Reportáže v regionech
Český ráj
Když se řekne Český ráj, většině z nás se nejspíš vybaví hlavně Prachovské skály, Trosky nebo třeba Hruboskalsko. Tenhle malebný kout naší země, kterému poetické pojmenování dali už na konci 19. století hosté lázní Sedmihorky, ale nabízí i řadu méně známých míst, kde voda, vítr, sníh a led vymodelovaly z pískovce nejroztodivnější skály, rokle, jeskyně i celá skalní města. Okružní trasa nedaleko Mnichova Hradiště na samém okraji chráněné krajinné oblasti propojuje hned několik zajímavých lokalit. Start i cíl přibližně desetikilometrového okruhu je v obci Boseň a po cestě nás čeká například studánka, které se říká Hrdinka nebo Hynšta, na níž ve středověku vyrostl hrádek. Podzemní prostory v tomto kraji skýtaly útočiště českým bratřím, kteří je využívali v 17. století jako modlitebnu a ukrývali se v nich před svými pronásledovateli.
Český ráj
Větrušické rokle
Národní přírodní rezervace Větrušické rokle nedaleko Prahy patří k oblíbeným cílům turistů. Vyhlášena byla v 60. letech a předmětem ochrany jsou suchomilné a teplomilné rostliny, například zámraza a koniklec luční. Každé jaro se pak tmavé skály rozzáří žlutými květy tařice. A narazit tu můžete i na spoustu zajímavých živočichů. Nicméně klidu si v téhle oblasti moc neužijete, vede tudy řada stezek, které s oblibou využívají milovníci procházek i výletů na kole. Toulat se můžou dole u Vltavy, zajímavým zastavením je pseudokrasová jeskyně Drábovna nacházející se na a jihu Větrušických roklí a za trochu námahy při výšlapu stojí i výhled do kraje. My se na závěr zastavíme v obci Větrušice a zjistíme, proč má ve znaku klíč a boha větru.
Větrušické rokle
Skanzen v Kouřimi
Po delší době se znovu vypravíme do skanzenu v Kouřimi. Pro návštěvníky tam přichystali tolik změn, že ani ti stálí areál takřka nepoznávají. V budoucnu by se expozice měla věnovat české vesnici se zaměřením na památky lidové architektury z oblasti středních, východních a severních Čech. V rámci této koncepce se stavení shlukují kolem nově vznikající návsi. K vidění budou nejen ta původní, ale i nová. K místním chloubám patří stodola ze 17. století. Původně stávala v Durdicích a je nejstarší dochovanou památkou tohoto typu u nás. K zajímavostem patří mariánský sloup s pohnutým osudem. Odkud pochází a co pamatuje, to vám samozřejmě prozradíme.
Skanzen v Kouřimi
Památné stromy
Z Prahy na Karlštejn se vypravíme po cyklostezce. Naším cílem nebude legendární hrad, ale památné stromy, kterých cestou potkáme hned několik. Prvním zastavením bude stoletý habr. Pak se v Černošicích z trasy trochu odchýlíme a pošlapeme ke Karlštejnu. U něj nás čeká takzvaný Havraní dub. Traduje se, že na něm kdysi odpočíval havran, který zajišťoval spojení mezi Prahou a Karlštejnem. Prý tu taky vyhlížel panovnický průvod a na hradě pak zvěstoval, že se blíží. A v jeho stínu měl zase s oblibou odpočívat císař Karel IV. Ale jestli tu v té době dub stával, se už asi nedozvíme. Kvůli velké dutině nejdou letokruhy spočítat. Zastavime se ještě například v Dobřichovicích u zámku.
Památné stromy
Cerhenice
Cerhenice jsou městysem, v němž spolu sousedí stavby venkovské i typicky městské. Mezi nimi nás provede naučná stezka. Nejprve se vydáme na vrch, kde nechala na počátku 18. století Leopoldina Šternberková vybudovat místní svatostánek. V historickém jádru si pak můžeme alespoň zvenčí prohlédnout několikrát přestavěnou tvrz zemanů, barokní zámek v jejím sousedství a několik lidových usedlostí. Na náměstí zase návštěvníky vítá zbrusu nové environmentální centrum. V něm si máme šanci otestovat mimo jiné své znalosti o přírodě a její ochraně. V expozici věnované historii Cerhenic se pro změnu dozvíme, které známé osobnosti se tu narodily. Našli bychom tu i kořeny rodu Frištenských, přestože legendární zápasník je spojován především s Litovlí.
