Reportáže v regionech
Nebovidská tvrz
Tvrz v dolní části Nebovid, rozdělených v té době mezi více majitelů, vznikla na počátku 15. století. O 150 let později ji přestavěl kutnohorský měšťan Jan Hanykéř na honosné sídlo. Mohla tehdy konkurovat leckterému zámku. Byl i patřičně reprezentativně vyzdoben. Na východním křídle se nachází obvyklý typ sgrafit, takzvaná psaníčka, nicméně na jižním a západním křídle můžou návštěvníci obdivovat červenobílé útvary, které jsou v České republice unikátní. Jenže později stavbě zub času a zejména minulé století daly pořádně zabrat. Zachránilo ji až vyhlášení památkou na samém počátku třetího tisíciletí. Od té doby prochází obnovou. Nahlédneme i do trochu tajemného podzemí, které nás zavede do míst, kde bývalo kdysi dávno mořské dno.
Nebovidská tvrz
Rukavičkářství
Víte, které město bylo považováno za Mekku rukavičkářství? Dobříš. Slavný příběh výroby rukavic se v ní začal psát v 19. století. V roce 1865 si svou živnost založil Šalomoun Abeles. Obchodník židovského původu časem začal zaučovat další lidi, a tak se řemeslo začalo šířit. Fungovalo tu takzvané faktorství. Jednotlivé části výroby probíhaly na různých místech. A faktor je obcházel, hotové výrobky vykupoval a prodával na trhu. Rukavicím z Dobříše se dařilo i po druhé světové válce, a tak vznikly velké závody, v nichž pracovaly v dobách největší slávy tisíce zaměstnanců a brány továrny opouštěly miliony párů. Slavnou tradici si připomeneme v muzejní expozici, která vznikla v roce 2015. Vystaveny jsou tam mimo jiné i staré stroje.
Rukavičkářství
Kolínská radnice
Na kolínském náměstí určitě nepřehlédnete radnici. Její současná podoba pochází z druhé poloviny 19. století, kdy ji místní radní nechali přestavět, aby odpovídala rostoucímu významu města. Nepřehlédnutelné je už její průčelí. Zdobí ho pět výjevů z městských dějin, které jsou dílem Adolfa Liebschera. První znázorňuje zakladatele města Přemysla Otakara II., jak dohlíží na stavbu hradeb. Na druhém Karel IV. sleduje dostavbu kostela sv. Bartoloměje. Třetí obraz ukazuje, jak do Kolína vtrhla husitská vojska, předposlední návrat privilegií královskému městu a poslední drancování Kolína švédskými vojsky za třicetileté války. Nahlédneme do reprezentačních prostor, které tehdy dostaly honosnou výzdobu, ale taky do míst, která se dočkala nového využití.
Kolínská radnice
Skalní hrad Valečov
Jedním z nejrozsáhlejších skalních hradů na našem území je Valečov. Zachovalejší stavbu svého druhu byste v Českém ráji sotva našli. Založen byl pravděpodobně někdy kolem roku 1300. Poprvé zmiňován je necelých dvacet let poté. Původně byl nejspíš dřevěný, první kamenný palác tu vyrostl až v polovině 14. století. Dozvíme se, kdo stál u jeho zrodu, co mělo panské sídlo společného s husitskými rebeliemi a kdo všechno se k němu v minulosti zatoulal. Pokud se vám zřícenina bude zdát povědomá, tak možná proto, že se na ní a v jejím okolí zalíbilo i filmařům. Natáčelo se tu už několik pohádek. Kupříkladu Lotrando a Zubejda. Loupežnici tehdy pobývali ve skalních obydlích, která najdeme jen kousek od hradu. Zeptáme se, kdy a proč tu vznikla a komu sloužila.
Skalní hrad Valečov
Zámek Vlašim
Na vlašimském zámku si společně prohlédneme komnaty a sály, v nichž žili poslední majitelé s modrou krví. Příslušníci rodu Auerspergů. Návratu do původní podoby se dočkaly teprve nedávno. Od roku 1945 v nich totiž měli kanceláře pracovníci Podblanického muzea. Právě v jejich hlavách se ovšem zrodil nápad zpřístupnit je návštěvníkům. Ti tak dnes mají možnost nahlédnout do panské ložnice, ale taky do knihovny a připomenout si slavné muže rodu. Zjistíme, kdo z nich se do dějin zapsal nejvýraznějším písmem. A přidáme taky jednu trochu lechtivou historku. Ta souvisí s korunním princem Rudolfem, který tu prý několikrát přenocoval a údajně měl pletky s jednou dámou z rodu místního panstva. Prozradíme vám, co o příběhu psala dobová média.
