Reportáže v regionech
Hradišťko
V oblasti rozkládající se zhruba mezi Vltavou, Sázavou a silnicí z Vrchotových Janovic do Sedlčan vznikl v roce 1942 výcvikový prostor zbraní SS s velitelstvím v Benešově. Z 65 obcí se muselo postupně vystěhovat na třicet tisíc obyvatel. V lokalitě platily říšské zákony a Němci si tam zřídili školy například pro dělostřelce, stíhače tanků nebo ženisty. Ti poslední jmenovaní se učili v Hradištku, malé vesničce nad známějšími Štěchovicemi. Temné období v obci a jejím okolí dnes připomíná naučná stezka, po které se projdeme. A bude nás zajímat i to, jak je to s pověstným štěchovickým pokladem, který už hledala řada lidí.
Hradišťko
Knihtisk
Jedním z největších vynálezů samého konce středověku byl knihtisk, který spatřil světlo světa v Něměcku v polovině 15. století. Lidské vědomosti i zkušenosti se najednou mohly šířit daleko mnohem rychleji a efektivněji. Velmi záhy se tahle novinka uplatnila i u nás. Jako první ji začali využívat v Plzni a ve Vimperku a rychle se zabydlela i v dalších městech. Mimo jiné i v Kutné Hoře. A právě v kdysi jednom z našich nejbohatších měst otevřeli muzeum této technologii věnované. Jeho hlavním cílem je připomenout pomalu mizející um mistrů toboru a návštěvníkům umožnit vyzkoušet si, co všechno jejich práce obnášela. Tak račte vstoupit.
Knihtisk
Tuchoraz
První tvrz postavil na vysokém břehu nad říčkou Šemberou zeman Petr z nedalekého Klučova na počátku 15. století. Ve druhé polovině téhož věku ji na luxusní hradní sídlo přestavěl jeden z významných královských úředníků. A bezmála 400 let uplynulo od doby, kdy začal v Tuchorazi na Českobrodsku hospodařit rod Vyšatů. Rodného statku se musel vzdát ve druhé polovině 20. století. Zpět se potomci původních majitelů směli vrátit až po roce 1989. Když pak František Vyšata předal hospodářství svému synovi, rozhodl se v roce 2013 zachránit právě chátrající pozůstatky tamního hradu, kde si jako malý kluk hrával s kamarády. Podíváme se, jak se mu to daří.
Tuchoraz
Malířka Alexandra Dětinská
Alexandra Dětinská maluje od dětství. Chodila do lidové školy umění, ale nejvíc ji prý naučila maminka, malířka. Jejím nejoblíbenějším motivem bývala zátiší s květinami nebo ovocem. Pak se jí do rukou dostal katalog tehdy jugoslávských naivních umělců a doslova ji nadchl. Opustila práci zubní laborantky a do tvorby se pustila naplno. Dá se říct, že její ateliér je neobvyklou pozvánkou k návštěvě českých hradů a zámků. Najdete v něm rokokovou Dobříš, Tajné přepadení hradu Sloup nebo Zámek Opočno, kde se natáčela známá česká detektivka Smrt talentovaného ševce. Obrazy jsou součástí cyklu, putujícího letos po výstavních sálech panských sídel a muzeí. Společně si je prohlédneme.
Malířka Alexandra Dětinská
Hornické muzeum Příbram
Hornická tradice se zapsala do dějin Příbrami nesmazatelným písmem. Rozhodující vliv měla nejen na samotný vznik města, ale též na jeho rozvoj a prosperitu, a tak není divu, že se místní dnes pyšní největším skanzenem svého druhu v Česku. Představuje celou historii dolování a zpracování stříbra, uranu a dalších rud od samého počátku, přestože většina zdejších šachetních budov a štol pochází z 18. 19. století. Návštěvníkům slouží muzeum už déle než 130 let a na letošní sezónu připravilo novinku, interaktivní prohlídku, kterou ocení zejména rodiny s malými potomky. Nejmenší návštěvníci se převtělí do horníků před sto a víc lety a vyzkouší si, jak tehdy havíři pracovali. Čeká je mimo jiné důlní vláček. Jeho trasa je dlouhá 260 metrů a vede až k ústí jámy Prokop z roku 1832.
