Reportáže v regionech
Statek u Merlina
Helena Cynková s manželem chovali koníky, pejsky, velblouda a dvě malé lamy už v Praze. V roce 2009 se pak přestěhovali na statek do středočeské obce Chyňava. A hned začali budovat výběhy pro další přírůstky. V současnosti byste v nich napočítali víc než sedmdesát dospělých zvířat a k tomu řadu mláďátek. Nechybí ani spousta drůbeže nebo živočichů obývajících terária. Helena chová taky papoušky, mimo jiné ty největší na světě. Druh ara ararauna zastupuje roční sameček Max, těšit se můžete i na aru zelenokřídlou. Všichni zdejší obyvatelé mají svá jména. A nejen to, lidí se nebojí, jsou na ně zvyklí a na zavolání si přiběhnou pro nějakou dobrotu. Nejrychlejší prý obvykle bývá kozel Ferda.
Statek u Merlina
Český ráj
Když se řekne Český ráj, většině z nás se nejspíš vybaví hlavně Prachovské skály, Trosky nebo třeba Hruboskalsko. Tenhle malebný kout naší země, kterému poetické pojmenování dali už na konci 19. století hosté lázní Sedmihorky, ale nabízí i řadu méně známých míst, kde voda, vítr, sníh a led vymodelovaly z pískovce nejroztodivnější skály, rokle, jeskyně i celá skalní města. Okružní trasa nedaleko Mnichova Hradiště na samém okraji chráněné krajinné oblasti propojuje hned několik zajímavých lokalit. Start i cíl přibližně desetikilometrového okruhu je v obci Boseň a po cestě nás čeká například studánka, které se říká Hrdinka nebo Hynšta, na níž ve středověku vyrostl hrádek. Podzemní prostory v tomto kraji skýtaly útočiště českým bratřím, kteří je využívali v 17. století jako modlitebnu a ukrývali se v nich před svými pronásledovateli.
Český ráj
Větrušické rokle
Národní přírodní rezervace Větrušické rokle nedaleko Prahy patří k oblíbeným cílům turistů. Vyhlášena byla v 60. letech a předmětem ochrany jsou suchomilné a teplomilné rostliny, například zámraza a koniklec luční. Každé jaro se pak tmavé skály rozzáří žlutými květy tařice. A narazit tu můžete i na spoustu zajímavých živočichů. Nicméně klidu si v téhle oblasti moc neužijete, vede tudy řada stezek, které s oblibou využívají milovníci procházek i výletů na kole. Toulat se můžou dole u Vltavy, zajímavým zastavením je pseudokrasová jeskyně Drábovna nacházející se na a jihu Větrušických roklí a za trochu námahy při výšlapu stojí i výhled do kraje. My se na závěr zastavíme v obci Větrušice a zjistíme, proč má ve znaku klíč a boha větru.
Větrušické rokle
Skanzen v Kouřimi
Po delší době se znovu vypravíme do skanzenu v Kouřimi. Pro návštěvníky tam přichystali tolik změn, že ani ti stálí areál takřka nepoznávají. V budoucnu by se expozice měla věnovat české vesnici se zaměřením na památky lidové architektury z oblasti středních, východních a severních Čech. V rámci této koncepce se stavení shlukují kolem nově vznikající návsi. K vidění budou nejen ta původní, ale i nová. K místním chloubám patří stodola ze 17. století. Původně stávala v Durdicích a je nejstarší dochovanou památkou tohoto typu u nás. K zajímavostem patří mariánský sloup s pohnutým osudem. Odkud pochází a co pamatuje, to vám samozřejmě prozradíme.
Skanzen v Kouřimi
Památné stromy
Z Prahy na Karlštejn se vypravíme po cyklostezce. Naším cílem nebude legendární hrad, ale památné stromy, kterých cestou potkáme hned několik. Prvním zastavením bude stoletý habr. Pak se v Černošicích z trasy trochu odchýlíme a pošlapeme ke Karlštejnu. U něj nás čeká takzvaný Havraní dub. Traduje se, že na něm kdysi odpočíval havran, který zajišťoval spojení mezi Prahou a Karlštejnem. Prý tu taky vyhlížel panovnický průvod a na hradě pak zvěstoval, že se blíží. A v jeho stínu měl zase s oblibou odpočívat císař Karel IV. Ale jestli tu v té době dub stával, se už asi nedozvíme. Kvůli velké dutině nejdou letokruhy spočítat. Zastavime se ještě například v Dobřichovicích u zámku.
