Reportáže v regionech
Přírodní poklady kolem Suchdola
Ze Suchdola přes Roztoky, Tichým údolím a dál podél Únětického potoka vede půvabná naučná stezka. Připomíná přírodní poklady oblasti a taky její bohatou historii. Před staletími kupříkladu těmito místy mířili z Levého Hradce na Hradčany a Vyšehrad první Přemyslovci. O hodně později zase zdejší krajinu objevili bohatí Pražané, kteří sem v létě jezdívali na výlety a v Roztokách si pořizovali letní sídla. Některá z nich si prohlédneme, ale věnovat se budeme hlavně okolním lesům, rostlinám a živočichům, kterým se v nich daří. A zavzpomínáme i na mlýny, které tu kdysi klapávaly. Zatouláme se například k tomu, který možná znáte z televizních obrazovek. Hospodařili v něm totiž hrdinové seriálu Byli jednou dva písaři.
Přírodní poklady kolem Suchdola
Dobříšská lesní stezka
Dobříš a její naučnou stezku centrem města jsme obdivovali nedávno. Dnes zastavěné území opustíme a namíříme do okolní přírody. Vede tudy totiž Lesní stezka o délce 28 kilometrů. Na 15 zastaveních návštěvníka seznamuje s časy, kdy lesy v době 2. světové války poskytovaly úkryt partyzánům, z měst do nich rádi utíkali trampové a kdy se tudy podle pověsti dokonce proháněli obři. Vede po zpevněných i úzkých terénních lesních cestách i vojenských silnicích bez provozu, a je tak pro výlet na kole doslova jako dělaná. Bicykl si navíc můžete zapůjčit v dobříšském infocentru. Vyšlápneme až na Studený vrch, odkud se pokocháme krásami zdejšího kraje.
Dobříšská lesní stezka
Kytín
Úpatí Brdské vrchoviny se pyšní krásnou krajinou. Staří trampové dobře věděli, proč si právě v téhle oblasti od 20. let minulého století zakládali své osady. I dnes tu stojí spousta chat, hlavně v části zvané Chouzavá a Kytínská louka. Někteří chataři se tu dokonce zabydleli napořád. Obě zmíněné osady patří do katastru obce Kytín, z níž se můžete vydat na výlety do okolí. Na kole i pěšky. My si ale nejdřív prohlédneme ji. Zastavíme se u studánky, o níž se vypráví zajímavá pověst a kterou místní nedávno obnovili. Prozkoumáme i historické stavení, které připomíná časy dávno minulé. A zeptáme se taky na to, jak se tu žije dnes.
Kytín
Muzeum balonů
Psal se rok 1783, když bratři Montgolfierové sestrojili první balón poháněný horkým vzduchem. Jen pár týdnů poté představil ve Versailles za přítomnosti krále podobný vynález Jacques Charles. Jeho vznášedlo ovšem létalo díky plynu, konkrétně vodíku. Od té doby se horkovzdušným balonům říká montgolfiéry a plynovým charliery. V Chotilsku u Slapské přehrady mají tyto vzdušné koráby své muzeum. Jediné ve střední Evropě. Bude nás zajímat, kdo stál u jeho zrodu a co v něm všechno najdeme. A nenecháme si ujít ani příležitost sledovat obrovské barevné koule s koši ve vzduchu. Dozvíme se přitom i to, kdy se balóny ujaly u nás a že z nás najdeme výrobce, kteří si vydobyli věhlas daleko za hranicemi naší země.
Muzeum balonů
Mezi kmeny a státem
Jak to vypadalo v Čechách, když slavné město na Vltavě ještě nebylo sídlem českých panovníků? Mohla se dnešní metropole nacházet na třeba na Kolínsku, zatímco pražská kotlina by byla poklidnou krajinou lánů a vesniček? Mohly být u Kouřimi položeny základy budoucího státu, který se začínal formovat v oblasti mezi kulturně vyspělou západní civilizací a Velkomoravskou říší? Na všechny tyto otázky se pokusíme najít odpověď na mezinárodní výstavě, kterou najdeme v kolínském muzeu. Prostřednictvím desítek artefaktů z českých i zahraničních muzeí, které dosud nebyly společně vystaveny, nás zavede do málo známého období našeho raného středověku.
