Reportáže v regionech
Muzeum Metoděje Vlacha
Mladou Boleslav máme všichni spojenou především s automobily. Slavnou tradici tu ale má i dobývání prostoru mezi nebem a zemí. V roce 1909 právě tady konstruktér Otto Hieronimus sestrojil první letecký motor v Rakousko-Uhersku. A o tři léta později se pak nad městem vznesl Metoděj Vlach se svým jednoplošníkem vlastní konstrukce. Replika jeho stroje, ale i další historické vzdušné koráby, jsou k vidění v unikátním muzeu, které vybudovala parta nadšenců pod vedením Vladimíra Handlíka. I on je samozřejmě zkušeným aviatikem. Zjistíme, jak se k téhle vášni dostal, co všechno už má na svém kontě a prohlédneme si samozřejmě i zmíněné muzeum.


Muzeum Metoděje Vlacha
Muzeum autoveteránů v Chotusicích
Pavel Jeřábek si už jako kluk oblíbil motorky. Nejdřív na nich jezdil a pak je začal i sbírat. A k nim přidal i staré automobily. Když se jeho kolekce rozrostla natolik, že už jí nestačil dům s pozemkem a několika stodolami, přikoupil v Chotusicích starou a hodně zchátralou budovu děkanství. Pustil se do její rekonstrukce a pak do ní nastěhoval některé ze svých pokladů. Prohlédneme si kupříkladu první kousek z jeho sbírky – vůz Bentley z roku 1938. A nahlédneme i do vedlejší cukrárny. Ale na žádné sladkosti se netěšte, tohle označení si prostory vysloužily proto, že jsou v nich uloženy různé náhradní díly a příslušenství, kterému Pavel a jemu podobní nadšenci říkají cukroví.


Muzeum autoveteránů v Chotusicích
Kamenné řady na Rovině
K nejzáhadnějším místům u nás patří neobvyklé rovnoběžné kamenné řady na vrchu Rovina na Rakovnicku nedaleko obce Kounov. Na ploše zhruba 11 hektarů jich najdete celkem čtrnáct. Dlouhé jsou až 350 metrů a tvoří je téměř tři tisíce balvanů od několikatunových obrů až po drobné kusy, které byste klidně mohli přehlédnout. Badatelé si už dlouho lámou hlavu nad tím, k čemu v časech minulých sloužily a kdo je vlastně vytvořil. Připomeneme si některé z jejich teorií, ale bude nás zajímat i to, kdo a kdy řady, které se už hodně dlouho ukrývají v lesích, objevil. A prohlédneme si dva největší obry mezi kameny.


Kamenné řady na Rovině
Poříčí nad Sázavou
Poříčí nad Sázavou získalo svou současnou podobu v 15. století sloučením tří historických osad ležících při brodu přes řeku – Poříčí, Koutů a Balkovic. Místní dominantou je tisíc roků starý románský kostel sv. Petra a Pavla postavený z žulových kvádrů. V průběhu věků se příliš nezměnil, o čemž svědčí mimo jiné otvory ve zdivu, ve kterých bylo při budování svatostánku upevněno lešení. Velmi vzácné jsou taky nástěnné malby, u nichž naši procházku obcí začneme. Pak se vydáme k řece, kde nás čeká další vzácná památka. Zhruba o sto let mladší kostel sv. Havla. Prohlédneme si jeho interiér a taky kryptu v podzemí. Dozvíme se navíc i to, co měl společného s vojskem Jana Žižky.


Poříčí nad Sázavou
Pečky
Pečky jsou jedním z našich nejmladších měst. Povýšeny na něj byly až v roce 1925. Především díky železnici, které vděčí za svůj rozvoj v posledních 150 letech. Zdejší nádraží se původně jmenovalo Pečky-Poděbrady a dostavníky z něj rozvážely hosty do léčebných domů v 8 kilometrů vzdálených lázních. Většina místních památek pochází z přelomu 19. a 20. století. Nesmazatelnou stopu tu zanechal například architekt Oldřich Liska, známý především z Pardubicka a Královéhradecka. Nejvýznamnější zdejší stavbou je totiž evangelický chrám Mistra Jana Husa z let 1913 až 1916, pro který navrhl kubistický interiér. Za pozornost stojí i socha prvního prezidenta samostatného československého státu, jejímž autorem je Ladislav Šaloun.

