Reportáže v regionech
Dražice
Z nevysokého návrší dohlíží na dolní tok řeky Jizery už od roku 1264 hrad Dražice. Vznikl jako hlavní sídlo starobylého českého rodu pánů z Dražic, jejichž erb zdobí tři vinné listy. Jeho příslušníky historické prameny po celé jedno století zaznamenávaly po boku posledních Přemyslovců i prvních Lucemburků na českém trůně. Zastávali vysoké státní i církevní funkce. Nejvýznamnějším byl bezpochyby pražský biskup Jan IV. z Dražic. A právě ten vybudoval na rodovém sídle jeho nejcennější část, hradní palác. Už v 16. století začal ovšem komplex chátrat a do dnešních časů se toho z něj příliš nedochovalo. Podobný osud hrozil dalšímu dílu biskupa, dražickému kostelu. Ten se naštěstí dočkal záchrany.


Dražice
Dražice
Z nevysokého návrší dohlíží na dolní tok řeky Jizery už od roku 1264 hrad Dražice. Vznikl jako hlavní sídlo starobylého českého rodu pánů z Dražic, jejichž erb zdobí tři vinné listy. Jeho příslušníky historické prameny po celé jedno století zaznamenávaly po boku posledních Přemyslovců i prvních Lucemburků na českém trůně. Zastávali vysoké státní i církevní funkce. Nejvýznamnějším byl bezpochyby pražský biskup Jan IV. z Dražic. A právě ten vybudoval na rodovém sídle jeho nejcennější část, hradní palác. Už v 16. století začal ovšem komplex chátrat a do dnešních časů se toho z něj příliš nedochovalo. Podobný osud hrozil dalšímu dílu biskupa, dražickému kostelu. Ten se naštěstí dočkal záchrany.

Dražice
Loreta Kosmonosy
Kosmonosy jsou malým městem v sousedství Mladé Boleslavi. První zmínku o nich byste našli v historických dokumentech v souvislosti s rokem 1186, kdy je získal řád Maltézských rytířů. Neslavnější etapou jejich historie ovšem bylo období po třicetileté válce, kdy byli místními pány Černínové z Chudenic. V té době panství vzkvétalo a vyrostla tu celá řada zajímavých staveb. Jednou z nich je Loreta, kterou si prohlédneme. Vyrostla na počátku 18. století a je druhou největší památkou svého druhu u nás. Unikátní je i její bohatá výzdoba. Za pozornost stojí také zvonice před branami areálu. K ní se dokonce váže jedna úsměvná historka, kterou vám prozradíme.


Loreta Kosmonosy
Český Šternberk
Hrad Český Šternberk na Benešovsku byl založen v roce 1241 Zdeslavem z rodu Divišovců. Název dostal podle erbu Divišovců - zlaté osmicípé hvězdy. Stern znamená v překladu hvězda a berg hrad. Zdeslav a jeho potomci se od té doby psali jako páni ze Sternberga. V současné době se o sídlo stará už dvacátá generace potomků zakladatele. Hrabě Zdeněk Sternberg získal hrad v roce 1991 zpět v restituci a pustil se do rekonstrukce exteriérů, interiérů a v neposlední řadě i mobiliáře. Připomeňme, že Český Šternberk rádi vyhledávali také filmaři, kteří tu natáčeli známý dětský seriál Arabela nebo úspěšný film Anděl Páně I.


Český Šternberk
Konopiště
K našim nejznámějším zámkům patří Konopiště u Benešova. O jeho vznik se na konci 13. století s největší pravděpodobností zasloužil pražský biskup Tobiáš z Benešova, který ho nechal vybudovat podle vzoru francouzských pevností se čtyřmi branami a padacím mostem. Asi nejvíc se do našeho povědomí zapsal díky arcivévodovi Františku Ferdinandovi d'Este. Ten tu do svého tragického konce při sarajevském atentátu prožíval svůj téměř pohádkový příběh lásky k české hraběnce Žofii Chotkové, kterou si u císaře doslova vyvzdoroval. V prostorách bývalého šlechtického sídla si můžete prohlédnout apartmány slavného páru s vybavením, které zůstalo ve velké míře stejné jako v dobách, kdy tu žili.

