Reportáže v regionech
Výroba mečů
Tomáš Lebduška patří k lidem, pro které se jejich koníček stal živobytím. Studoval kybernetiku na Českém vysokém učení technickém, ale v roce 1994 se díky kamarádovi dostal k historickému šermu. A jako každý šermíř začal řešit, kde získat opravdu dobrý meč. Na trhu takové nebyly k dostání, a tak se rozhodl vyrobit si ho sám. Záhy zjistil, že bez znalosti kovářského řemesla kvalitní udělat nezvládne. A tak se vydal za zkušenými mistry oboru, u nichž se nějaký čas učil. Dnes patří mezi uznávané výrobce. Nechá nás nahlédnout do své dílny, prozradí, jak se jeho pracovní postupy liší od těch používaných před stovkami let i to, s jakým materiálem pracuje nejčastěji.
Výroba mečů
Průhonický park
Jeden z nejkrásnějších parků u nás, Průhonický, je památkou zapsanou na seznam UNESCO, a to pro mimořádnou sbírku domácích i cizokrajných dřevin. Výjimečná je skladba rododendronů, které však můžete v plném květu obdivovat jen měsíc, a to zhruba od poloviny května. Park však má co nabídnout po celý rok. 1. dubna zde bylo otevřeno pro veřejnost Podzámecké alpinum, a tak vám ukážeme, co nás před pár týdny okouzlilo.
Průhonický park
Měšťanské domy
Hlavní kolínské náměstí má rozlohu necelého jednoho hektaru a po jeho obvodu se zachovala řada honosných měšťanských domů. Jejich současná podoba je výsledkem četných přestaveb po několika ničivých požárech v minulých staletích. Jedním z největších je ten zvaný Veigertovský. Ačkoliv jeho příběh se začal psát bezpochyby o dost dřív, první zmínka o něm pochází z roku 1494. Svého času ho vlastnil Jakub Krčín z Jelčan, dědeček slavného stavitele rybníků. Poté se majitelé hodně střídali, až v polovině 18. století se v něm usadil rodu Veigertů, podzámeckých mlynářů. Při prohlídce budovy narazíme na připomínky různých stavebních slohů. A taky na původní studnu. Dnes slouží dům jako muzeum, takže samozřejmě nemineme ani zajímavé exponáty.
Měšťanské domy
Po stopách Keltů
Po stopách Keltů se vydáme do Stradonic, které v té době bývaly jedním z nejdůležitějších center moci v naší zemi. Hned pod ním v zámku Nižbor najdeme multimediální expozici, která nás přenese do časů dávno minulých. Expozice je rozdělena do čtyř tematických celků. Hned v tom prvním se dozvíme o kmenech a jejich putování. Průvodcem nám budou mapy i dotykové obrazovky. Ty nám v jiné části nabídnou ukázky šikovnosti dávných řemeslníků, ale taky těžby a zpracování surovin. A dozvíme se rovněž to, čím se Keltové živili a jak bydleli. Prohlédneme si kožešiny, které bývaly důležitou součástí výbavy každého domu. A taky keramiku, kterou vyráběli, dokonce i hrnčířský kruh nebo tkalcovský stav.
Po stopách Keltů
Sekanka
V osadě Sekanka, která je součástí obce Hradišťko na břehu Vltavy naproti Davli, najdete stovky chat. Jejich obyvatelé často při svých procházkách míří lesem k soutoku Vltavy a Sázavy. Ale málokdo z nich zřejmě ví, že v době Přemysla Otakara II., v polovině 13. století, tu stálo opevněné řemeslnické městečko, které zaniklo po braniborském vpádu. Archeologové při výzkumu objevili keramiku porýnského typu, jež se tu vyráběla ve velkém, a spoustu dalších železných a kostěných předmětů. Kosterní pozůstatky zase naznačují, že v těchto místech stávala rovněž svatyně. Vydáme se i na ostrov, kde byl už za vlády Boleslava III. založen klášter.
