčila i samotného tureckého pašu. Tu si můžeme připomenout i v nedaleké Mohelnici nad Jizerou. K chloubám obce totiž patří kostelík Nanebevzetí Panny Marie. K jeho ozdobám pak hlava takzvané Mohelnické Turkyně.
