Reportáže v regionech
Čáslav
Čáslav byla založena ve 13. století za vlády Přemysla Otakara II., ale lidé v těchto místech žili už mnohem dřív. Dokládají to i bohaté archeologické nálezy. V 18. století bylo město významným správním centrem, v němž sídlil krajský úřad a vojenská posádka. Ve věku následujícím tu vyrostlo několik škol a také muzeum, které patří k nejstarším u nás. Ke zdejším chloubám patří středověké opevnění, které se z velké části zachovalo. Jeho součástí je Otakarova bašta vévodící pěší zóně. Opevnění ukázku městského obranného systému francouzského typu. Prohlédneme si ho a vydáme se i k dalším pamětihodnostem.
Čáslav
Nádraží Lužná u Rakovníka
Historie dopravy po kolejích se u nás začala psát už před dvěma staletími. Od té doby prošly vlaky i cestování v nich obrovskou proměnou. Mnohé zlomové momenty si můžeme připomenout v železničním muzeu na nádraží v Lužné u Rakovníka, které je největší institucí svého druhu v Česku. Vracejí v něm zašlý lesk lokomotivám, strojům, ale také celé řadě drážních zařízení, která by díky postupné modernizaci bez jejich pomoci upadla v zapomnění. Společně si prohlédneme mimo jiné jednu z novinek, která dostala jméno Stříbrný šíp a dozvíme se i to, proč se tenhle vůz nikdy nevyráběl sériově. A nemineme ani oblíbené parní lokomotivy.
Nádraží Lužná u Rakovníka
Z Českého Brodu na Břístevskou hůru
Český Brod je jednou ze vstupních bran Polabí. Nejen město, ale i jeho okolí stojí za návštěvu. Z rovinaté krajiny vykukují kopečky trojvrší Polabské hůry – Přerovská, Semická a také Břístevská hůra u Starého Vesce, která dosahuje do výšky 240 metrů nad mořem. Stávala na ní kaple, z níž se ale do současnosti dochovalo jen torzo. Místo je opředeno mnoha pověstmi, říká se například, že zříceninu střeží duch, který by ztrestal každého, kdo by jí chtěl poničit. Zastavíme se i v obci Štolmíř, k jejímž chloubám patří nepřehlédnutelný kostel sv. Havla. Monumentální barokní stavbu nechal vybudovat knížecí rod Lichtenštejnů. Použity přitom byly plány, podle nichž vyrostl jeden kostel ve Vídni.
Z Českého Brodu na Břístevskou hůru
Kutná Hora
Královské město Kutná Hora vyrostlo koncem 13. století v místech, kde se nacházelo ohromné podzemní bohatství stříbrných rud, na pozemcích sedleckého kláštera. Původně šlo o řadu hornických osad, které vznikaly živelně u jednotlivých šachet. Poté co důlní díla zmizela z oblasti dnešního centra, otevřel se prostor pro pravidelnější zástavbu. Díky bohatství plynoucí z hornické činnosti se stala Kutná Hora už ve 14. století druhým největším a nejvýznamnějším městem království. Její význam začal upadat až po bitvě na Bílé Hoře, nicméně z dob největší slávy se do dnešních dnů zachovala spousta unikátních památek. My jsme si je vyrazili prohlédnout v době, kdy kvůli pandemii byly uzavřené a ulice města prázdné.
Kutná Hora
Karlštejn
Mezi našimi hrady a zámky patří k těm nejoblíbenějším Karlštejn. Ročně si ho prohlédne bezmála čtvrt milionu lidí. Fakt, že ho nechal vybudovat Karel IV. v roce 1348, zná už většina dětí školou povinných. I to, že ho využíval jako venkovskou rezidenci, ale taky coby bezpečné místo k uložení korunovačních klenotů. V době, kdy brány nedobytného sídla majestátně se tyčícího se nad řekou Berounkou nečekaně zůstaly kvůli pandemii zavřeny, jsme směli nahlédnout do prostor, kam běžně návštěvníci nemohou. Prohlédli jsme si také kapli, která byla místem císařových modliteb a prozradíme vám i to, co nového přinese probíhající rekonstrukce.
