Reportáže v regionech
Mezi kmeny a státem
Jak to vypadalo v Čechách, když slavné město na Vltavě ještě nebylo sídlem českých panovníků? Mohla se dnešní metropole nacházet na třeba na Kolínsku, zatímco pražská kotlina by byla poklidnou krajinou lánů a vesniček? Mohly být u Kouřimi položeny základy budoucího státu, který se začínal formovat v oblasti mezi kulturně vyspělou západní civilizací a Velkomoravskou říší? Na všechny tyto otázky se pokusíme najít odpověď na mezinárodní výstavě, kterou najdeme v kolínském muzeu. Prostřednictvím desítek artefaktů z českých i zahraničních muzeí, které dosud nebyly společně vystaveny, nás zavede do málo známého období našeho raného středověku.


Mezi kmeny a státem
Uhrovic mlýn
Uhrovský, Uhrovic nebo také Rabasův mlýn najdete v hlubokém údolí mezi Milíčovem a obcí Slatina na Rakovnicku. Uprostřed krásné přírody na břehu říčky Javornice, jejíž voda kdysi poháněla mlýnská kola. První zmínka o něm pochází už z roku 1327. Svému účelu sloužil až do konce 2.světové války. Dnes patří rodině Jaroslava Durlína a do povědomí lidí se dostává především díky chovu exotických zvířat. Začalo to, když otec Jaroslava Durlína přivedl dvě velbloudí mláďata z cirkusu Berousek. Nezůstalo ale u nich, postupně přibývala další zvířata z nejrůznějších koutů světa. My se s některými obyvateli mlýna seznámíme.


Uhrovic mlýn
Posázavský pacifik
Posázaví je oblíbenou výletní lokalitou jen kousek za hranicí Prahy. Milovníci železnice se do ní s oblibou vydávají po trati, kterou trampové za první republiky pojmenovali Posázavský pacifik. Dráha byla postavena v několika etapách, její nejobtížnější úsek mezi Davlí a Jílovým u Prahy byl zprovozněn 1. května 1900. Společně se projedeme parním vlakem, který vyráží v rámci takzvaných nostalgických jízd. A připomeneme si nejen vznik lokálky, ale taky staré železniční stroje a samozřejmě i zajímavá místa, která si můžete v její blízkosti prohlédnout. Jedním z nich je technický unikát - Žampašský viadukt. Druhý nejvyšší kamenný most ve střední Evropě. Byl vybudován italskými kameníky v letech 1898 až 1900.


Posázavský pacifik
Žehuň
Nejstarší zprávy o Žehuni na Kolínsku pocházejí z počátku 12. století, kdy byla majetkem benediktýnů z Opatovic. Dnes je to typická středočeská obec s řadou cenných památek. Podle pověstí tohle nádherné místo učarovalo i pekelníkům. Přímo v centru obce stojí kostel svatého Gotharda, patrona zedníků. Ačkoliv jeho historie sahá hluboko do středověku, dnešní podoba je dílem mistra východočeského pozdního baroka Františka Kermera z poloviny 18. století. Zvon na věži je s váhou 25 tun největším na Kolínsku. Pozornost si ale rozhodně zaslouží i zdejší příroda. Minout byste například neměli rybník, který je největším ve středních Čechách. A připomeneme si i oboru, jednu z nejstarších u nás, v níž zdejší panstvo už v 16. století chovalo koně.


Žehuň
Naučná stezka Karla Čapka
Mezi Starou Hutí u Dobříše a údolím říčky Kocáby i dneska najdete klid, který tolik oslovil novináře a dramatika Karla Čapka. Jezdíval tam na letní byt se svou ženou. Vydat se těmito končinami můžete po naučné stezce, vedoucí historicky i přírodně zajímavým územím. Celá oblast byla v minulosti průmyslově a zemědělsky využívána, a tak zde naleznete pozůstatky hamrů, mlýnů a dalších objektů. Nadchne vás jak atmosféra Čapkovy zahrady, tak i meandrující říčka Kocába, kterou si v minulém století zamilovali i první trampové.

