Reportáže v regionech
Malá Šumava
Dalším cílem budou kopce, kterým se přezdívá Malá Šumava. A protože se do jejich blízkosti dá snadno dojet po kolejích, vydáme se na společné toulky vlakem. Vojenský újezd Brdy byl zrušen k 1. lednu 2016 a na jeho bývalém území pak zřízena Chráněná krajinná oblast Brdy. Láká k toulkám jak pěšáky, tak hlavně cyklisty, protože na bicyklu se toho dá přece jen objet víc. Pro auta totiž platí široko daleko stopka.
Malá Šumava
Žleby
Obora Žleby navazuje na romantickou krajinu zámeckého parku. Veřejnosti je přístupná jen její část, ale i v té je k vidění spousta zvířat. Největšímu zájmu se těší expozice dravců. Bydlí tady například poštolka pestrá, nejběžnější dravec naší přírody-káně lesní, největší u nás žijící sova – výr velký i nejkrásnější dravec obory – orel bělohlavý. Dvakrát denně tu probíhají ukázky letu a výcviku, doplněné výkladem o historii sokolnictví, ochraně dravců a sov a problematice jejich odchovu v zajetí. Zahlédnout tu můžete i osmihlavé stádečko bílých jelenů. Byli chováni v Čechách už asi před 200 lety, věnovalo se jim několik šlechtických rodů. Někdy se jim u nás dařilo, jindy moc ne. Dnes jsou opravdovou vzácností. Pozornosti návštěvníků se těší i vodní ptáci, kunovité šelmy a lišky. Ve výbězích můžeme sledovat muflony, daňky, srny, kozy nebo divočáky.
Žleby
Železniční muzeum
Milovníky železnice potěšíme návštěvou v největším drážním muzeu u nás. V areálu zrušeného lužanského depa vybudovali na konci minulého století nadšenci muzeum, o které se takřka od počátku, od roku 1999, starají České dráhy. Za třicet let se tu návratu do života dočkaly desítky vyřazených lokomotiv. Aktuálně prochází opravou Heligón, pojmenovaný podle svého baňatého komínu. Jedná se o lokomotivu řady 414, která byla vyráběna na přelomu 19. a 20. století ve Vídni. Celkem jezdilo jen 453 kusů, z toho 119 sloužilo u Československých státních drah. Zajímavostí je, že dnes z celého toho množství již existují jen 3 lokomotivy. Pozornosti návštěvníků se ve zdejším depu těší především parní mašiny, kterých jsou tu k vidění tři desítky. Prohlédneme si taky vůz, v němž cestoval první československý prezident.
Železniční muzeum
Japonské meče
V kovárně, které vládne Pavel Řiháček, se rodí legendární zbraně japonských samurajů. Pro meče se Pavel nadchl už jako čtrnáctiletý kluk. Dokonce s kamarády založil spolek, kde se učili s nimi zacházet a bojovat. Za pomoci kamaráda vznikla i první kovárna. Společně se ponořili do literatury, studovali staré meče a občas se jim prý do ruky dostal i nějaký ten originál. Dlouho pak experimentovali, zkoušeli, přemýšleli nad možnostmi a pracovali. Když se Pavel později přestěhoval, zařídil si novou kovárnu a začal se specializovat na výrobu japonských mečů tradiční technologií. Velkým mezníkem se pro něj stal rok 2000, kdy při pražském setkání s japonským leštičem mečů byl, na základě svých prací, pozván na studijní pobyt do země vycházejícího slunce.
Japonské meče
Dobříš
Dobříš jsme si před časem představili jako významné centrum rukavičkářského průmyslu. Ale zajímavostí nabízí mnohem víc. Samostatnou kapitolou je střed města. Dodnes na Mírovém náměstí můžeme obdivovat řadu historických domů. Pozornost si zaslouží třeba hostinec U Bílého lva. Patří mezi nejstarší zařízení svého druhu ve městě. V jeho zahradě vznikla dokonce první zdejší synagoga. Dnes už neexistuje. Ani druhá židovská modlitebna na naší trase už neslouží původnímu účelu. V minulosti poutala velkou pozornost. Díky své věži připomínala spíš katolický kostel. Navíc byla postavena na hlavní ulici města, a ještě byla orientovaná směrem na sever, což bylo velmi neobvyklé. Pamětihodností nás ale při procházce čeká víc.
