Reportáže v regionech
Škoda muzeum
K legendám mezi automobily patří naše Škodovky. Příběh vzniku slavné značky, ale taky vozy, s nimiž jejíž zakladatelé dobývali svět už v počátcích rozmachu těchto přibližovadel, nás čekají v nové expozici Škoda Auto muzea v Mladé Boleslavi. Dozvíme se, kdy z bran továrny vyjel první automobil, v němž samozřejmě cestujících neměli ani zdaleka takové pohodlí jako v dnešních modelech. Dokázal však přejet i Alpy. A těšit se můžeme na řadu unikátů. Kupříkladu na vůz, kterým jezdil náš první prezident, nebo ten, kterým brázdil silnice Karel Čapek. Šanci mají i návštěvníci, kdo by chtěli nahlédnout do výroby a sledovat, jak přicházejí na svět současné škodovky.
Škoda muzeum
Letnice
Jedním z oblíbených svátků jara bývaly Letnice. Tenhle název je lidovým označením pro církevní svátek Seslání Ducha svatého. Ten připadá na svatodušní neděli, na padesátý den po Velikonocích. Tomuhle období se říkalo taky zelené svátky a naši předci v tu dobu slavili znovuzrození jara a nastávající období hojnosti. Jde o tradici pohanskou, ale oblibě se těšila ještě v předminulém století. Co všechno k těmto dnům neodmyslitelně patřilo, to si připomeneme ve skanzenu v Kouřimi. Nezapomeneme na staré zvyklosti, obchůzky, taneční zábavu ani střežení májky. A bude nás samozřejmě zajímat i to, jaké dobroty na slavnostní chvíle hospodyňky chystaly.
Letnice
Kaňk
Kaňk je dnes předměstím Kutné Hory, ale ve středověku býval samostatným městem. A rozhodně ne chudým. Pod zemí se tu totiž nacházelo bohatství vskutku nevídané. Dozvíme se, jak dlouho se dobývalo a co všechno místním lidem přineslo. V 16. století dávala ruda až 650 gramů stříbra z každé tuny vytěžené horniny. V té době se město překotně rozrůstalo a stavělo se na haldách přímo u ústí šachet. Vyjádřením nezávislosti na blízké Kutné Hoře bylo zřízení vlastní radnice. V roce 1510 zakoupili zdejší páni pro své radní Bebtovský dům. Z přestavby v té době se zachoval v průčelí z kamene vytesaný znak Kaňku. Je na něm znázorněn archanděl Gabriel, který drží štít s hornickým nářadím – mlátkem a želízkem. A po prohlídce pamětihodností si vyšlápneme si na vrch, který je oblíbeným cílem turistů.
Kaňk
Nebovidská tvrz
Tvrz v dolní části Nebovid, rozdělených v té době mezi více majitelů, vznikla na počátku 15. století. O 150 let později ji přestavěl kutnohorský měšťan Jan Hanykéř na honosné sídlo. Mohla tehdy konkurovat leckterému zámku. Byl i patřičně reprezentativně vyzdoben. Na východním křídle se nachází obvyklý typ sgrafit, takzvaná psaníčka, nicméně na jižním a západním křídle můžou návštěvníci obdivovat červenobílé útvary, které jsou v České republice unikátní. Jenže později stavbě zub času a zejména minulé století daly pořádně zabrat. Zachránilo ji až vyhlášení památkou na samém počátku třetího tisíciletí. Od té doby prochází obnovou. Nahlédneme i do trochu tajemného podzemí, které nás zavede do míst, kde bývalo kdysi dávno mořské dno.
Nebovidská tvrz
Rukavičkářství
Víte, které město bylo považováno za Mekku rukavičkářství? Dobříš. Slavný příběh výroby rukavic se v ní začal psát v 19. století. V roce 1865 si svou živnost založil Šalomoun Abeles. Obchodník židovského původu časem začal zaučovat další lidi, a tak se řemeslo začalo šířit. Fungovalo tu takzvané faktorství. Jednotlivé části výroby probíhaly na různých místech. A faktor je obcházel, hotové výrobky vykupoval a prodával na trhu. Rukavicím z Dobříše se dařilo i po druhé světové válce, a tak vznikly velké závody, v nichž pracovaly v dobách největší slávy tisíce zaměstnanců a brány továrny opouštěly miliony párů. Slavnou tradici si připomeneme v muzejní expozici, která vznikla v roce 2015. Vystaveny jsou tam mimo jiné i staré stroje.
