Reportáže v regionech
Český Šternberk
Hrad Český Šternberk na Benešovsku byl založen v roce 1241 Zdeslavem z rodu Divišovců. Název dostal podle erbu Divišovců - zlaté osmicípé hvězdy. Stern znamená v překladu hvězda a berg hrad. Zdeslav a jeho potomci se od té doby psali jako páni ze Sternberga. V současné době se o sídlo stará už dvacátá generace potomků zakladatele. Hrabě Zdeněk Sternberg získal hrad v roce 1991 zpět v restituci a pustil se do rekonstrukce exteriérů, interiérů a v neposlední řadě i mobiliáře. Připomeňme, že Český Šternberk rádi vyhledávali také filmaři, kteří tu natáčeli známý dětský seriál Arabela nebo úspěšný film Anděl Páně I.
Český Šternberk
Konopiště
K našim nejznámějším zámkům patří Konopiště u Benešova. O jeho vznik se na konci 13. století s největší pravděpodobností zasloužil pražský biskup Tobiáš z Benešova, který ho nechal vybudovat podle vzoru francouzských pevností se čtyřmi branami a padacím mostem. Asi nejvíc se do našeho povědomí zapsal díky arcivévodovi Františku Ferdinandovi d'Este. Ten tu do svého tragického konce při sarajevském atentátu prožíval svůj téměř pohádkový příběh lásky k české hraběnce Žofii Chotkové, kterou si u císaře doslova vyvzdoroval. V prostorách bývalého šlechtického sídla si můžete prohlédnout apartmány slavného páru s vybavením, které zůstalo ve velké míře stejné jako v dobách, kdy tu žili.
Konopiště
Hradišťko
V oblasti rozkládající se zhruba mezi Vltavou, Sázavou a silnicí z Vrchotových Janovic do Sedlčan vznikl v roce 1942 výcvikový prostor zbraní SS s velitelstvím v Benešově. Z 65 obcí se muselo postupně vystěhovat na třicet tisíc obyvatel. V lokalitě platily říšské zákony a Němci si tam zřídili školy například pro dělostřelce, stíhače tanků nebo ženisty. Ti poslední jmenovaní se učili v Hradištku, malé vesničce nad známějšími Štěchovicemi. Temné období v obci a jejím okolí dnes připomíná naučná stezka, po které se projdeme. A bude nás zajímat i to, jak je to s pověstným štěchovickým pokladem, který už hledala řada lidí.
Hradišťko
Knihtisk
Jedním z největších vynálezů samého konce středověku byl knihtisk, který spatřil světlo světa v Něměcku v polovině 15. století. Lidské vědomosti i zkušenosti se najednou mohly šířit daleko mnohem rychleji a efektivněji. Velmi záhy se tahle novinka uplatnila i u nás. Jako první ji začali využívat v Plzni a ve Vimperku a rychle se zabydlela i v dalších městech. Mimo jiné i v Kutné Hoře. A právě v kdysi jednom z našich nejbohatších měst otevřeli muzeum této technologii věnované. Jeho hlavním cílem je připomenout pomalu mizející um mistrů toboru a návštěvníkům umožnit vyzkoušet si, co všechno jejich práce obnášela. Tak račte vstoupit.
Knihtisk
Tuchoraz
První tvrz postavil na vysokém břehu nad říčkou Šemberou zeman Petr z nedalekého Klučova na počátku 15. století. Ve druhé polovině téhož věku ji na luxusní hradní sídlo přestavěl jeden z významných královských úředníků. A bezmála 400 let uplynulo od doby, kdy začal v Tuchorazi na Českobrodsku hospodařit rod Vyšatů. Rodného statku se musel vzdát ve druhé polovině 20. století. Zpět se potomci původních majitelů směli vrátit až po roce 1989. Když pak František Vyšata předal hospodářství svému synovi, rozhodl se v roce 2013 zachránit právě chátrající pozůstatky tamního hradu, kde si jako malý kluk hrával s kamarády. Podíváme se, jak se mu to daří.
