Reportáže v regionech
Památné stromy
Z Prahy na Karlštejn se vypravíme po cyklostezce. Naším cílem nebude legendární hrad, ale památné stromy, kterých cestou potkáme hned několik. Prvním zastavením bude stoletý habr. Pak se v Černošicích z trasy trochu odchýlíme a pošlapeme ke Karlštejnu. U něj nás čeká takzvaný Havraní dub. Traduje se, že na něm kdysi odpočíval havran, který zajišťoval spojení mezi Prahou a Karlštejnem. Prý tu taky vyhlížel panovnický průvod a na hradě pak zvěstoval, že se blíží. A v jeho stínu měl zase s oblibou odpočívat císař Karel IV. Ale jestli tu v té době dub stával, se už asi nedozvíme. Kvůli velké dutině nejdou letokruhy spočítat. Zastavime se ještě například v Dobřichovicích u zámku.


Památné stromy
Cerhenice
Cerhenice jsou městysem, v němž spolu sousedí stavby venkovské i typicky městské. Mezi nimi nás provede naučná stezka. Nejprve se vydáme na vrch, kde nechala na počátku 18. století Leopoldina Šternberková vybudovat místní svatostánek. V historickém jádru si pak můžeme alespoň zvenčí prohlédnout několikrát přestavěnou tvrz zemanů, barokní zámek v jejím sousedství a několik lidových usedlostí. Na náměstí zase návštěvníky vítá zbrusu nové environmentální centrum. V něm si máme šanci otestovat mimo jiné své znalosti o přírodě a její ochraně. V expozici věnované historii Cerhenic se pro změnu dozvíme, které známé osobnosti se tu narodily. Našli bychom tu i kořeny rodu Frištenských, přestože legendární zápasník je spojován především s Litovlí.


Cerhenice
Malín
Malín je dnes předměstím Kutné Hory. Ale ve stínu památek kdysi jednoho z nejvýznamnějších měst království ty zdejší rozhodně nezanikají. Už jen proto, že jim dominují věže, které hned tak nepřehlédnete. Patří třem významným stavbám. Jako první tu vyrostl kostel svatého Jana Křtitele. O kus dál stojí jeho kolega, jehož patronem je svatý Štěpán. K němu patří gotická dřevěná zvonice. Dopřejeme si výlet do dávné historie, kdy v těchto místech bývalo slovanské hradiště spojené s rodem Slavníkovců a později s Přemyslovci. A nemineme ani nejmladší významnou malínskou památku, kterou je kostnice. Inspirací pro její vybudování byla zřejmě ta z 19. století v blízké Sedleci. I uspořádání ostatků ji hodně připomíná.


Malín
Cesta husitských hejtmanů
Kutnohorsko neproslavilo jen stříbrné bohatství, ale taky bojovníci s kalichem ve znaku. Právě po jejich stopách se vydáme na naučné stezce Cesta husitských hejtmanů. Konkrétně tedy budeme putovat po místech spojených s legendárním vojevůdcem Janem Žižkou z Trocnova a Janem Roháče z Dubé. Druhého zmíněného připomíná kupříkladu zřícenina hradu Sion, kde měl žít se svou ženou. Své sídlo prý z počátku neměl v plánu nijak mimořádně opevnit, ale vzhledem k tomu, že si znepřátelil císaře, musel se začít o svou bezpečnost starat. Přesto panovníkovi hrad vojáci dobyli a husitský hejtman putoval na popraviště. To Jan Žižka mohl na zdejší kraj vzpomínat radostněji. Právě tady totiž úspěšně zakončil svou válečnickou kariéru.


Cesta husitských hejtmanů
Muzeum železnice
Osudem Radima Říhy se stala železnice. Miloval ji už jako malý kluk. S rodiči bydlel u trati a denně sledoval projíždějící vlaky. Sbíral mašinky, a navíc si je i sám stavěl. Pak na dráze dokonce pracoval. A dnes nabízí výlet do oblíbeného světa dalším nadšencům. V muzeu železniční a silniční historické techniky, které vybudoval v prostorách bývalého lokomotivního depa ve Zdicích. Setkat se tu můžete kupříkladu s Karkulkou nebo Papouškem. Znalci nejspíš vědí, že takhle poeticky se říkalo některým lokomotivám. Podobných pokladů je tu ale k vidění mnohem víc. Silniční dopravu tu zase reprezentují Wartburg z produkce bývalé NDR nebo stará mladoboleslavská Škodovka. Těšit se ale můžete i na autojeřáby nebo hasičskou techniku.

