Reportáže v regionech
Naučná stezka v Úholičkách
Na naučnou stezku Rozhlédni se, člověče, se můžete vydat z Úholiček u Prahy. Vede po levém břehu Vltavy i skalních vyhlídkách v jeho blízkosti. Osm kilometrů dlouhá trasa patří spíš k těm náročnějším, ale nabízí řadu krásných výhledů. Dovede vás mimo jiné k vrchu Řivnáč, který proslavily archeologické nálezy z pravěku. Natolik významné, že podle lokality dostala kultura té doby pojmenování řivnáčská. Dozvíme se, co pro ni bylo typické a kdo tady vzácné vzpomínky na dávnou historii objevil. Naše putování skončíme v muzeu na zámku v Roztokách u Prahy, kde si některé poklady ze starých časů prohlédneme.
Naučná stezka v Úholičkách
Jiří Trnka v GASK
Jiří Trnka se stal legendou našeho animovaného filmu. Jeho díla slavila úspěch po celém světě. Slavného animátora a režiséra si v současné době můžete připomenout v Galerii Středočeského kraje v Kutné Hoře. Na unikátní výstavu se tam vypravíme i my. A prozradíme vám také něco z mistrova života. Narodil se v roce 1912 do rodiny, v níž se podomácku vyráběly hračky i loutky. Jeho talent objevil věhlasný Josef Skupa na plzeňské reálce, kde učil kreslení a kam docházel i malý Jiří. Časem ho mistr pozval do svého divadla dřevěných herců, které chlapce nadchlo. Pustil se do výroby svérázných postaviček a později do filmové tvorby.
Jiří Trnka v GASK
Mnichovické perníčky
K Vánocům neodmyslitelně patří i různé druhy pečiva, včetně zdobených perníčků. Ty jsou ovšem mnohem starší než Vánoce samy. Historie výroby pečiva z mouky, medu a koření sahá do starého Egypta, antického Řecka a Říma. V našich zeměpisných šířkách se jeho pečení podle písemných pramenů objevilo v první polovině 14. století. Za jednou dámou, která se mu věnuje, se vypravíme do Mnichovic. Radmila Bělinová nám předvede i zdobení. Začneme ale přípravou těsta. Jeho základ se nechává dlouho odležet, takzvaně fermentovat. Několik týdnů i měsíců. Až poté se do něj zapracovávají vajíčka a tuk, tedy ingredience, které se snadno kazí a zrání by nevydržely.
Mnichovické perníčky
Dražice
Z nevysokého návrší dohlíží na dolní tok řeky Jizery už od roku 1264 hrad Dražice. Vznikl jako hlavní sídlo starobylého českého rodu pánů z Dražic, jejichž erb zdobí tři vinné listy. Jeho příslušníky historické prameny po celé jedno století zaznamenávaly po boku posledních Přemyslovců i prvních Lucemburků na českém trůně. Zastávali vysoké státní i církevní funkce. Nejvýznamnějším byl bezpochyby pražský biskup Jan IV. z Dražic. A právě ten vybudoval na rodovém sídle jeho nejcennější část, hradní palác. Už v 16. století začal ovšem komplex chátrat a do dnešních časů se toho z něj příliš nedochovalo. Podobný osud hrozil dalšímu dílu biskupa, dražickému kostelu. Ten se naštěstí dočkal záchrany.
Dražice
Dražice
Z nevysokého návrší dohlíží na dolní tok řeky Jizery už od roku 1264 hrad Dražice. Vznikl jako hlavní sídlo starobylého českého rodu pánů z Dražic, jejichž erb zdobí tři vinné listy. Jeho příslušníky historické prameny po celé jedno století zaznamenávaly po boku posledních Přemyslovců i prvních Lucemburků na českém trůně. Zastávali vysoké státní i církevní funkce. Nejvýznamnějším byl bezpochyby pražský biskup Jan IV. z Dražic. A právě ten vybudoval na rodovém sídle jeho nejcennější část, hradní palác. Už v 16. století začal ovšem komplex chátrat a do dnešních časů se toho z něj příliš nedochovalo. Podobný osud hrozil dalšímu dílu biskupa, dražickému kostelu. Ten se naštěstí dočkal záchrany.